Recept na smažená vajíčka

_____________________________________________________________________________

Recept na smažená vajíčka

Když jsem dorazil do Sokoláče už všichni seděli u našeho stolu, každý z nich držel v ruce potištěnou stránku papíru a studoval její obsah.

„Hoši co tu blbnete? To je sice hezký, že jste založili čtenářský kroužek, ale koukám, že vám zteplalo pivo a spadla pěna!“

U našeho stolu ´pingpongářů´ měl každý z nás ´svou´ židli která když jsem se k ní přiblížil symbolizovala, že si ji už někdo obsadil. Teprve, když jsem se k ní dostatečně přiblížil jsem zjistil, že, na ní ležící papír ve formě A4 je to samé, do čeho jsou začtení moji sportovní přátelé a je to tedy jakási výzva se posadit a jejich příklad následovat. Což jsem udělal.

„Ne, ještě mi pivo nedávej,“ odmítnul jsem žejdlík. Mirka, naše sličná servírka na mě chápavě mrkla a pokrčila rameny: „Aby ti taky nezteplalo a nespadla pěna … !“ Odšustila a já se pustil do čtení.

Recept na smažená vajíčka

„Co to je?“ Rozhlédl jsem se kolem sebe. Jediný u stolu co nestudoval ten papír byl Láďa.

„To ty?“ Zamával jsem ne něho receptem. „Budeš psát kuchařku? Už si se pustil do všelijakých dobrodružství, ale tohle tu eště nebylo!“

Láďa zavrtěl hlavou. „Můj strejc v Německu.“

„Tvůj co? On píše kuchařku? Já myslel že dělá něco s počítačema?“

„To taky. Ale takhle někdy začne blbnout, když mu něco napíšu, nebo pošlu fotku, nebo on mě a já mu odpovím, tak někdy místo odpovědi odpoví veršem nebo krátkou povídkou. V poledne mi volal a já mu to nevzal. Napsal jsem mu, že jsme právě v restauraci na obědě, že se hned ozvu a přiložil jsem fotku našich ještě plných talířů. To bylo v půl druhé odpoledne. Hned cinknul WhatsApp a přišla fotka smažených vajíček s ledabylou informací, že on a žena teprve začali snídat.“

„Oni snídají v Německu v půl druhé?“

„Ne. Ale to je taková jeho frajeřinka, že o víkendu spí do dvanácti. Odepsal jsem mu, že ty vajíčka vypadají velice chutně, načež, no a, asi tak za hodinu, mě poslal ´ Recept na smažený vajíčka´ v jeho pojetí.“

„Jak, v jeho pojetí?“

„Přečti si to!“

Povytáhl jsem významně obočí, jak to kdysi ještě na základní škole dělávala naše učitelka matematiky a zahloubal se do čtení.

Recept na smažená vajíčka

(nejrychlejší způsob)

Nakrájíme cibulku a dobrou šunku (na malé kostičkové plátky,) šunku nasypeme do větší, nejlépe skleněné misky kterou uchopíme nejlépe pravou rukou a rozmícháme, aby se nám plátečky na sebe nelepili.

Vajíčka, která jsme z ledničky vyndali již před půl hodinou, aby nebyla příliš studená, postavíme na plotnu vedle pánve vpravo nahoru.

Vybereme v kredenci nejméně poškrábanou pánvičku, vytřeme z ní prach čistým papírovým kapesníkem, postavíme na plotnu sporáku a zapneme teplotu na nejvyšší stupeň!

Teď přestaneme věnovat pozornost pánvi a připravíme si pažitku, (nejlépe sušenou, kupuji obvykle ve skleničce s obsahem 500 gramů ).

Postavíme si pepř a sůl na dosah ruky. Ideálně v elektrickém, dobíjecím mlýnku.

Dále si připravíme strouhaný sýr, nejlépe pravý Ementaler.

Chleba, který si ještě v supermarketu, na automatickém chlebořezači zadarmo nakrájíme na šajby o tloušťce 14 mm, dáme na talířek, který jinak používáme na dezerty. Tento pak položíme vlevo, asi tak 10 cm od toasteru.

Teď popojdeme ke kávovému automatu, nejlépe značky DeLonghi a postavíme pod trysku první hrníček.

