Zajímavý pohled Krystýny Kočí z Věcí Veřejných o dalším směřování naší armády.........
Zaujal mě článek na iDNES.cz 11.6.2010 „ Chceme armádu bez tanků a děl…….“
Kristýna Kočí z Věcí veřejných pronesla tuto větu v ČT. Je to bezesporu zajímavá myšlenka, která by státnímu rozpočtu ušetřila nějaký peníz. Určitě by to řada lidí uvítala, ale co se bude rušit dál? Letadla, vrtulníky, transportéry, další útvary a jednotky? S takovou zbude z armády, malý opěšalý útvar vyzbrojený lehkými pěchotními zbraněmi, bude to ještě armáda? Už teď by se vojáci měli učit zpívat husitské chorály, třeba útočníka zaženou zpěvem.Mnozí namítnou, že jsme přece v NATO a to nás ochrání, ale náš stát se zavázal, že minimálně 2% HDP budeme přispívat na armádu a pokud se nepletu, tak to neplníme. A já mám obavy, abychom se nedostali do situace, kdy budeme chtít zajistit naši bezpečnost po našich spojencích, ale nic za to nedat, to my připadá jako pěkná „vyčůranost“, která by se nám taky do budoucna mohla vymstít. Našim spojencům v alianci by jsme měli být důvěryhodným partnerem, který se podílí na společné bezpečnosti a to znamená i investice do modernizace armády a její udržení na počtech, kdy se ještě dá o armádě jako takové vůbec mluvit. Zatím jsme nakročili směrem, kdy spíš budeme směšným přívažkem.
Po celá staletí se našem území odehrávaly krvavé bitvy a pochodovali tu vojáci různých států a mocností a pokud mě paměť neklame, poslední okupační voják cizí mocnosti opustil naši zemi přibližně před 20 lety. Teprve kratičkou dobu si užíváme luxusu svobody a míru v našem regionu, ale bude to trvat i dále? Jako dítko školou povinné jsem při oslavách 1.máje procházel pod transparentem, kde bylo napsáno „ Se Sovětským svazem na věčné časy“. Kde je dnes Sovětský svaz a Varšavská smlouva? Slušně řečeno, je na smetišti dějin. Kdo mi, mým dětem a vnoučatům zaručí, že EU a NATO tady budou za dalších 50 nebo 100 roků, že se aliance nerozpadne jako domeček za karet. Že se smlouva, nebo pakt můžou stát bezcenným cárem papíru, takovým příkladů je v dějinách plno (Mnichovská dohoda, německo – sovětská smlouva o neútočení apod.). Užívejme si klidu a míru, ale měli bychom být připraveni i na nejistotu věcí budoucích, protože z dnešních přátel se můžou klidně stát zítřejší nepřátelé, to už historie taky zaznamenala. A mimochodem vážení čtenáři, brannou povinnost nikdo zatím nezrušil (alespoň co vím), takže jakmile naše zem bude v budoucnu v ohrožení a naše pidiarmy bez tanků a děl to nebude zvládat, počítejte s povoláním našich synů a vnuků do armády a bez pořádného zvládnutí všech vojenských dovedností a taktického pohybu na bojišti to budou jatka, protože i kvalitní výcvik obyčejného pěšáka zabere nemalý čas. Je mi jasné, že asi většině lidí se nechce investovat miliardy do armády, když ji TEĎ zrovna nepotřebujeme, ale uvědomte si kolik miliard nás to bude stát, až ji PAK budeme potřebovat.
Ano, ono zrušit tanky a děla není problém, kov dát do šrotu a přebytečné vojáky opět propustit. Ale co když za nějaký čas budeme tanky a děla opět potřebovat, kde je Kristýno Kočí nakoupíme a za hlavně za kolik? Další problém je investice do výcviku osádek a obsluh. Myslím, že by mi každý znalec armády, potvrdil, že vycvičit osádky netrvá dny ani týdny, ale měsíce, možná i roky, vzhledem k dnešním složitým zbraňovým systémům.
Kdyby proběhlo celosvětové referendum o ukončení všech válek, budu mezi prvními, kdo zvedne ruku, ale bohužel lidstvo k tomu zatím nedorostlo a proto bychom si měli vzít poučení z minulosti a dívat se do daleké budoucnosti, být připraveni, abychom nebyli nemile překvapeni, až nám tady budou zase pochodovat vojenské bagančata cizích okupantů.
Před 16lety jsem se zúčastnil jako dobrovolník mírové operace OSN UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Na vlastní oči jsem mohl poznat, že válka je „svině“, ničící životy, majetky, že dokáže z lidí udělat trosky fyzické i duševní, kdy slovo morálka je prázdným pojmem a kdy prožité hrůzy zasejí nenávist do srdcí obyčejných a slušných lidí. Ti, co se chystáte na dovolenou do krásného Chorvatska, zeptejte se místních na jejich bývalé sousedy Krajinské Srby, kterých bylo statisíce vyhnáno ze svých domovů s minimem majetku a kteří před postupující Chorvatskou armádou museli uprchnout do Bosny a Srbska (ne nejsem srbofil). Nicméně se obávám, že vítěze války nebude zajímat osud poraženého. Války zatím většinou pořád vyhrávají ti, kteří mají více tanků, děl a vojáků.
Taky mě zaujala věta: „Potřebujeme armádu schopnou nasazení v poušti či v horách, která bude schopna působit v Iránu a podobných oblastech“. To s tím Iránem, bylo doufám jenom přeřeknutí na které by si paní politička měla dávat větší pozor. Naše armáda by měla mít především schopnost zabezpečit obranu vlastní země a našich občanů a ne budovat expediční sbor pro válku mimo území našich spojenců. Pevně věřím, že se Kristýna Kočí (pro mě sympatická a věřím, že inteligentní mladá dáma) jako politik a poslankyně určitě dostane k těm správným informacím a číslům. Neškodilo by jí, aby si promluvila s těmi, kteří problému rozumí, ať už to jsou vojáci, analytici nebo odborníci a nepouštěla do světa takové populistické věty, že VV vezmou armádě 10 miliard a dají je školství, protože jestli tato žena bude rozhodovat o armádě, obraně a bezpečnosti tohoto státu, tak pak nás „Pánbůh ochraňuj“.
Na závěr, jeden latinský citát: „Si vis pacem, para bellum“ (Chceš-li mír, připravuj válku).
PS: Nejsem militarista, jenom mám obavy o naší bezpečnost, jedná se o můj osobní názor, který nikomu nevnucuji, laskavý čtenář promine.
