- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mám tušení, že tyhle záležitosti ohledně věku nejsou tak přímočaré jak by se snad na první pohled mohlo zdát.
Tak jako se biologický věk často liší od toho administrativního, tak obdobně se nepochybně liší také i věk sociální, či jak to vlastně správně pojmenovat.
Sociální věk je silně ovlivněn schopností chápat a vnímat sociální situace, dělat z nich závěry a brát si z nich poučení. Třeba známá schopnost učit se z chyb, nejlépe těch druhých. Také schopnost chápat motivaci jednání druhých, apod...
Někdo je těmito vlastnostmi vybaven víc a je tedy sociálně obratnější, někdo méně. Pak se může v reálu snadno stát, že vnímavý třicátník, který třeba už coby student strávil část studií mimo ČR, je sociálně podstatně zkušenější a vyspělejší než někdo jiný třeba v šedesáti.
Samozřejmě se jedná o ryze můj subjektivní pohled na tuhle věc.
Fandím vám, děvče! Jsem starý prďola co si vzal mladou holku a jak to dopadlo s trochou nadsázky popisuju v mé nové knize Julie v červnu, Romeo na konci listopadu.
Přeju ať vám to dopadne lépe:o)! O.B.
Trochu mě děsíte, nevím, co mám čekat... Nechám se překvapit, knížku si ráda koupím
to mě zase fascinují třicátníci. :)
- ve dvaceti jsem si vzala třicátníka
- ve třiceti jsem si vzala zase třicátníka
- ve čtyřiceti jsem si opět našla třicátníka...
(a u toho už jsem naštěstí zůstala, jinak nevím, kam by to vedlo )
Pěkný příklad, jako to má autorka, je o manželce Ch.Chaplina. O té poslední ovšem. Nezapomenu na poslední záběr filmu o mistrovi, jak spolu kráčeli parkem v Ženevě a v něm zmizeli. Což mi nyní připomíná tohle:
FrantišekGellner (*19.6.1881, †13.9.1914 Haličská fronta) -
Užse mi k smrti protiví
Nejlépebylo by vzdálit se
a nikdy se nenavrátit,
svým bližním anejbližším ztratit se
a sám sobě se ztratit.
Jde o poslední sloku básně "Už se mi k smrti protiví".
Ve vašem případě paní Ivano D. tento vtip neplatí, ale chci ho uvést k zevšeobecnění. K zasmání.
Když muž bude mít 50, ona 20. On 60, ona 30, to ještě jde. Ale když mu bude 70, co s takovou starou ženskou?
Jak napsal někdo níže - je hezké si jako mladice najít zabezpečeného zkušeného muže v nejlepších letech. Charakter se ovšem osvědčí v době, kdy ženě bude 50 a muži od 75 více... Klobouk dolů před těmi ženami, které to "dají" . Například Tereza Pokorná, manželka Juraje Herze.
Nebo režisérka Jitka Němcová a Otakar Vávra.
Jakákoli odchylka od "stádem definovaného standardu" vede k většímu či menšímu odsouzení stádem, často k většímu či menšímu "sociálnímu vyloučení".
Onen standard se liší v prostoru i čase. To co byl standard před 20 let dnes už neplatí. To co je dnes standard v Asii neplatí u nás.
Zbývají pak dvě možnosti. Buď se přizpůsobíte stádu, nebo zůstanete sama sebou stádu navzdory - se svou vlastní svobodou, ovšem také se všemi negativy, které nestádnost přináší.
Sociálně se vylučuje sama. Za to žádné stádo nemůže.
Nooo, jistěže vždy hraje roli vícero kritérií než jen a pouze peníze, ale zas statisticky moc věkově rozdilných párů u chudých padesátníků nenajdete. Dosti pochybuji, že bych zlákal nějakou mladici do své maringotky.
Je to ale přirozené, že ženy si vyhledávají především muže, kteří je zajistí v prvé řadě materiálně.
Zase ale na druhé straně ruku na srdce , který starý chlap by se nechtěl ve společnosti pochlubit nebo mít v posteli o 20 a víc let mladší milenku ? Taková je realita.
Je to výhodné pro obě strany. Muž omládne a má inspiraci. Žena získá zkušenosti, které po smrti partnera předá novému o 25 let mladšímu partnerovi
Nevím jaké zkušenosti získá od chlapa který by olizoval ruku uklízečce a anglické královně. U té první je to místně trapné, u té druhé dokonce mezinárodně
Láska kvete v každém věku. To je přirozené. Ale pochopitelně se tím myslí něco jiného než to, o čem píšete vy. První lásky jsou ve školce... fakt ale ne mezi holčičkou ze třídy od králíčku a tatínkem její kamarádky. Také se berou lidé v domovech důchodců. Jenže zase přiměřeně k sobě.