Recept na dlouhověkost

Bohužel je skutečností, že dosud jsme nenalezli způsob, jak dosáhnout nesmrtelnosti. Moje babička aspoň našla lék na dlouhověkost.

Když se dívám na občasné reportáže o stoletých lidech, tak jsem si všimla, že zpravidla radí něco, s čím by lékaři nesouhlasili. Tu přiznají štamprličku, tu řeknou, že nikdy nedbali na zdravý životní styl a pak má našinec zmatek v hlavě, jestli to, co dělá, je správně.

Moje babička uznávala střídmost, čerpala z přírody, hlavně musela mít něco dobrého na chleba a denně vypila jedno zdravotní pivo. Kouřila až do posledních dní, jogurty jedla jen bílé, nejedla žádné přibarvované a chemicky ošetřované věci. Nejedla ani margariny, ani umělá sladidla, neměla cukrovku, klidně si upekla buchty a snědla postupně celý pekáč. Zásadně smažila na sádle a másle. Uvařila z čehokoli, co kdo přinesl a váhou se vůbec nezabývala.

A tak dbám jejích zásad a nikdy nenechám na pultě trčet libový bůček. Protože milujeme pomazánky, skvěle se hodí mít ho v lednici. Namísto řízků používám při cestování právě pečený vepřový bůček, který se osvědčuje umletý nebo natenko nakrájený do chleba. Stačí ho osolit, okmínovat nebo posypat jiným kořením, dát pod něj dvě cibule a upéci.

Použití pečeného masa je jednoduché – vše umlít a dát do misky, odkud se postupně konzumuje namazané na chlebu. Dá se využít i na omaštění knedlíků nebo brambor se zelím. Takto upravená pomazánka na chleba se dá ještě vylepšit hořčicí, či nakládanou zeleninou. Zrovna o tomto víkendu mě pro změnu napadlo při pečení bůčku přidat nakrájená rajčata, papriky a okurky, které mi v misce zbyly připravené na šopský salát a po upečení jsem je se šťávou a kusem masa rozmixovala. Vznikla bůčková pomazánka se zeleninou a tak se zase potvrdilo, že zeleninu je nejlepší přehnat přes prase.

Akorát ta upečená kůrčička se do pomazánky nehodí. Co s ní? Promiňte mi upřímnost, ale tu obvykle sežeru jako první, ani se nedotkne talíře.