Zatím, co se nám pánem pomalu rozpaluje, nakrájíme bílou cibuli na kostičky 6,5 x 6,5mm a necháme poté ležet na prkénku, - nejlépe o velikosti 200x400mm. Prkénko s cibulí položíme vlevo vedle pánve, a podélně položíme nůž se kterým jsme předtím cibuli krájeli. Tedy pořádný kuchařský nůž, nejlépe ručně kovaný, kalený, s damaškovým vzorem, vyrobený v Japonsku z japonské oceli.

Z role kuchyňského bílého papíru, oddělíme v místě perforace 3 až 4 listy a položíme tyto na kuchyňskou linku, mezi láhev s olejem a již připravenými ingrediencemi. 3 listy na případné průběžné utírání rukou, nebo kuchyňské linky. Čtvrtý list položíme do otevřeného víčka krabičky na vajíčka tak, kam budeme po rozklepnutí odkládat prázdné skořápky, ze kterých ještě obvykle trochu vytéká žloutek a bílek.

Teď do rozpálené pánve nalejeme olej tolik oleje, aby tak akorát pokryl tři čtvrtě kostičky již předtím nakrájené cibule. Používáme olej: Tedy pravý italský, za sucha presovaný z oliv pěstovaných na Sicílii a ne nějakou lacinou náhražku z nabídky výhodné koupě ze supermarketu.

Jak poznáme správnou teplotu oleje? Vhodíme po nějaké chvíli jednu kostičku cibule na pánev a pozorujeme. Když se začne okamžitě smažit, uchopíme do levé ruky kuchyňské krájecí prkénko, do pravé japonský nůž kovaný z japonské oceli v Japonsku, nakloníme prkénko do úhlu 45° a jedním rychlým pohybem pravé ruky „smeteme“ cibuli na pánev. Ten pohyb a rychlost ruky všichni dobře známe ze stolního tenisu. Je to ten samý pohyb, jako když už skoro pod deskou tenisového stolu vyškrábneme pingpongový míček směrem k soupeři.

Čekáme 2.5 minuty a přidáme již nakrájenou šunku. Zamícháme.

Za dalších 1.5 minuty rozklepneme vajíčka.(Vajíčka kupujeme jen od šťastných slepic, chovaných venku, na od EU certifikované trávě a výhradně ty s bílou skořápkou, velikosti L !!!!

: Poznámka autora:

Při používání vajíček s tmavou skořápkou se někdy později, po případném narození dítěte, můžeme někdy dožít velmi nepříjemného překvapení, což v mnoha případech může vést i k rozvodu.

Po 3.8 minutách posypeme volská oka pažitkou, posolíme, popepříme, nasypeme po celé pánvi nastrouhaný ementál a snížíme teplotu ohřívání o polovinu. Pozor: Nepřesolit, nepřepepřit!

Ve zbývajících pěti minutách zapneme kávový automat a kuchyní se začne linout libá vůně kávy.

Nyní spěcháme k toasteru, vložíme nakrájený chleba, zapneme teplotu na 4 minuty a na mřížku nad plátky chleba položíme prázdné talíře, aby se nám hezky ohřáli.

Teď nastal čas uklidit a odstranit vše, co už není potřeba, jít do jídelny a prostřít stůl.

Vracíme se do kuchyně, ručně omýváme použité citlivé kuchyňské pomůcky, ty ostatní vkládáme do myčky.

Servírujeme.

_____________________________________________________Autor fotografíí je autor

Chutná? Když ano, usmíváme se. V případě opačném sbíráme beze slova talíře ze stolu, házíme jídlo do odpadkového koše a servírujeme plán B, croissant s marmeládou. Nebo objednáme pizzu.

„Tak to je pěkná blbost, Láďo! Už jenom, že tvůj strýc tu kravinu doporučuje jako rychlou přípravu snídaně?“

Smáli jsme se tomu receptu a pomlouvaly Láďovýho strejčka v Německu a …

„Ale pánové, já jsem vám přece jen podal zprávu o mojí dnešní komunikaci s mým strejdou. Tak si to prostě doma vyzkoušejme a uvidí se!

Jenomže my jsme ty recepty už mezitím roztrhali a naše krásná servírka Mirka je v kuchyni vyhodila do koše.

Howgh …