Zrůda

Před pětadvaceti lety to byla docela milá holka, kterou do party přátel přivedl jeden muzikant, později její manžel. Uměla zpívat a byla docela přátelská, i když si nikoho moc nepouštěla k tělu.

Zdroj: ChatGPT

Chodila se svým partnerem na různé společné akce, většinou hudební – byla zpěvačka a začala zpívat v jeho kapele. Za čas se vzali, narodily se jim dvě děti, takže se kontakty s ostatními omezily spíše jen na telefonáty a zprávy na sociálních sítích. Zpočátku působila velmi spokojeně a zamilovaně. Její manžel pak postavil dům a celá rodina se odstěhovala kousek za Prahu. Měla z toho trochu strach, protože neměla řidičák, ale když si ho udělala, začala jezdit jak drak. Jako žena má přece přednost!

Postupně, nenápadně, se začala měnit. Její chování ke kamarádkám postrádalo dřívější empatii, najednou byla ta nejchytřejší a nejdokonalejší. Toho, kdo měl jiný názor než ona, vymazala ze svého života. I když na společné akce běžně jezdily i děti, ty jejich vždy zůstávaly doma. Vlastně už když se narodily, nepozvala žádnou z kamarádek, aby se na miminka přišla podívat. Své tchyni, zdravotní sestře, striktně přikazovala, co smí a co nesmí. Mezi nesmí se řadilo například větrání nebo cesta na pískoviště ve vnitrobloku, takže když zjistila, že její příkaz byl porušen, bylo zle a babička se s vnoučaty nějaký čas vůbec nesměla vidět.

Její manžel pro zachování klidu pořád ustupoval. Možná i on zpočátku podléhal jejím manipulacím. Trvalo to dlouho, ale když se do jejich vztahu přimotal další muž, když bylo nad slunce jasné, že veškerá snaha o vytvoření klidného domova je marná, protože to, co ona chtěla a o co se snažila, bylo rozeštvat děti s celou manželovou rodinou, bouchl do stolu. A tehdy začalo peklo.

Nejprve se odstěhovala z ložnice, za nějaký čas z domu. Vzala s sebou obě děti, tehdy desetileté, a jejich otec je od té doby prakticky neviděl. Šikovnou manipulací dosáhla toho, že s ním nechtěly mluvit, nechtěly si s ním psát, nepřijaly ani vánoční a narozeninové dárky.

Do domu se však v jeho nepřítomnosti pravidelně vracela – tu aby si vyprala, tu aby si něco dalšího odvezla. On pořád doufal, že ještě není vše ztraceno, že to chce jen čas. Když však jeho účet vybílila tak, že zbylo sotva na splátku hypotéky, už musel něco udělat. Nadále jí poukazoval velmi štědré výživné, ale neomezený přístup k účtu už neměla. To ji přivedlo k dalšímu běsu, ačkoli účet byl jejího muže a ona na něj nikdy nevložila byť jen jedinou korunu.

Při návštěvách domu se chovala jak smyslů zbavená, zůstával po ní nepořádek, neumyté nádobí, tekoucí voda, sem tam něco rozbila a nechala to ležet na viditelném místě, vypínala bezpečnostní kamery, z domu odjížděla, aniž by jej zamkla. Postupně odvozila různé věci ze zařízení nebo vybavení domu, a neřešila, že některé z nich patří jejímu manželovi. Jednou odvezla i pejska, o kterého se celé tři roky staral. Udělala to opět v době, kdy byl v práci, takže se s ním ani nemohl rozloučit.

Pak přišel rozvod a požadavek na zvýšení už tak vysokého výživného. Ten soud smetl ze stolu a utvrdil ji v dojmu, že se celý svět spikl proti ní.

