Neplaťme milióny za tištěné zákony. Zaveďme e-sbírku.
I když zákony schvaluje parlament, za informace o zákonech platí ročně zhruba 6 miliónů Kč
Pokud budeme mít e-sbírku, nebudeme muset ze státního rozpočtu platit za právní systémy, které obsahují informace, které státní aparát sám paradoxně vytváří. Sněmovna za licence k využívání soukromých elektronických právních systémů platí 6 miliónů ročně, Ministerstvo spravedlnosti včetně justice 7 miliónů ročně, Úřad vlády 389.580 Kč ročně, Senát 350.606 Kč ročně, prezidentská kancelář 178.157 Kč ročně, Olomoucký kraj 358 745 Kč, město Olomouc 165.000 Kč ročně, město Přerov (45 000 občanů) 97.065 Kč ročně, Šumperk (27 000 občanů) 84.980 Kč ročně, nebo město Hranice (19 000 občanů) 80.500 Kč ročně. Při hrubém odhadu bychom byli schopni na právních systémech ušetřit přibližně 27 miliónů korun ročně. To však není vše. Úspory pokračují.
Každá obec by měla mít Sbírku zákonů v tištěné podobě.
Ministerstvo vnitra se také musí starat o vytištění jednotlivých částek Sbírky obsahujících nově schválené právní předpisy včetně jejich distribuce. Částky dnes chodí na 4 500 míst, aktualizace Sbírky mezinárodních smluv na 250 míst. To nás samozřejmě něco stojí. Záloha na předplatné Sbírky zákonů činí pro rok 2013 6000 Kč. Loni platili zájemci zálohu třikrát. Pokud bude tempo přijímání zákonů podobné, pak to letos vyjde na 18.000 Kč každého předplatitele. Po krátkém propočtu se dostáváme na sumu 81 000 000 Kč za vydání jednotlivých částek a jejich rozeslání do obcí, městských částí, do krajů, městských obvodů atd. Nutno však dodat, že náklady by podle přísné interpretace zákona o Sbírce zákonů měly být ještě vyšší. Dnes totiž zákonnou povinnost umožnit nahlížení do tištěné Sbírky zákonů plní pouze třetina obcí.
Tiskárna Ministerstva vnitra i kvůli tisku zákonů zaměstnává 117 lidí.
Další úspory, které přinese e-sbírka, spočívají v tom, že se výrazně omezí tisk zmiňovaných částek. Tiskárna Ministerstva vnitra se 117 zaměstnanci, které ročně poskytujeme dotace ve výši přes 25 miliónů Kč, by měla méně práce a náklady na její provoz by se tak výrazně snížily. Ušetříme nejen výdaje státu, ale i řadě firem. Zjistila jsem, že např. advokátní kancelář Havel a Holásek zaplatí za právní systémy zhruba 450.000 Kč ročně, nebo např. Česká spořitelna také několik set tisíc korun ročně.
Kolik ušetříme?
Sečteno podtrženo bez úspory v kapacitách Ministerstva vnitra a jeho tiskárny jsme s to ušetřit dle hrubého odhadu 108 000 000 Kč za rok. Záleží ovšem na funkcionalitách, které e-sbírka bude mít. E-sbírka, včetně sesterského projektu e-legislativa zprůhledňující tvorbu zákonů, podle předběžných informací mají stát 550 000 000 Kč. 15% hradí Česká republika, 85% Evropská unie. Náš stát by tak měl zaplatit 82,5 miliónů Kč. E-sbírka se vyplatí snad už první rok. Projekty e-sbírky a e-legislativy jsou zařazeny do plánu legislativních prací Ministerstva vnitra a zatím se s nimi počítá i v nové koaliční smlouvě. E-sbírka je prostě investicí, která se nám velmi brzy vrátí. Více takových promyšlených úspor.
Lenka Andrýsová
Registr účtů zlevní práci úředníků a zkrátí formuláře a žádosti. Kdo ho prosadí v Česku?
Dánsko patří mezi špičky v oboru digitalizace veřejného sektoru a nabízí nám hodně inspirace. Jedním z prvních řešení, kterým Dánsko digitalizaci veřejného sektoru zahájilo, je registr účtů.
Lenka Andrýsová
Dánská cesta k menší administrativní zátěži
Dánsko má podle Světové banky nejlepší podnikatelské prostředí v Evropě a čtvrté nejlepší na světě. To prakticky znamená, že podnikatelé mohou velmi zadobře vyjít s veřejným sektorem a podnikání jim zjednodušují vstřícné zákony.
Lenka Andrýsová
Elektronické faktury šetří v Dánsku čas i peníze
Dánská e-Faktura je takový malý zázrak, který šetří spoustu nekreativní otrocké práce úřadům a firmám v zemi.
Lenka Andrýsová
Tajemství úspěchu dánského e-governmentu
Dánsko je opět podle OSN jedničkou v e-governmentu. Vyniká v tom, jak umožnuje svým občanům vyřizovat veřejnoprávní povinnosti online, ale také v tom, kolik procent Dánů těchto online služeb využívá.
Lenka Andrýsová
Proč teď Lotyšsko roste a proč se politici nemusí bát úspor
Lotyšsko. Země, kde se Škoda Octavie stala autem roku. Země, v jejímž hlavním městě jezdí české tramvaje. Země, kterou v roce 2008 otřásla pořádná krize. A to tak velká, že si s ní neporadilo Lotyšsko samo a muselo si vypůjčit 7,5
| Další články autora |
Poznejte český film podle obrázku
České filmy jsou plné nezapomenutelných hlášek, legendárních postav a scén, které známe snad...
Tesco může v Česku změnit majitele. Ve hře je i polská Biedronka, ta ale míří jinam
Britští vlastníci Tesca zvažují prodej svých aktivit ve střední Evropě. Pokud by k němu skutečně...
Dům jako chalupa v Mrazíkovi? V Podolí vyřešili slunce nečekaně jednoduchým trikem
Plánovači budoucnosti už v 60. letech přemýšleli o městech, kde se nejen rodinné domy, ale celé...
Z Karlína je Raccoon City. Zombie apokalypsa se odehraje přímo pod Negrelliho viaduktem
Praha se na několik týdnů proměnila v dějiště zombie apokalypsy. Nový film Resident Evil, který...
Na pražskou náplavku míří Nomad Beer Festival. Ochutnáte piva, která jinde nenajdete
Již popáté se bude konat Nomad Beer Festival – jediná akce v Česku věnovaná výhradně létajícím...
V Chebu bude o senátní křeslo soupeřit šest kandidátů
V senátním obvodu číslo 3 v Chebu a okolí včetně Tachovska bude letos o hlasy voličů soupeřit šest...
Silniční kontrola na Náměstí Jiřího z Poděbrad . Policie České republiky zastavila sdílený...
Armagedon na Smíchově: Řidiči projíždějí na červenou, chodci už mají zelenou
Oranžová je pro mnohé řidiče v Praze poslední výzvou k pořádnému sešlápnutí plynu. Na Smíchově pak...
Srážka auta s autobusem na Chomutovsku za sebou nechala tři mrtvé
Po nehodě automobilu s autobusem u obce Pětipsy na Chomutovsku. Při srážce zemřeli všichni...

7 zásad bezpečného poutání dětí v autosedačce, které musíte znát
Chcete mít jistotu, že je vaše děťátko v autě opravdu v bezpečí? I drobné chyby při poutání do autosedačky mohou mít vážné následky, často si je...



















