Česko má jedny z nejdražších hypoték v Evropské unii. Je to daň za odmítání eura

Průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů se v České republice od února 2021 nepřetržitě zvyšuje. Zatímco před rokem dosahovala 1,94 procenta, dnes (v březnu 2022) činí 4,62 procenta. 

Jde o nejrychlejší vzestup úrokových sazeb u hypoték v historii tuzemského sledování. Češi si zároveň na bydlení půjčují téměř nejdráž v celé Evropské unii, jak vyplývá z přehledu zpracovaného společností OX Czechia.

Česká národní banka má v tomto týdnu na programu další z řady měnověpolitických jednání. Řada expertů očekává, že v poslední březnový den letošního roku centrální bankéři rozhodnou o zvýšení základní úrokové sazby na rovných pět procent za aktuálních 4,5 procenta. Člen bankovní rady Tomáš Holub ale v rozhovoru pro agenturu Reuters nevyloučil, že sazby v dalších měsících půjdou ještě výše. Přitom pět procent měl být původně pro centrální bankéře strop.

Pro bankovní sektor to bude znamenat pokračující zdražování zdrojů pro financování své úvěrové aktivy. Nepochybně se to promítne i do úrokových sazeb u tuzemských hypotečních úvěrů. Česká republika už tak přitom patří mezi země Evropské unie, kde jsou hypotéky jedny z nejdražších. Ke konci ledna letošního roku dosahovaly české hypoteční sazby čtvrté nejvyšší úrovně v evropské sedmadvacítce. Dráže si na bydlení půjčovali už jen Lotyši (9,28 procenta), Rumuni (4,73) a Maďaři (4,52).

Hned za Českem jsou Poláci (3,74), následováni Litevci (3,46), Chorvaty (3,11) a Bulhary (2,99). Mezi deseti zeměmi s nejdražšími hypotékami je hned šest zemí, které nejsou členy Evropské měnové unie. Zbývající dva státy, které rovněž nepoužívají euro, ale jsou členy EU (Dánsko a Švédsko) mají úrokové sazby u hypotečních úvěrů znatelně nižší, Švédsko dokonce pod průměrem eurozóny. Je to dáno tím, že obě země v nezanedbatelné míře kopírují měnovou politiku Evropské centrální banky. A právě ECB drží své základní sazby mimořádně nízko, depozitní sazbu dokonce v záporném teritoriu.

Zdá se tedy, že problém drahých hypotečních úvěrů je problémem nečlenství v eurozóně. Lotyšsko můžeme v tomto ohledu chápat jako výjimku, která potvrzuje pravidlo, podobně jako Dánsko se Švédskem. Jistě, může se stát, že Evropská centrální banka začne své základní sazby zvyšovat rovněž, je však nepravděpodobné, že by v řádu několika málo let dorovnala úroveň sazeb centrálních bank zemí stojících mimo eurozónu. ECB si zkrátka nemůže dovolit zdražovat dluh zemí takzvaného jižního křídla.

Jsou tedy Češi odsouzeni k násobně dražším hypotékám, než je obvyklé v zemích platících eurem? Vzhledem k tomu, že momentálně neexistuje politická vůle do eurozóny vstoupit, tak ano. Řešením by mohl být vznik skutečného jednotného bankovního trhu. To by znamenalo, že by lidé z jednoho členského státu mohli žádat o hypoteční úvěry banky fungující v jiném členském státě. Taková možnost sice existuje již nyní, banky ale mají pro nerezidenty takové podmínky, které praktickému využití de facto brání.

Dokud se tedy nezmění skeptický přístup Čechů k jednotné evropské měně a dokud se nenajde odvážná politická síla, která by si přijetí eura dala do programu, nejspíše se na českém hypotečním trhu nic nezmění. A aby toho nebylo málo, už v dubnu se do Česka vrátí přísnější nastavení pravidel pro poskytování hypoték. Česká národní banka navrací bankám povinnost respektovat ukazatele DTI a DSTI u žadatelů o hypoteční úvěry, zároveň se sníží maximální úroveň ukazatele LTV na 80 procent pro žadatele starší 36 let.*

Zdroj: Euro Area Statistics, Národní banky vybraných zemí, Hypoindex.cz

Anna Kühnová
Jednatelka firmy OX Czechia

* DTI (Debt to Income) - podíl dluhu na čistém ročním příjmu žadatele o hypotéku

DSTI (Debt Service to Income) - podíl měsíční splátky dluhu na čistém měsíčním příjmů žadatele

LTV (Loan to Value) - podíl objemu úvěru ku hodnotě pořizované nemovitosti