Dcera a matka

Jaké máte vztahy se svými rodiči?   Tvoří tyto vztahy vaše zdravé kořeny?  Vnímáte, že problémy s vašimi rodiči se odrážejí ve vztazích s vašimi dětmi? 

Z mé praxe:

Na thajskou reflexní masáž nohou ke mně chodívala paní středního věku, která byla majitelkou firmy. Přicházela 1x měsíčně a byla to klientka, která si masáž většinou užívala v tichu, pouze za doprovodu příjemné relaxační hudby.

Jednou, když jsem jí promačkávala oblast ledvin, cítila jsem, že nejsou úplně v pořádku, řekla jsem nahlas:

„Cítím tady ledviny.“

„Ty mám v pořádku,“ odsekla mi klientka, a pak smířlivěji dodala: „minule jsem byla u lékaře na vyšetření, ledviny mám v pořádku“.

„Tak to je dobře,“ zkonstatovala jsem. V tu chvíli jsem ale věděla, že problém je teda někde jinde.

Ledviny představují oblast vztahů. A protože jsem věděla, že klientka má dceru, po chvilce ticha jsem se zeptala:

„A jaký máte vztah se svojí dcerou?“ najednou jsem cítila tiché napětí, než odpověděla:

„Není to úplně v pořádku, ten vztah není takový, jaký bych chtěla mít se svojí dcerou.“

Mlčky jsem pokračovala v masáží a opět po chvilce ticha jsem se zeptala:

„A jaký máte vztah se svojí maminkou?“

Klientka málem poskočila na lehátku a sykla tak, že jsem se až lekla: „Ani se mě neptejte!“

Opět po chvilce ticha jsem jí řekla, že velice často je to tak, že když si chce zlepšit vztah se svojí dcerou, je dobré nejdříve zapracovat na vztahu se svojí matkou.

„To mi pořád říká i moje dcera,“ reagovala klientka.

Domluvily jsme se, že přijde do terapie a zaměříme se na vztah s matkou.

Klientka přišla na domluvený čas, jenom to setkání je těžko nazvat terapií, protože na jakoukoliv otázku ohledně svého dětství, své maminky, vztahu s maminkou a další – odpovídala, jo dobrý, cítím se dobře, s maminkou se také cítím dobře, všechno je v pořádku apod.

Tak jsem to zastavila a řekla jsem klientce, že jestli nechce o tom mluvit, tak se tak dál nedostaneme, že takto neuvolníme ta emoční zranění a traumata z dětství. A její odpověď zněla:

„Ano, necháme to. Nemohu vám říct, jak se ke mně chovala moje máma a co všechno mi dělala,  protože byste nevěřila, že se máma může takhle chovat ke své dceři“.

Smutné, ale žel nijak výjimečné. 

Pro zpracování dětských traumat, zranění a nepříjemných situací je velice vhodná technika - práce s vnitřním dítětem.