Moc hezké, karma.

Ahoj Dano, děkuji, že jsi si našla čas si přečíst mé "žvásty" a přeji Ti hezký víkend.

Mluví se tady o Brňanech, Brně, Němcích atd. Z Brna byli odsunutí po válce také sudečtí Němci rodina Schmidt, jejich syn Harald se v Německu stal hvězdou na poli zábavy. Pořad, který na Primě dělá jednou za týden Jan Kraus, dělal Schmidt každý den. Na všechny jeho pořady, jsem dnes 67 letého, rád koukal v televizi, ten kluk od rodičů z Brna umí. Jeho táta pocházel ale z K. Varů.

K níže probíhající diskuzi v níž paní Rybnická zmiňuje matriční zápisy.

Příklad moravského městečka Křižanova:

Do roku 1732 jen české zápisy s ženskými koncovkami -ova, -ová, -ka. Pak 50 let jen latina, z Havla Kaše se stal Gallus Kaszia. Josef II. zavedl od r. 1784 výhradně němčinu. Až od dubna 1880 mohli Češi úředně užívat svá česká jména, ale ne úplně, bylo třeba dalších zákonů, kvůli německým protestům padla v 1897 Badeniho vláda. Před 1. světovou válko zápisy Němců v Brně v němčině, v hlavním městě monarchie zápisy Čechů výhradně v němčině včetně povinného německého tvaru křestního jména. (Moji prarodiče mají v křestních listech česká jména, v oddací matrice fary St. Othmar Wien jména přeložená)

Za první republiky měli příslušníci menšin veškerá jazyková práva.

Zalistujte si v matrice oddaných u sv. Jakuba v Brně od r. 1936 . Polovina zápisů je v němčině, nevěsty si volí tvar svého příjmení samy. Za zmínku stojí také to, že v německém zápisu jsou uváděny i německé názvy českých měst.

Matriky - ACTA PUBLICA

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/1141...

Úředníci za 1. republiky museli umět česky. K přejmenování je nikdo nenutil.

Paní Šikulová, Vaše tvrzení, že „za první republiky měli příslušníci menšin veškerá jazyková práva“ je samozřejmě nesmysl. Už z důvodů zákona o „státním jazyce“ v republice, která si říkala „československé Švýcarsko“ a pozůstávala z 6 mio českých a 3 mio..občanů německých. Už jste někdy slyšely něco o tom, že ve Švýcarsku existovalo něco jako „státní jazyk“? Historik: Předpisy v československé republice požadovaly znalost češtiny u všech státních zaměstnanců, tedy i u zaměstnanců pracujících v čistě německém prostředí a ji nepotřebující. Všichni, i pomocní dělníci, se museli podrobit přísným zkouškám z češtiny, jejichž požadavky mnohdy daleko přesahovaly stupeň jejich vzdělání [Slapnicka 1975]. Zkuste si představit Němce českých zemí, byť hovořícího plynně

česky, který nenavštěvoval české školy, jak se potýká v písemné části zkoušky s úskalími českého pravopisu, který dodnes dělá problémy většině rodilých Čechů. Naopak od jazykově českých nebo slovenských státních zaměstnanců

a úředníků přeložených do oblastí s cizojazyčným obyvatelstvem se znalost místního jazyka nevyžadovala. Například český pošťák v Chomutově nemusel znát německy ani slovo. Podle prováděcího nařízení k jazykovému zákonu z roku 1926 se písemné a ústní zkoušky ze státního československého jazyka vztahovaly také na notáře, soudní tlu

močníky, geometry, majitele inženýrských kanceláří, důlní inženýry, obvodní a obecní lékaře. Povinnost označovat českými nápisy všechny živnosti včetně restaurací vedla

k tomu, že i v nejzapadlejší vesnici v německém sídelním území musely mít hospody jídelní lístek nejdříve v češtině a pak v němčině.

Blogy o přechylování ženských jmen jsou tu snad každý měsíc, už je to skoro nuda.

Napište o "drzosti " jiných jazyků, jak "mrší" název našeho hlavního města( jen Slováci, Ukrajinci a Bělorusi říkají PRAHA). Česká jména teď vypadají mnohá hrozně, Charlotta Sofia Dvořáček Neubauerová a podobné...

Jak mám oslovit v odpovědi Čecha z Brna, který se podepíše v mailu bez diakritiky Tomas Ondracek? Pane Ondraceku? Nebo pane Ondracek?

Zatím netuším, co je to diakritika a myslím, že to ani nechci vědět. Jak se titulují a podepisují Češi v Česku, je každého věc.

A nevím, proč se rozčilujete? Brigitte Bardot se prostě nejmenuje Brigita Bardotová. Tečka!

Jména měst do toho netahejte!

Oficiálně, jen tak mimochodem, existuje české logo Prahy:

Pra-ha

Pra-g

Pra-gue

To vymyslel KDO? Franzous? Němec? Rus? Američan? Mongolec?

Jde mi o drzost, jak už jsem zmiňoval, prznit jména OSOB!!!

Tak dobrou noc a nepleťte jedno přes druhé.

Vtipne si to napísal

Ahoj Jano, díky za

v té spoustě příspěvků jsem Tě konečně našel. Začínám se v tom trochu ztrácet. Měj se dobře, Tony

Mně osobně přechylování i cizích ženských jmen obyčejně vyhovuje. Okamžitě vím, s kým mám tu čest (jestli je to ženská nebo chlap). Česká gramatika na to má svá pravidla - slovanské jazyky na rozdíl od germánských či románských (+ ugrofinských - v Evropě maďarština a finština) prostě koncovku pro jména žen mají.

Komolení nebo počešťování? V Británii měli problém i s mým obyčejným křesťanským jménem. Bereme jako samozřejmost, že náš první porevoluční prezident byl Vaklaf Hejvl, ale nesneseme ová u žen jako pomůcku při skloňování?

Počešťování papežů, králů a měst už může vadit pouze fanatikům. Zvláště když to jméno vzniklo pro tu funkci.

Co to je křesťanské jméno?

Tony, moc Ftipně napsané, heSčí neŠ psí hoFno poblíŠ

Tony máš samozřejmě třistaprocentní pravdu. Je to arogantní (o zdvořilosti už vůbec nemluvím) a sprosté chování rádobyvlastenců, kteří se odvolávají na "pravidla českého pravopisu". Pravidlo je jen jedno: Tak jak je člověk zanešen v rodné matrice, tak se musí oslovovat. Paní Merkel je paní Merkel a ne "Merkelová". Konečně by si na to mělo Česko zvyknout. Tečka.

Tobě

Děkujeme za hezký příspěvek napsaný paní Rybnická a těšíme se, že příspěvků od paní Rybnická bude více, abychom se s paní Rybnická setkávali častěji. Tak ještě jednou děkuji znalkyni českého jazyka paní Rybnická za neotřelý příspěvek.

To, že si v Česku cizí ženská jména počešťujeme přechylováním, je jen náš problém. Jiná věc je, když například takovou ženu osloví redaktor ve sportovním přenosu. Určitě neosloví Serenu Wiliams jako Wiliamsovou. Stejně tak když budeme v cizině, nebudeme přechylováním používat.

Ále, osloví ...