Tohle bych tedy jako urážku náboženství skutečně bral, ač jsem ateista: http://hn.hnonline.sk/charlie-hebdo-karikatury-640304

Je to karikatura náboženství. Cítí-li se jeho vyznavači uraženi, budiž, je to urážka jejich náboženství. Naštěstí máme pořád ještě alespoň nějakou svobodu projevu, takže žádný ouřada nemůže zakázat publikaci obrázků jen proto, že někoho uráží (s několika málo nešťastnými výjimkami typu popírání holokaustu). Dodávám: Díky Bohu, ač jsem ateista

Souhlas s článkem.

Jedinou výhradu bych měl ke kategorizaci označení ateista vs. agnostik. Je fakt, že v této oblasti panuje značné zmatení pojmů a dojmů, nicméně většina ateistů IMHO spadá do kategorie tzv. slabého, příp. negativního ateismu, tj. prostého odmítnutí tvrzení s nimiž přicházejí teisté, nikoli do silného (pozitivního) ateismu, tj. autoritativního prohlášení, že žádný Bůh neexistuje, což už z principu nelze vyargumentovat.

Nevím, jak Pat Condell, ale např. já se považuji za ateistu (v negativním smyslu) A ZÁROVEŇ agnostika, tj. netvrdím, že VÍM, pouze odmítám VĚŘIT teistickým proklamacím. Ostatně i teisté jsou zpravidla agnostici, tj. věří, ale nevědí.

Kategorie teistmus-ateismus se týkají toho, čemu věříme, zatímco agnosticismus hovoří o tom, co víme. I agnostik se může dostat do situace, kdy se musí rozhodnout, zda v Boha věří nebo ne, byť může i nadále zachovat "stav nevědomosti".

A když mohu věřit, ale nehodlám UCTÍVAT?

Téměř jedna čtvrtina světové populace jsou muslimové, o kterých je známo, že mnoho z nich bere svoji víru smrtelně vážně. Nám není svaté téměř nic, takže budeme říkat co je to za zrůdu, když se nedokáže povznést nad hanění své víry. Proto použiji přirovnání: 20 let žijete s ženou, kterou bezmezně milujete  (ano, i to bude pro mnoho z vás problém, ale snad aspoň někdo, vy ostatní si třeba představte svoji matku, nebo aspoň psa). Pak vás na ulici osloví neznámý člověk a začne se vám nahlas smát do obličeje se slovy "Ty pitomče, tu tvojí starou hnusnou smradlavou couru šu..ám každej týden.

Nikdo asi nezpochybní, že i v našich podmínkách dojde s nemalou pravděpodobností k tomu, že se takto vyprovokovaný neudrží a dotyčného fyzicky napadne. Podobně se nepříklad nepůjdeme vysmívat zesnulému před jeho rodinou na pohřbu. Stejně tak si nikdo nedovolí jít například tancovat na hrob Václava Havla. Nic z toho by nemuselo dopadnout dobře, proto to nikdo soudný nedělá. Takže je vidět, že přece jen i v naší společnosti jsou věci, které jsou tabu. Ve Francii si muslimy do země pustili a velká část se tam již narodila, takže jsou jejími plnohodnotnými občany a mají stejná práva (ano, i povinnosti), jako ostatní. Mají tak právo jako ostatní na respekt k tomu co je pro ně svaté.

Takže už při respektování základního pravidla "Nědělej ostatním, co sám nemáš rád." (A nelze to chápat tak, že když mi nevadí karikatura Krista, že se mohu vysmívat jejich Bohu, ale tak, že nebudu zbytečně útočit na to, co je pro jiného životně důležité.) Zesměšňovat jejich víru bych tedy přirovnal k tomu, že by se muslim sebral, a šel na hřbitov načůrat do uren křesťanům. Kdyby byl u tohoto chycen, tak by mu v některých oblastech hrozil lynč i od "mírumilovných křesťanů", protože takové věc jsou prostě daleko za hranicí to ho, co lze snést.

Snad je z předchozího jasné, že ano, vysmívání se tomu co je pro 1,6 miliardy lidí svaté je nepřijatelnou nejniternějši osobní urážkou a provokací.

I kdyby nějaký blb udělal to, co popisujete v prvním odstavci, tak stále toho "uraženého" každý normální člověk odsoudí, pokud sáhne v násilí dál než k facce, nehledě na to, že je obrovský rozdíl mezi publikací "urážky" 1500 let mrtvého vraha v satirickém časopisu a cíleným urážením konkrétní osoby na ulici nebo dokonce neoprávněným zacházením s cizím předmětem.