Na sítích začala postovat příspěvky, nad kterým mnohým kamarádům a známým zůstával rozum stát. Obviňovala někoho blíže neurčeného, že ji sleduje, že jí napadá počítač, že ona i obě děti čelí stalkingu a kyberšikaně. Vyhrožovala, že odejdou z republiky, kde se nedá žít, kde politické síly i policie jsou obráceny proti ní. Byla to ale jen součást její ďábelské hry. Zničení toho, kdo podle ní může za její životní neúspěch – nenápadnými náznaky všechny její výlevy směřovaly k bývalému manželovi. K tomu, kdo ji vždy podporoval v jejích aktivitách, které pokaždé skončily stejně – přestaly ji bavit. Bývala výborná hudebnice, ale postrádala píli a disciplínu, takže svůj talent zahodila. Stejně dopadly i její další projekty – literární a publicistická činnost, i vysokoškolské studium. Přesto, že na vše měla spoustu času. Nepracovala, i když už děti dávno chodily do školy.

Od chvíle, kdy se odstěhovaly, se otec neustále, měsíce, roky, snažil kontaktovat děti, ale bez úspěchu. Matka jim evidentně všechny kanály kontrolovala a dovedla jim vysvětlit, proč je otec špatný. Když zjistila, že si po několika letech odloučení zařídil vlastní život bez ní, zdálo se, že se pomátla – začala doba naschválů a absolutní nekomunikace. Chtěl se s ní domluvit na tom, jak vypořádat majetek, hlavně dům a hypotéku. Dům, na jehož získání přispěla pouze tím, že byla manželka. Po rozvodu vznesla nehorázný požadavek na vyrovnání – dům se prodá, ona dostane peníze a její teď už bývalý muž si přece může něco pronajmout. Samozřejmě neuspěla a na jakékoli nabídky svého exmanžela nikdy nezareagovala. Majetkové vyrovnání se tak táhlo dlouhé roky, vinou průtahů z její strany. Její bývalý muž se snažil vyplatit ji co nejdříve, neboť v domě chtěl konečně znovu bydlet. Jednání však několikrát byla odročena, mediaci sabotovala, neustále střídala právníky. Na splácení hypotéky se nepodílela, jen vyhrožovala žalobou – dům nemůže užívat, chce nájemné. Byla to jen její utkvělá představa, do domu mohla kdykoli přijet – její bývalý muž už skutečně několik let bydlel v pronajatém bytě v Praze a do domu jezdíval jen na otočku, o víkendech, kvůli sekání trávy nebo základní údržbě. A při té příležitosti zjistil, že ona bombarduje všechny sousedy zprávami, jak její dům užívají cizí lidé (rozuměj jeho nová partnerka, která s ním občas o víkendu přijela), kteří tam kradou její osobní věci.

Pak se rozhodla, že dům, respektive „svou“ polovinu, prodá. Naprosto nerespektovala, že její bývalý muž tam má spoustu svých osobních věcí, které se mu nevešly do malého pražského bytu. V inzerátech pak byly fotografie elektroniky, nástrojů, výpočetní techniky... A dům byl prázdný, nehlídaný, protože kamery opět vyřazovala z provozu, kdykoli přijela. Naštěstí, stejně jako její jiné aktivity, i tato vyšuměla do ztracena.

Děti mezitím dospěly, ale matkou jsou zmanipulovány natolik, že se s otcem nechtějí vídat. Ona sama se chvástá tím, že chlapa nepotřebuje, že vše zvládne sama – ano, zvládne, neboť výživné, které dostává, je ve výši průměrné čisté mzdy v Česku.

Na sociálních sítích se projevuje tak, že by s největší pravděpodobností potřebovala pomoc psychiatra. Kvůli svému chování postupně přišla o všechny kamarády – toho posledního ztratila zprávou, že by se s ním dávno nebavila, kdyby tušila, že je podrazák, který se stále stýká se zrůdami kolem jejího bývalého muže.

Tak marně přemýšlím, kdo je vlastně zrůda. Není to spíš matka, která systematickou manipulací děti připraví o otce? Která přiměje svou sotva zletilou dceru, aby svého otce zažalovala kvůli výživnému a zároveň ho napadla, že z něj má trauma? Která od deseti let svým dětem vymývá mozky líčením fabulací o jejich otci, a opravdu se jí podaří, aby zapomněly, jak se s ním měly fajn? Která se rozhodla svého bývalého partnera sedřít z kůže, protože si několik let po jejím odchodu zařídil život bez ní?