Hm já bych byl s velkým obdivem k Nietzschemu opatrný.

Zapomněla jste zmínit, že rád provokoval a "bořil" hodnoty a jeho některé výroky jsou dost drsné, i když nepopírám , že se řadí mezi silné osobností Německa.

Samozřejmě se nelze ztotožnit se vším. Například toto: "Nikoli spokojenost, nýbrž více moci, nikoliv mír, ale válku, nikoli ctnosti, nýbrž zdatnost. Slabí a nezdařilí mají vyhynout: toť první věta naší lásky k člověku. A má se jim k tomu ještě pomáhat." - je jasné, že to jsou velmi nebezpečné výroky. Na druhou stranu na jiném místě píše: "Nejlepším prostředkem, jak dobře zahájit každý den, je: pomyslet při probuzení na to, zda by nebylo možné udělat ten den aspoň jednomu člověku radost." A pak si vyberme :-) Proto je nejlepší přečíst ho celého a věnovat pozornost tomu, za jakých okolností to či ono psal.

Karma!

To je úděl nevzdelanců, zkratkovitě posuzovat. A tak když měl Hitler rád Wagnera, musí být Wágner špatný, stejně tak jsou antikomunisté schopni odsoudit automaticky celé dílo Jean Paula Sartreho jen proto, že byl přesvědčený socialista.

Mimochodem: Taky se setkávám často s lidmi, kteří nechápou můj velký obdiv Machiavelliho politické filozofii jen proto, že jeho názory t.zv. humanistické elity většinou odsuzují.

Také obdivujete Machiavelliho? To jsme dva, je to můj další oblíbenec. Co se týče Sartra, znám ho zkratkovitě, ale ráda se poučím a něco od něj přečtu. Myslím, že je to úděl filozofů: myšlenky se všelijak interpretují a upravují a nakonec je z toho často kočkopes. Viz Marx. Jeden známý přečetl celého Marxe, a když mi o něm vyprávěl, já zcela chápala, proč psal tak, jak psal - v kontextu doby to bylo naprosto pochopitelné. To, co se z něj stalo v průběhu let,už je věc druhá... Ovšem přiznám, že kdybych Marxe znala jen tak, jak se o něm většinou mluví, také bych měla sklon zkratkovitě posuzovat. Takže: učit se, učit se, učit se

Dobře napsáno.

Diky za pripomenuti zajimaveho filosofa.

Zajímavého? Největšího

Krásný článek, já ho taky miluju.

Nietzsche byl úkaz na filozofickém poli, jeden z mých neoblíbenějších filozofů, moje první větší práce na škole

Tak ty reakce lidí Nietzscheho v úvodu článku jsou asi trošku vymyšlené kvůli kontrastu, řekl bych. Většina lidí, kteří by se dověděli o mé četbě Nietzscheho (pokud bych jim něco takového vůbec vykládal) by asi k tomuto filozofovi něřekla vůbec nic, protože o něm skoro nic neví. Myslím, že jsou jen dva typy lidí - ti co o něm nic neví a proto se k němu nijak nevyjadřují, a pak ti, co o něm něco ví (a pochybuju, že zrovna souvislost s Hitlerem), a tudíž by je četba Nietzscheho nijak nepřekvapovala už jen proto, že je to prostě významný myslitel a tím pádem asi nějakou hodnotu má.

Víte, já jsem věřící člověk, a tak když ke mě někdo přijde domů a vidí, že mám Nietzscheho hned vedle Bible, tak se zděsí :-) Lidi ho mají spojeného hlavně s Hitlerem a náboženstvím, ale to je tak všechno, co o něm vědí. Přišlo mi však škoda se nepodělit o hlubší myšlenky. I když ne každého Nietzsche zaujme, měla jsem dojem, že na jeho jménu leží tolik balastu, že si zaslouží aspoň trochu očištění :-)

Filosofickým vyvrcholením idejí glorifikujících vládní zásahy, tj. donucování prostřednictvím ozbrojených konstáblů, se stali Nietzsche a Georges Sorel. Oni vytvořili většinu sloganů, pod kterými se pak odehrávala řezničina bolševismu, fašismu a nacismu. Intelektuálové vyzdvihující rozkoš z vraždění, spisovatelé obhajující cenzuru, filosofové, kteří hodnotí velikost člověka podle jeho výkonů na bojišti, to jsou duchovní vůdcové 20. století. Jejich filozofie, to je takový "Korán" etatismu.

Oč lépe a mírumilovněji se čte mainstreamem opomíjený autor Fréderic Bastiat.