A k nákupu dostanete

Věta, kterou mají spotřebitelé rádi, nakoupí hlavně kvůli neodolatelnému dárku a pak se diví. Jako třeba náš zeť, koupil si nějaký nesmysl, protože k němu byl přibalen vysavač na klávesnici.

Každý z nás je na něco, on je na počítače, tak ho chtíč přemohl a celou cestu domů se prý těšil, jak to vyzkouší. No a co myslíte, jak to dopadlo? Nefungovalo!

Co teď s tím? Touha vyzkoušet vysavač trvala, co třeba zkusit reklamovat? Ale kdeže! Předmětem kupní smlouvy totiž bylo něco jiného, a to mu fungovalo správně. Reklamovat se dá jenom zakoupené zboží, pokud vykazuje vadu. Co s nefunkčním dárkem? Ve většině domácností existuje cosi jako odpadkový koš, pokud je to dárek většího objemu, musíte až do kontejneru.

Dá se vůbec dárek reklamovat? Obvykle ne, ledaže by v prodejním dokladu bylo přímo vyznačeno, že byl součástí zakoupeného zboží (například doslovný údaj o složení balíčku) a bylo by jasné, že je dárek zahrnutý v ceně. Ale to je málo pravděpodobné. Kdyby taková situace nastala, pak by se ovšem musel reklamovat celý balíček, včetně bezvadného zboží. Jako příklad mě napadá doklad z obchoďáku, kde bývá na účtence vysloveně napsáno třeba „WC blok a čistič“ s jednou společnou cenou.

Například při předváděcích akcích, které jsou hodně problematické, bývá nabízeno mnoho dárků a předmětem koupi bývá jedna skoro bezcenná věc, ovšem několikanásobně předražená. Z pohledu reklamací je tedy pro prodávajícího jenom malé riziko, spotřebitel nemá šanci vyreklamovat v podstatě nic. A to je právě jedna z nekalých praktik, protože spotřebitel se pod tíhou všech těch lákadel a reklamací rozhodne si tu věc koupit, někdy třeba i na úvěr a pak mu zůstanou oči pro pláč a někdy i dluhy.

Při své práci jsem se často setkala s lidmi, kteří se nechali podobně nachytat. A zvlášť senioři při těch nákupech, které pro ně pořádala nějaká „cestovní kancelář“ a pak je zavřela někde v sále do hospody, nalákala na oběd a šišku salámu, byli zamčeni a začalo „mučení“ předváděcí akcí. To musel být opravdu psychický nátlak, kterému nešlo odolat. A když byl prodej mimo obchodní prostory omezen, tak si vylákali adresy a svolení s návštěvou, pak přivezli zboží rovnou domů do bytu a neodešli, dokud nezískali podpis na smlouvě.

Sama jsem jezdila na letní byt ke staré paní a ta mi jednou přinesla ukázat, jaké si koupila hrnce. Byly sice pěkné, z nerezu, akorát poměrně drahé. Ale ona měla doma hotovost, hrnce zaplatila a pak je schovala někam do skříně, protože byla sama, děti neměla, bylo jí přes osmdesát let a vlastně je nikdy nepoužila. Tu ani nemuseli lákat na dárky. Zazvonili přímo u domku, ona neuměla odmítnout a byla v podstatě bezbranná. Tenkrát jsem si uvědomila, jak jsou senioři zranitelní.

A ještě jeden příklad jsem kdysi řešila s paní, která si zakoupila na předváděcí akci přístroj, co měl zlepšit její pohybové funkce. Měla potíže s klouby, bolesti, a protože zboží předváděl „lékař“, opravdu měl na vizitce napsaný titul, tak mu věřila, že přístroj jí od všeho pomůže. Jenomže když ho vyzkoušela, nic se nedělo, tak se šla poradit se svým skutečným lékařem a ten jí řekl, ať to vůbec nepoužívá, že u její nemoci by jí ta procedura naopak ještě mohla uškodit. Chtěla zboží vrátit, ale prodejce nekomunikoval, zjistily jsme, že to ani lékař není a podnikly jsme nějaké kroky, aby přistoupil na smír a vrátil jí aspoň část. Nakonec byla šťastná, že se jí peníze vrátily, přístroje se zbavila, ale byl to docela dlouhý proces. V podobných případech to nikdy není jednoduché.

Dárky, dárky, dárečky, pozlátko na přilákání kupujících, aby moc nepřemýšleli a nakupovali.  Vypadají krásně, vábí! Jestli něco vážně potřebujete, neokrádejte se o práva a kupte si právě to. Ušetříte si mnoho starostí a vztek.