Taktéž Vaše další přirovnání k "načůrání do uren" je úplně mimo mísu, to přece není žádný projev svobody slova ale normální poškození cizí věci.

Přiznejte si, že platnou analogií by byly pouze srovnatelné karikatury zesměšňující křesťanství případně ateismus.

Respekt k cizím kulturám by neměl jít za hranici zákona, zvlášť tam, kde neexistuje žádná reciprocita - aneb zatímco Vy se tu rozhorlujete nad tím, jak Západ karikaturami uráží muslimy, tak se v brněnské mešitě možná zase káže o tom, že správný muslim musí vše neislámské nenávidět.

Z lidské hlouposti je nejlépe si dělat legraci. To platí už od pradávna.

Všechny tyto debaty jsou úplně mimo skutečnou podstatu věci. Normálním lidem přece nevadí žádný člověk, který se slušně chová a prvoplánově se neptají po jeho víře, ale vadí jim, jestliže se chová jako prase, ohrožuje je, jeho spratci dělají kravál, otravují a všichni se rozpínají jako balón.

"a respektuji mnohá náboženství pro hodnoty, které prostším lidem, kteří nemají čas, chuť ani prostředky přemýšlet o filosofii, přinášejí,"...takže, všichni věřící jsou "proští" a kdyby měli čas, chuť a prostředky, tak by možná dosáhli Vaši úrovně a stali se agnostikami, či by Vaši úroveň přesáhli a stali se dokonce ateisty...pochopil jsem tuto část Vašeho textu správně?

Nepochopil. Náboženství samozřejmě přinášejí mnohem víc, než to, ale mimo jiné přinášejí právě to a je dobře, že to dělají. Neznamená to, že všichni věřící jsou prostí, znamená to, že ti lidé, kteří jsou prostí (a přiznejme si, že jich je dost), nejsou tak docela schopni nebo ochotni o těchto věcech sáhodlouze přemýšlet. Tito lidé hledají hotové návody na to, jak naložit s různými problémy a jde jen o to, kdo jejich poptávku uspokojí. Bude-li to smysluplné náboženství, je to mnohem lepší, než bude-li to televizní reklama.

V něčem s vámi souhlasím více, v jiném méně, některé věci bych naspal jinak.. Hodně tady toho zmínil už J. Chovanec ve svém komentáři, tak jen doplním.. Co to znamená náboženská neutralita veřejného prostoru? Pokud to znamená, že veřejný prostor je otevřený všem, tj. jak agnostikům, ateistům, tak i věřícím různých denominací a náboženství, a že se tedy jedná o svobodný prostor dialogu bez toho, anižby nějaká ze zůčastněných stran odepírala ostatním právo participovat na této svobodě, tak s tím souhlasím. V Evropě se ale, bohužel, až příliš často stává, že je ona neutralita vykládána jako nutnost vytěsnit náboženství a náboženský pohled z veřejné debaty, což vede k tomu, že veřejný prostor opanují téměř výhradně sekularisté a ateisté. Za tokových poměrů je pak výsměch věřícím považován za svobodu slova a znak vyspělé demokratické společnosti, zatímco když se věřící vysmívají nevěřícím, je to považováno za projev "domělé výlučnosti" a netolerance. S tím souhlasit nemohu...

Za nábožensky neutrální veřejný prostor považuji přesně to, co jste definoval, viz "je otevřený všem, tj. jak agnostikům, ateistům, tak i věřícím různých denominací a náboženství, a že se tedy jedná o svobodný prostor dialogu bez toho, anižby nějaká ze zůčastněných stran odepírala ostatním právo participovat na této svobodě".

Odebiram kanadsky casopis Adbuster, ktery vlastne odstartoval Occupy Wall Street, hemzi se to karikaturami a kritkou celeho systemu, nedovedu si predstavit, ze by mel byt zakazan.

