Rasová diskriminace na vlastní kůži

Můžu prohlásit, že odlišné rasy přijímám a snáším celkem dobře. Od dětství navyklá koukat na arabské lázeňské hosty, beru vstřícně mého katarského souseda. Ovšem když Abduláha bezodkladně potřebuji, tak není k dohledání. 

 Filipínská služka postaršího Abdula projevuje velké sympatie, protože s ní na rozdíl od kastovního okolí spřádám hovor. S Araby vycházím přátelsky. Tenisové děti Vietnamců jsem naučila ve velkém jíst toasty.  Vůbec neznaly rychlou a nezdravou bufetovou smažku.  I se žlutými to jednoduše umím. Černochy obdivuji nejenom pro krásné úsměvy a fyzickou krásu. Léta mě sžírá skutečnost, proč žádný velký mistr nemaluje, neportrétuje černou rasu. Já bych do toho šla. Hned. Ovšem jak namíchat  tělovku černocha, když celý život míchám okr s bělobou! Můj rasový problém se nakonec nesunul přes souseda, jídlo a malovaní. Ale skrz neobvyklý plakátek a telefon. Přes stařičký mobil s tlačítky, který bezohledně nepodsouval mojí zachovalou vizáž volanému.

Problém započal na zastávce MHD. Na divoce polepeném panelu s plakáty různého druhu a pobídky, do očí střelil oznam. Napsaný černý text okamžitě způsobil vytržení.  Přímo vzrušení!  Nabídl naději, že se u zubaře konečně zbavím nepříjemného škrábání, broušení, foukání či oplachování zubů za doprovodu pisklavých pomůcek.

Bezbolestní čištění chrupu! Ultrazvukem zlikvidujeme vytvořený zubní kámen! Volejte na číslo…..! Okamžitě výzvu fotím.   V klidu trolejbusové jízdy pečlivě čtu odstavec textu, jenž zachytil mobil. Se zatajeným dechem od první věty, kterou čočka zaznamenala.

„….jehož odstranění není v domácích podmínkách možné. Provádí se v šetrné sedaci na klinice. “

No jasně, zklidnit potřebuji. Bloumám, jak doktůrek provede utlumení. Já a sedace! V dětství rodiče vynašli jediné účinné sedativum - teplé pivo s cukrem. Kupodivu bez doživotních následků. Ovšem další čtení nabývá rozměr hororu.

„Před zákrokem je kvůli sedaci nutná hladovka (cca 16 hod). Poslední jídlo tak pacient dostane obvykle předchozí den.“

  To nedám.  16 hodin nejíst kvůli blbému zanedbatelnému zubnímu kamenu? Zbláznili se?

„ Na klinice před přijetím pacienta provedeme klinické vyšetření, jímž snížíme riziko možných komplikací v průběhu vlastního zákroku.“

Komplikace u zubního kamene? Zbytečná pečlivost! Hmmm, potřebují vydělat.

„Po úvodním vyšetření pacienta šetrně sedujeme (jedna injekce do zadečku) a přijímáme k ošetření. Poté je provedeno vlastní čištění zoubků za pomoci speciálního přístroje, který ultrazvukovými vlnami rozrušuje zubní kámen. Vlastní zákrok obvykle trvá do půl hodiny. Doba, kterou s námi strávíte na klinice, se pohybuje kolem dvou hodin, neboť zbytek času kromě vlastního zákroku vyplní usínání a probouzení pacienta.“

  Zadeček, zoubky, usínání, probouzení! Za dvě hodiny tolik zážitků! Úchvatná klinika. Tam chci. Obratem vytáčím číslo.

„ Dobrý den, ráda bych dostala termín na odstranění zubního kamene ultrazvukem.“

„ Nejdříve za tři týdny, pondělí……..“, nabídne doktor.

„Výborně, můžu“, blaženě potvrdím.

„ O jakou rasu se jedná?“

„ Bílou“, automaticky odpovím.

„ Mne nezajímá kožíšek.“

„ Kožichy nenosím“, v transu odpovím.

„Paní, na zákrok jsou důležité pysky. Jejich velikost.“

„ Zbláznil jste se? Co je Vás do mých pysků!“

Řeším kámen, on pysky. Doktor bude nebezpečný úchyl. 

„ Vaše pysky mě nezajímají, sdělte rasu, abychom připravili vhodné anestetikum.“

 Začínám se cítit hodně diskriminovaná. Ten důsledný a neustálý apel na rasu!

„ Sedativa dávkujete podle rasy?“

„Ano.“

„ Tak opakuji, cítím se na rasu bílou.“

„ Vaše pocity mě nezajímají. Koho přinesete? Jaké zvíře?“

„ Přijedu sama, bez doprovodu a o mužích jako o zvířatech nemluvím, neuvažuji.“

Telefon ohlušil šílený smích.

„ Paní, my nejsme pro Vás.“

„ Vám vadí, že jsem Slovenka a nesdělím velikost pysků?“

Absurdní konverzace umím, ale vůbec tomu nerozumím, proč řešíme se zuby rasu, pysky, kožíšek.

„ My jsme veterina a ultrazvukem děláme pejsky a kočičky.“

Padám do mdlob. Vybarvená za největšího debila. Jasně. Vršek plakátu přelepili Alexandrovci. Za velkého pobavení cestujících z trolejbusu mizím na první zastávce.