Já na 1. místě

Milá ženo,   na začátek malé zamyšlení: když si přečteš – „JÁ na 1. místě“ jaké pocity to v Tobě vyvolává, jak se u toho cítíš?

 Je to ok pro Tebe? Anebo Ti to přijde trochu divné, zvláštní, možná i sobecké a nevíš, jak máš dát sebe na 1. místo, když máš rodinu, děti, partnera, rodiče o které pečuješ atd.

Můžeme to přirovnat k přísloví: „Nejdřív ber, potom dávej!“ Anebo k pokynu v letadlech: „Nejdříve nasaďte masku sobě, potom dítěti!“

Základní myšlenkou je fakt, že pokud já chci pomáhat druhým, podpořit je, nejdříve musím já mít sílu. Jestli chci, aby lidé kolem mě byli šťastní a spokojení, nejdřív musím myslet a začít u sebe.

V mládí jsme jako děti měly různé sny a představy, co chceme dělat a čím chceme být, až budeme velcí. Spousta věcí a činností nás bavily, ale nevěnovaly jsme se jim ať z jakéhokoliv důvodu: např. nebyly pro to vhodné podmínky, rodiče nás nepustili na nějaký kroužek, anebo nebylo dost peněz. Místo toho přišla řada úkolů a povinností, které nás nebavily:

– hodiny a hodiny sezení ve školních lavicích a učení se látky, která nás mnohdy možná nebavila,

– doma to třeba také nebylo ideální, možná se rodiče rozvedli, anebo jsme si možná naopak přáli, aby se rozešli, abychom nemusely poslouchat ty nadávky a hádky, anebo se bát, když přijde opilý táta domů, co se bude dít,

– možná nyní chodíš do práce, která Tě nebaví,

– anebo jsi ve vztahu, ve kterém nenacházíš uspokojení

Máme v sobě potlačených spoustu prožitých emocí, pocitů, nepříjemných situací, které jsme prožili. To vše se odráží i na našem sebevědomí a naší sebelásce, jak se máme rádi, jak se přijímáme, jak jsme schopní druhým říct ne, když se nám do něčeho nechce, a také v tom, zda se věnujeme činnostem, které nám dělají radost.

Jak z tohoto kruhu ven? Právě tím, že nyní postavíš sama sebe na 1. místo.

Je to důležité pro sebepřijetí, sebelásku a sebevědomí.

DESATERO jak se postavit na 1. místo: 

1) Postavit sebe na 1. místo neznamená se nad ostatní povyšovat. Znamená to chtít s ostatními sdílet své schopnosti, talenty, radost a svou dobrou náladu.

2) Věř, že Tvůj život může být lepší.

3) Ve svém životě TY hraj hlavní roli. Nestav sebe na vedlejší kolej.

4) Pečuj o sebe. Vždy si najdi čas věnovat se sama sobě.

5) Nečekej na AŽ. Každý den si užívej jak nejlépe umíš a i ty obyčejné dennodenní rutinní povinnosti dělej s úsměvem. Uvidíš, jak se Ti zlepší a zpříjemní život.

6) Chovej se sama k sobě tak, jak si přeješ, aby se ostatní chovali k Tobě.

7) Nauč se pravdivě říkat ANO, pokud chceš vyjádřit souhlas, a říkat NE, když nesouhlasíš, nebo nechceš něco udělat.

8) Najdi si čas sama na sebe a dělej věci, které máš ráda a které Tě činí šťastnou a spokojenou. Začni hned teď.

9) Pamatuj: nikdo nepřijde, aby Tě zachránil. Musíš se zachránit sama.

10) Pracuj na sobě. Krok za krokem, den za dnem. Nevzdávej se!

Ukazuje se ale, že velkým problémem bývá STRACH.

Něco Tě napadlo, něco si vytvořila, vymyslela, nakreslila, chceš začít dělat jinou práci, ale máš strach to říct a ukázat ostatním, protože se bojíš odmítnutí, výsměchu, že se to ostatním nebude líbit, že jim to přijde směšné, že Tě nepochopí a tak všechno raději opět schováš někam do šuplíku.

Nedovolíš si projevit svůj potenciál, talent, svou kreativitu. Pracuj se strachem.

Cvičení: Pouštění balonků se strachem

Najdi si pro sebe prostor a chvilku klidu, lehni si a zavři oči. Dýchej zhluboka a uvolni celé tělo. Uvědom si svůj strach. Z čeho máš strach? Pojmenuj ho. Rovněž si uvědom, kde ten strach cítíš, v které části těla. V té části těla, kde cítíš strach si představ balónek – podívej se, jaké je barvy a zda je malý, či veliký. Ten svůj strach vlož do tohoto balónku.  Balónek vezmi do ruky, vyber z těla ven a pusť ho. Sleduj balónek, jak odlétá a mizí. Uvědom si své pocity, jak se s odlétajícím balónkem mění. Tento postup můžeš několikrát opakovat.