Výlet do endéer

Vzpomínám si na autobusové nákupní výlety do NDR, které pořádal podnik, v němž byli zaměstnáni mí rodiče. Moje první cesta za botami, cukrkandlem a čočkou vedla přes Horu Sv. Šebestiána do tehdejšího Karl-Marx-Stadtu. 

V šest ráno jsme rozespalí a promrzlí podupávali u vrátnice a předávali si fígle, kam schováme marky, které jsme vezli nad povolený limit. 

Pak jsme nasedli do autobusu a čím víc se blížily hranice, tím víc ustávaly hovory a smích. Kulturní referent vybral pasy, autobus ve frontě pomalu popojížděl k závoře, a když přistoupil celník, procházel uličkou a každého porovnával s fotkou, panovalo už hrobové ticho. 

Když jsme onen rituál absolvovali jak na české, tak na německé straně, hadi v břiše se pomalu uklidňovali a zábava na palubě se znovu rozproudila. 

Po příjezdu do města jsme se rozprchli do obchodů a nakupovali a nakupovali, dokud marky stačily. Navečer jsme se u autobusu znovu sešli, chlubili se svými úlovky a přemýšleli, co napíšeme do celních prohlášení, aby tomu němečtí celníci pokud možno nerozuměli. Takže z bot byly papuče nebo sandály, z triček nátělníky a tak podobně. Naivní, já vím... 

Cestou zpět k hranicím zase ruch pomalu utichal a to pravé veselí vypuklo teprve na české straně, když se nám podařilo projet celnicí "bez ztráty kytičky".

Vždycky, když jsme pak po revoluci jeli do Německa, s blížící se hranicí se hádci v břiše ozývali, a když byly děti menší, umravňovala jsem je, ať jsou zticha. Vůbec netušily proč. 

Včera jsme po opravdu mnoha letech jeli do Drážďan. A poprvé to bylo jiné. Já si vůbec nevšimla, že jsme projeli hranici! Prostě se najednou objevily cedule v němčině a bylo to :) 

Když jsme zaparkovali a vydali se do víru nakupování, zjistila jsem, že většinu nabízených věcí jsem si mohla pořídit v Praze taky. Stejné obchody, stejná nabídka.

Alespoň vánoční trhy byly krásné, jiné než u nás, ale stejně kýčovité. Všude spousta lidí, spousta světýlek, spousta zvuků, spousta vůní. 

Užili jsme si ten den jak jen to šlo. A i když se v žádném případě nechci zastávat minulosti, ty tehdejší výlety do NDR pro mě zkrátka byly dobrodružství :)