Někteří příbuzní jsou nám přiděleni při svatbě a někteří už od narození. Někdy jsou na zabití, ale je to rodina a tak slasti a strasti života s nimi musíme sdílet....
STRÝC JARYN
Teta Fanka, stěhuje se, zítra do Ostravy
do města, kde panují tam, uvolněné mravy.
Prosila mě, abych vyzved urnu s popelem
mohla býti, neustále, se svým manželem.
Beru auto, urnu, syna, taky fajnu tašku
zapijem to stěhování, mám tam vína flašku.
Po silnici pobíhají pomatené kury
vyhýbám se, nezvládnu to až vlítnu do ďury.
Německý pašík, hrůzou kviknul
tlumič blatníkem, ven vylítnul.
Tak to je v dupě, no to je prima
to už nespraví ani u Harasima.
Za oknem ubíhá zvolna krajina
že já vůl, vzpomněl na strýca Jaryna.
Je to můj strýček z rodiny jediný
zrovna v týdnu měl ke všemu jmeniny.
Dvě hodiny trvá, než ukecám syna
odbočím z Kravař, směr Palestina.
Z případných následků, si nedělám hlavu
vyzvednu Jaryna a hurá na Ostravu.
Že to byla, asi chyba, poznal jsem já záhy
vyspával pod kandelábrem, u obecní váhy.
Asi jsem ho neprobudil, jaksepatří, sluší
rukou si mě přitahuje, prudce do mě buší.
Na dlouhé minuty, ztratil jsem vědomí
strýčka Jaryna, nehryže svědomí.
Rozvěrně haleká, tys nějak zblednul
nebýt to rodina, hned bych mu jebnul.
Zažene domů z pole jalovice
a rve mi do kufru demižón slivovice.
Obváže mi ránu nad čelem
přisedne k urně s popelem.
Cestou se Jaryn, ošívá, kroutí
vzápětí na airbag, hlavou se hroutí.
K radosti mé, polštářek, vybuchuje
začínám věřit, že Bůh existuje.
Životní záchrana, už neplní normu
rodiný příslušník, je mimo formu.
U Bolatic, stojí služební Felície
staví nás ke kraji státní policie.
„ Kluci pojďte, trochu si loknem!“
dere se z vozu, zavřeným oknem.
Tím pádem budíme v orgánech zájem
tenhle měsíc nezbude na nájem.
Policajt zkušeně k vozu se krčí
ze všech čtyř gum, dráty mi trčí.
Jaryn ten motá se nejistým krokem
lékárna prošla mi, před šestým rokem.
Když už jim po osmé do feldy vrazil
opřu ho v místě, kde tlumič, cestu si razil.
Dali mi kartáč, dostal jsem sodu
přišel jsem o prachy, několik bodů.
Zdrbat strýca, jsem si netroufl
je na něm vidět, že je mu šoufl.
.
Něco vypil „U Sněhurky“, na stavění máje
co to bylo, poznali jsme u slezského Háje.
Do urny od nebožtíka, zvesela už zvrací
srdce se mi zastavuje, paměť zvolna ztrácí.
Tohle Fance nevysvětlím, to se prostě nedá
pod údery montérpáky, víko pevně sedá.
Tetičku mám nejraději, proč pak bych ji rmutil
oblepím to pevným tmelem, značky „Malý kutil“.
Na kopečku před Porubou, už mě berou mory
strýček ten chce zase čůrat, asi bude chorý.
Otevřel si zručně dveře, vystoupiti chtěl.
k jeho smůle převeliké, pašík ještě jel.
A už letí hezky vzduchem, metá kotrmelec
hrůzou křičí, zastaví se, v lese o krmelec.
Dolámal se, dokaličil, praštil do sanice.
už jsem jedou, saniťáci, z fakultní nemocnice.
Do dnešních dnů, já se pořád ještě trochu třesu
při vzpomínce, jak tetičce, urnu domů nesu.
Strýček Jaryn, zatím leží, neopustil JIPku
stále vidím před očima jeho lesní šipku.
