Milý Horste,

Doma mi říkali, že mě není vidět, ale furt kecám. Takže jsem na tom jako mistr pan Menšík. Jsem slušně vychován, a proto se snažím odpovídat na komentáře. Ovšem teď je to vlastně povídka. A tak posuďte samy

Komentář:

Tony, zpíváš skoro tak dobře jako já, který imitoval Matušku, Gotta, Neckáře i Armstronga. Moc mě to bavilo, a taky to, že jsem v naši sokolovské malé scéně, po vzoru Semaforu, dělal komika.

S přezdívkou KOCOUR jsem plul a pluji životem dodnes. Někteří si dokonce myslí, že Kocour je mé příjmení. Na Elvise jsem si netroufl, toho už nikdo netrumfne, tak jako Chaplina nikdo na jiném poli.

Ali už to má horší, je i několik lepších boxerů. Býval jsem nezmar, hrál závodně fotbal, lední hokej, volejbal a dokonce boxoval. Jen vodě jsem se vyhýbal, tam nejsem ve svém živlu, ale neutopil bych se. Přeji ti radost ze života a úspěch ve všem na co sáhneš!

Posledním sportem byly automobilové závody, s oblibou předjíždím ještě dneska frajery na sněho a jinak klouzavém povrchu, jezdit na suchém umí každej vůl. Už ještě dokážu řádit s pálkou za pinkponkovém stole. Těší mě, že mejch pět vnuček mě ještě neudělalo pradědou. Nazdar!

Krátká odpověď na komentář

Milý Horste, já s Terezou od Waldy vyhrál zpěváckou soutěž v Českém Těšíně kde jsem vojákoval.

Gott a Neckář není můj šálek čaje, ale Armstronga si občas vystřelím New Orleans ve Jazzovém klubu „Fritzel’s European Jazz Pub“ s trumpetistou s Mike Fulton, manželem manažerky toho pubu.

Elvise zpívám rád, ale všechno není nic proti americkému country! Willie Nelson!! A jiní. Píši texty v češtině, ne volně vymyšlené na stávajíci muziku, ale 1:1 (téměř).

Jinak fotbal jsem hrál jako kluk za Slavoj Vyšehrad, pravé křídlo. Trenér mě vyměnil z 5 minut a poradil mi, abych radši hrál šachy.

Voda, - nic moc.

Hokej: Byl jsem na Štvanici v Rudé hvězdě v 5:00 ráno jako 13 kluk se představit. Bylo nás asi 20 borců. Dali nám hokejky a že prej mám ve vysokém tempu přebruslit hřiště tam a zpátky. Co myslíš Antone? Vyhodili mě. Zrovna včas, - abych se ještě stihnul dostavit do školy na vyučování.

Volejbal a nohejbal???? Tak to je jiná. Měli jsme v naší trampské osadě tyto oddíly a vyhráli jsme nejeden soudek piva.

Box: s drumerem mé první skupiny Paprsek jsme chtěli šermovat. V obchodě sportu „Na Újezdě“ neměli kordy, tak jsme si koupili boxerské rukavice. U jeho rodičů na zahradě se odehrával první zápas. Zahrada byla trochu s kopce, Pepa vyrazil dopředu a zaklopýtal, mávnul rukou aby udržel rovnováhu a v tom letu mi jí takovou utáhnul, že jsme skončili oba dva v okurkovém záhonu.

Automobilové závody: V rodině se říká, že jsem se prý se narodil s volantem v ruce. No, chudák máma! Nezávodil jsem, nikdy, ale moje dospělé děti se mnou odmítají jezdit.

PingPong: Super sport, chci ho hrát! Ale n i k d o není ochoten tento sport se mnou provozovat, takže jsem si pingpongový stůl nikdy nepořídil a po zkušenostech z jiných sportů, jak jsem již uvedl, jsem se do PingPongového klubu z pochopitelných důvodů nikdy nepřihlašoval.

I mě těší, že mě moji čtyři vnuci neudělali pradědou.

Ahoj Tony

*********************************************************************

Klikni zde, vážený čtenáři, a poslechni si můj nový song: „Když muži pláčou“
www.youtube.com/watch?v=3njhTT6-VqU)