To si Bertík nezasloužil II. aneb Jak to dopadlo

Na den přesně po 100 dnech nervů, dohadování i vztekání se je auto konečně přepsáno na kupujícího. Ale za mě - každé další auto buď dojezdím do rozpadu a pak dám sešrotovat, a nebo si prodej a následující úkony ošéfuju sama. 

V prosinci jsem popisovala anabázi s prodejem mého stařičkého auta. Nejenže mě kupující už druhý den po prodeji bombardoval nenávistnými telefonáty, zprávami a výhrůžkami, ale navíc auto nepřevedl na sebe, jak jsme se domluvili a jak jsem bohužel věřila, že udělá. 

Protože jsem už auto samozřejmě neměla k dispozici, nemohla jsem udělat evidenční kontrolu, která je pro převod nezbytná. Nemohla jsem vlastně dělat vůbec nic. Asi měsíc po prodeji vozu mi přišla kupní smlouva, dle které můj syn auto prodal do autobazaru, a to dvacet dnů po tom, co už nebyl jeho majitelem. Prodal ho zastupován pánem, který auto koupil od něj. Zfalšovaná plná moc, prostě podvod. První moje myšlenka byla jít na policii. Ale druhá myšlenka - strach. Strach, že ten člověk bude opět vyhrožovat nebo dokonce své výhrůžky zrealizuje. 

Podívala jsem se na sbazar - "moje" autíčko tam vypulírované nabízejí za trojnásobek ceny. Potlačila jsem i chuť dotyčný autobazar kontaktovat. Opět kvůli strachu z toho člověka. Mimochodem, to auto je tam, teď už s propadlou technickou, dosud :)

Zůstala jsem však v kontaktu s magistrátem a tam mi začátkem ledna oznámili, že na autě je provedena nová platná evidenční kontrola. Tak jsem tam hned pelášila a podala žádost o provedení převodu, protože to byla prostě jediná možnost, jak jej udělat. Kdybych zavolala o pár dnů později, evidenční kontrola by už propadla a byla bych bez šance se toho vráčku papírově zbavit.

Magistrát zaslal kupujícímu výzvu, na kterou on pochopitelně nereagoval, proč taky... po tom všem, co předcházelo. Po měsíci mi přišlo vyjádření, že kupující stále nereaguje, a že tedy mám podat žádost o vystavení nového techničáku. Čili další cesta na magistrát, tentokrát už zpoplatněná tisícovkou - za vystavení technického průkazu a za převod. 

Ale pak události nabraly spád a hned následující den mi přišel další dopis, ve kterém mi z magistrátu sdělovali, že jsem splnila všechny podmínky pro to, aby byl převod proveden, takže od tohoto dne není můj syn majitelem vozu. 

Trvalo to sto dní. Sto dní nejistoty jako trest za mou hloupost. Spolehla jsem se na kupujícího, že když dostane plnou moc, udělá vše, na čem jsme se dohodli. Chyba lávky. Stejně tak jsem věřila internetovým radírnám, jako je například SOVA - Sdružení na ochranu vlastníků automobilů. Nevím, koho toto sdružení chrání, ale informace, které uvádí na internetu, jsou naprosto zcestné - https://www.mesec.cz/clanky/vuz-uz-prepisete-kdekoli-i-kdyz-kupec-ci-prodejce-nespolupracuje/. Dle nich, pokud kupující nebo prodávající neposkytne potřebnou součinnost, vlastně se vůbec nic neděje, není problém to na magistrátu přepsat. Ale on to problém je, a dost velký. Kdyby kupující zřejmě v pomatení smyslů nenechal udělat evidenční kontrolu, neměla bych absolutně šanci auto přepsat. 

Tak teď už čekám jen na to, kolik mi na magistrátu vyměří pokutu za to, že jsme převod neprovedli v zákonné desetidenní lhůtě. Může být až do výše 50 tisíc korun...