Kindergelderhöhung, aneb zvýšené dětské přídavky

Milí čtenáři: Jak už jsem uvedl, žiji od roku 1969 v Německu. Je na čase se pochlubit, že u nás v Německu máme lepšího ministra než u nás v Česku. Jé, my se máme!!!!

_____________________________________________________________________________________

Sedím v čekárně a budím pozornost. Čekající pacientky si vyměňují významné pohledy a některé se ušklíbají, tedy směrem ke mně, aniž by se vůbec snažili skrýt svou nelibost.

„Další!“ Strčila sestřička hlavu do pootevřených dveří. „Tak další! Tak kdo je na řadě?“ Když si všimla, že osazenstvo čekárny mě nelibě fixuje, otázala se: „Jak se jmenuje vaše manželka?“

„A proč to chcete vědět? Je to relevantní?“

„To bych tedy řekla, že je. Musím dát přece panu doktorovi na stůl její zdravotní složku. Jestli ovšem vaše choť ještě není naše pacientka, musím pro ní zdravotní složku založit. K tomu potřebuji její kartičku od pojišťovny. Tak jak to tedy je?“

„Je to tak, že má žena není přítomna, vaše pacientka není a já také ne.“

Několik dam se snažilo bezvýsledně potlačovat výbuch smíchu.

„Že nejste náš pacient je evidentní, pane, když se nacházíte se v gynekologické poradně. Takže, - jako muž se asi těžko budete chtít nechat od pana doktora vyšetřit! Tak jak Vám mohu pomoct?“

„Promiňte, právě tím. Potřeboval bych se o něčem choulostivém s panem doktorem poradit. Jsem privátní pacient, takže kartou pojišťovny vám sloužit nemohu.“

Sedím v ordinaci a pan doktor se na mě usmívá. „No, to je alespoň trochu změna. To víte, od rána do večera ženský, ženský …“

„Já vím, že sem jaksi nepatřím a ujišťuji vás, že nebudu dlouho zdržovat. Chci si jen nechat poradit od odborníka: Jak by se to v našem věku dalo zařídit, abychom ještě mohli mít se ženou dítě?“

„Aha. Ve vašem věku s tím vy jako muž nebudete mít potíže. Spousta mužů jsou plodní i po devadesátce! Ale jak je to s vaší ženou, myslím věkově?“

Mávnul jsem beznadějně rukou. „Je ještě o rok starší než já!“

„Tak to máte tedy problém. Obávám se, že na tohle dnešní medicína ještě nemá. Poslouchejte: A proč vlastně chcete mít ještě děti? Říkám ještě, protože předpokládám, že už děti máte?“

„Ale to jo, i vnuky. Však co do toho, když populace v zemi katastrofálně klesá? Vám to asi nemusím vykládat, vy to určitě víte, že Německo vymírá po meči. A i po přeslici. Tuhle jsem četl, že aby se populace udržela, alespoň tam kde právě je, musí mít každá žena 2,1 dětí. Momentálně stojíme v Německu u 1,48 narozených dětí. Na hlavu.!“

„A vy to chcete zachránit?“ Usmál se doktor.

„Vůbec ne!“ Bránil jsem se. „Já jenom nechci brát zvýšené přídavky na děti, když už žádný děti nemám. Tedy mám, ale už jsou to taky starý pacholci.“

Doktor Armbruster se zhoupnul na křesle a tázavě se na mě podíval.

„Tady, podívejte se sám.“ Vytáhl jsem z náprsní kapsy saka dopis od ministerstva financí a podal mu ho. „Dostal jsem minulý měsíc sdělení, že mi budou od prvního, příštího měsíce, o 5 euro zvýšeny dávky na děti.“

Doktor Armbruster četl a kroutil při tom povážlivě hlavou. „Co jste zatím, tedy kromě toho že kvůli tomu chcete zplodit děcko, ohledně té věci podnikl?“

„Zatím nic, čekal jsem, jestli mi finanční úřad ty dětské dávky opravdu převede.“

„A?“

„Včera mě přišlo na konto 5 eur. A teď si uvědomte, když rodina s dětmi dostane měsíčně najednou tolik peněz na víc! Za 5 eur můžete děcku koupit třeba jednu ponožku! Nebo si budete dávat těch 5 eur do hrníčku v kredenci a za dvanáct měsíců můžete koupit batoleti balíček pampers obsahující 240 kusů. Nebo koupíte capartovi za 4,50 dva kopečky zmrzliny. Ta měsíční částka na víc je prostě k smíchu.“

„Co s tím chcete dělat?“

„Zřídím si na bankovním kontě, - když říkáte že pořídit si děti v našem věku asi, určitě, nepůjde, trvalý příkaz a budu těch mizernejch 5 eur panu ministrovi posílat zpátky. Ať si za ně koupí třeba hotel na Bahamách.“

V ordinaci bylo dusno a horko. Pot z čela mi stékal do očí. Doktor Armbruster, který mezitím dopis z finančního úřadu používal jako vějíř, se na mě mile usmál: „Dám Vám pane Jelínku návrh.“

„Jaký?“

„Nerozčilujte se, běžte zase hezky domů a žádný trvalý příkaz na vaší bance nezřizujte. Pěkně si těch 5 eur šetřete, za rok mi zavolejte a půjdeme je spolu propít. A hlavně, prosím vás, neploďte děti!“

*********************************************************************

Klikni zde, vážený čtenáři, a poslechni si můj nový song: „Když muži pláčou“
www.youtube.com/watch?v=3njhTT6-VqU)