Je to pěkně napsané, nicméně se mi zdá, že byla opomenuta jedna zásadní vlastnost náboženství. Nejde totiž jen o debatování nad nesmrtelností chrousta. Jde i o ta pragmatická dogmata, jako třeba, že krást se nemá, neměl by jste šilhat po manželce svého kámoše, měl by jste ctít své rodiče, atd. Na těchto dogmatech stojí naše společnost. Víte co dělá dobrou marmeládu dobrou marmeládou? Kousky ovoce, semínka ... A stejné je to i s námi. Pokud humanisté z té našé marmelády udělají pyré, padnou základní dogmata, pak nezbude, než se ozbrojit a na první dobrou střílet. Jsem katolík a nemám problém s židy nebo muslimy. To s čím mám ale problém je respekt. Když k nám někdo příjde, měl by akceptovat a dodržovat naše dogmata a netahat sem ty, která mají úplně jiné kořeny a původ. Taktéž si myslím, že Váš příklad na Monty Pythonech je trocha mimo, sice útočí na víru jako na filozofickou vizi, ale neboří dogmata o kterých jsem výše psal. Křesťanství dalo evropě morálku, stejně jako islám arabskému světu. Oboje je dobré a patří tam, kde má své opodstatnění. Tedy křesťanství do evropy a islám do arábie. A pokud jsou humanisté jako Vy alespoň trocha citliví na ty věci pragmatické, pak doufám, že se toho pyré co razíte nedočkám.

V tomhle s Vámi zcela souhlasím, že tato dogmata jsou správná a že křesťanství dalo Evropě morálku - a jsem za ni rád, těch aspektů, které nás díky křesťanství odlišují od zbytku světa v pozitivním slova smyslu je poměrně hodně. Někdy o tom asi také napíšu. Ale co bych ještě dodal, je to, že i tato pozitivní dogmata by měla být rozumově uchopitelná, lidé by měli vědět, že jsou správná i bez toho, že jsou jednou daná jako zvyk, tradice či přikázání. Osobně si myslím, že pokud jde o křesťanskou morálku, tak ač nekřtěný, nepraktikující a nevěřící, osobně uznávám a žiji podle její naprosté většiny. Ne proto, že bych věřil v Boha, ale proto, že tyto zásady považuji za dobré a proč je považuji za dobré by bylo na delší debatu. V čem bych řekl, že se od mnohých křesťanů či muslimů (myslím tím lidí hlásících se k mesianistickým náboženstvím, proto jsem záměrně vynechal například Židy) liším, je to, že ačkoliv jsem liberál/libertarián pokud jde o ostatní a společnost, pokud jde o mě a o to, jak já se chovám, jsem poměrně hodně, hodně konzervativní. Ať už jde o věci typu respekt k bližnímu, přesvědčení, že člověk by se měl, nakolik je to jen možné, například snažit zachránit rozpadající manželství místo toho, aby si zvolil jednodušší cestu - prostě nic neřešit a rozvést se - tím neříkám nic ostatním, ať ti si dělají co chtějí, ale já sám bych na tuhle cestu byl hodně opatrný, dostal-li bych se na ni. Podobně co se týče partnerské věrnosti, férového jednání, nezneužívání druhých i kdyby se na to nemělo přijít a podobně. K těmto všem zásadám jsem si ale došel sám, kritickým myšlením, ne vírou v Boha, ne akceptováním dogmat nebo přikázání. A věřím, že i jiní jsou toho schopni, proto je jedině dobře, pokud někdo dogmata rozebírá a vydává napospas kritickému myšlení.

Karma!

Vždyť fanatika rozhněvá i sněhulák!

http://zpravy.idnes.cz/snehulaci-kazi-islam-v-saudske-arabii-proti-nim-vyhlasili-fatvu-pwg-/zahranicni.aspx?c=A150112_185626_zahranicni_fer#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Takže karikatura jakéhosi strejce je zase jen záminka. Kromě toho - ví někdo, jak ten prorok (vrah a pedofil) vůbec vypadal? A totéž platí na jinou malůvku, která zase rozčiluje některé naše věřící - copak někdo ví, jak doopravdy vypadal Otec, Syn a Duch svatý? (Nehledě na to, že tato představa je velmi podivná konstrukce.)

Francouzi mají smysl pro humor poněkud silnějšího kalibru (doporučuji dílo Pierra Henri Camiho), než je u nás zvykem, neb občanstvo naše bylo obveselováno jen Dikobrazem. A už takový Zelený Raul dokázal vzbudit v jistých exemplářích choutky po cenzuře. Nebo klip Medvídek. Naši puritánští maloměšťáci jsou přirozeně rozhořčeni vším, co nedokážou pochopit.

A vy, pane Dvořák, chápete všechno ?