Toužíte po změně? 5 důvodů, proč lidé neudělají změnu ve svém životě.

Jak se stavíte k životním změnám? Děláte je rádi ve svém životě? Nebo spíše procházíte změnou, ke které jste byli životními okolnostmi donuceni a byli jste tak doslova postaveni před danou změnu?

Je poměrně málo lidí, kteří vítají životní změnu a do které se vrhají zcela dobrovolně, s radostí a s nadšením. 

Většina lidí má k životní změně rezervovaný odstup. Je to způsobeno i tím, že člověk hledá především určitou životní jistotu, stabilitu, pevnost vztahů. A změna je něco, co mu tyto pomyslné pilíře jistoty a bezpečí boří.

Ze své praxe mohu říct, že lidé ale touží po změně. Zejména, když se jim v životě moc nedaří, např. nejsou spokojení s prací, kterou dělají, nemají dostačující a uspokojivé finanční podmínky, potýkají se s problémy a nedorozuměními ve vztazích, mají různé zdravotní problémy.

Nespokojenost je signálem k tomu, že něco ve svém životě bychom měli změnit.

V životě jsou ale i situace, kdy je člověk nechtěně a zcela nemilosrdně postaven před životní změnu. Je to v případě:

• vážné nemoci
• úmrtí blízké milované osoby
• a když člověk padne na dno, ať z jakéhokoliv důvodu

Ať stojíte před životní změnou dobrovolně, nebo proti své vůli, přesto máte na výběr, jak se v dané situaci zachovat.

Buď budete tvrdošíjně stát na svém původním stanovisku, názoru, pohledu, přístupu a budete od života žádat ty své jistoty.

Anebo v daných situacích, které vám život naservíroval a někdy hodně bez servítek, zkusíte najít zárodek něčeho nového. Obrazně řečeno – když se vám zavřely jedny dveře, tak místo bouchání pěstí a hlavou do zavřených dveří zkusíte hledat, najít a projít jinými dveřmi, které se pro vás otevřely.

Vím, není to jednoduché. Ale upřímně, sliboval vám snad někdo, že to tady na zemi budete mít jednoduché a bez bolesti?

Paradoxem je, že i přesto, jak jsem psala, že lidé touží při neuspokojivých podmínkách udělat změnu ve svém životě, jen málo z nich nakonec udělá ten rozhodný krok, kterým vykročí vstříc životní změně.

A těch 5 nejčastějších důvodů, proč lidé neudělají změnu ve svém životě, jsou:

1. odmítání změny – možný důsledek porodních traumat
2. sebelimitující nastavení
3. málo vytrvalosti, trpělivosti a víry
4. výmluvy
5.  strach

1) Odmítání změny: člověk může odmítat změnu i jako důsledek zranění a traumat, která prožil při příchodu na tento svět a ve svém ranném dětství. Je to otázka: zpracování si porodních traumat, „dospět“ na svůj reálný věk a převzít plnou odpovědnost za svůj život.

2) Sebelimitující nastavení: nedat úspěchu šanci ve stínu svých minulých chyb. Člověk se neustále probírá svojí minulostí a vyčítá si chyby, které udělal. Neschopnost odpoutat se od minulosti a žít v přítomnosti. Rovněž obava z toho, že změna, kterou chce udělat nedopadne dobře a výsledek může být ještě horší. Člověk je velice kritický a to jak vůči sobě, tak i druhým.

3) Vytrvalost, trpělivost a víra: v dnešní uspěchané době je vytrvalost a trpělivost vzácným kořením. Člověk by i přistoupil na změnu v životě, ale kdyby to bylo teď hned, bez zdlouhavých kroků, které je potřeba udělat, než se dojde do cíle. Mnozí vzdají své úsilí o změnu hned při první překážce, kde je potřeba projevit jak trpělivost, tak vytrvalost ale i víru, že věřím v to, co dělám a čeho chci dosáhnout.

4) Výmluvy jsou úzce spojené s neochotou vystoupit ze své komfortní zóny, ve které se člověk cítí příjemně. Velice často je to spojeno i s tím, že člověk nemá jasnou představu o tom, co vlastně chce.  Absence konkrétního cíle nebo vize znamená, že pozornost je roztříštěná na různé směry. A pak je to už jen krůček k hledání výmluv, které používají jako sebeobranu, mají málo odvahy a nedostatek disciplíny.

5) Strach – je bezesporu nejčastějším důvodem, proč se lidé nepustí do změny ve svém životě. Má mnoho podob, např. strach – ze selhání, z chyb, z nedokonalosti, ze ztrapnění, z odsouzení okolí, atd.

A co s tím vším můžete dělat a jak zpracovat uvedené důvody a nastartovat změnu ve svém životě najdete v článku:

Jak zvládnout omezující důvody a udělat změnu ve svém životě.