Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

IL

I27v29a49n93a 75L52a14n60c38e

24. 6. 2025 15:58

Rozumím vám. Mám trochu jiný příběh, ale ten zklamaný syn, ten sedí i v mém příběhu. Také neustále prahnul po otcově uznání, i když měl tátu devatenáct let doma. No, doma. Pokud se nám nezatoulal a nevěděli jsme,jestli je v hospodě, v práci nebo u nějaké přítelkyně? Prostě někde byl. A někdy byl nas.aný doma na gauči a spal. Lépe nebudit.

Foto

Jakožto syn, kterého jeho otec coby dvouletého opustil a zapomněl, Vám i Vašemu synovi rozumím.

Můj otec byl, i přes svůj okázale projevovaný nezájem, pozván k mnoha mým životním událostem,neukázal se ani jednou a nepokládal za nutné ani odpovědět.

  • Počet článků 44
  • Celková karma 15,39
  • Průměrná čtenost 1383x
Co nemáš ve svých rukou, zbytečně nosíš ve své hlavě...

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.