Úmorné vedro

Když Emma získala tu práci, byla šťastná. Práce v oboru, který má ráda, navíc v prostředí, které je jejím koníčkem. Co víc si přát.

Zdroj: ChatGPT

Po odchodu z předešlého zaměstnání jela na krátkou dovolenou, ale vlastně už se hrozně těšila do nové práce. Ve velké kanceláři jich bylo pět, celá jedna stěna byla prosklená a poskytovala překrásný výhled do daleka. Ema nastupovala na podzim, takže „výhody“ takto vyřešené kanceláře měla poznat až napřesrok.

Už v únoru, když začaly první sluneční paprsky nesměle hřát, teplota v kanceláři stoupala tak, že to bylo nepříjemné. Emma chtěla otevřít okno, které bylo nejblíž jejímu stolu, ale kolegyně jí zastavily – to ne, to je rozbité, to se otevírat nesmí.

Větrat se sice dalo oknem u vedlejšího stolu, ale tam seděla kolegyně, která naopak nesnášela chladno. S Emmou se proto domluvily, že si vymění stoly. Ale to narazily – nadřízená to odmítla s naprosto malicherným zdůvodněním, že by to pro IT bylo moc pracné.

V dubnu už teplota v kanceláři během dne dosahovala 30 stupňů. Klimatizace sice fungovala, nicméně choulostivější kolegyně ji vypínaly nebo alespoň zakrývaly. Emma část pracovní doby musela trávit na chodbě, kde „chladla“. Takhle to šlo celé léto, až na podzim se zase situace v kanceláři stala snesitelnou.

Jen na pár měsíců. Přišel další únor, sluníčko, byť se při pobytu venku nezdálo tak silné, pálilo do skleněné stěny a ohřívalo ji. Emma to začala řešit. Nejprve se snažila domoci se opravy okna, ale mechanici přišli a nalepili na něj cedulku Neotevírat se slovy, že okno je součástí pláště budovy a nelze opravit. Obrátila se tedy na BOZP. Referentka přišla, změřila teplotu a pokrčila rameny, že teplota se pohybuje na horní hranici. To byl den, kdy v kanceláři bylo 31 stupňů...

Emma začíná pociťovat zdravotní komplikace – bolesti a motání hlavy, pálení očí i tváří z větráků, které má ze všech stran a které alespoň vytvářejí iluzi toho, že vzduch v místnosti se hýbe. Teplý vzduch, pochopitelně. Je nesnesitelně unavená, na práci se nemůže pořádně soustředit, dělá chyby. Když přijde domů, kde je příjemných 23 stupňů, klepe se zimou a balí se do svetru.

Problém popsala i v průzkumu zaměstnanecké spokojenosti, ale bez reakce. Na horko si samozřejmě stěžuje víc lidí, nejen ona, jenomže podstata její práce je v tom, že osm hodin denně musí být v kanceláři. Ti ostatní pracují i v terénu, takže vyšší teplotě nejsou vystaveni po celou dobu. Poslední naděje byla rekonstrukce celé budovy, která však byla odložena a započne až za tři roky. Emma denně sedává na chodbě, kde plýtvá časem jen proto, aby se ochladila. Dávno už ztratila radost z práce, kterou si tak přála, a zcela vážně se zabývá myšlenkou na výpověď, i když by to pro ní znamenalo citelný finanční propad.

A jen s nostalgií vzpomíná na svoje dětinské nadšení, když si přečetla mail začínající slovy Dovolujeme si Vám nabídnout zaměstnání v naší společnosti...