Konec živnostníků v Čechách

Dehonestace a znechucení   Co se bude dít se živnostníky, malými a středními podnikateli se začalo rýsovat již v době, kdy stávající ministr průmyslu a obchodu Mládek na sjezdu ČSSD prohlásil, že jsou živnostníci paraziti.

Připomínám, že právě ministr průmyslu a obchodu by se měl o tuto skupinu podnikatelů starat a hýčkat je z mnoha důvodů. Už třeba jen kvůli tomu, že zaměstnávají 60 % pracovní síly v ČR.

Poté, před volbami v říjnu 2013 Babiš řekl: „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy… Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“ Pak nás odborářský předák Středula obohatil myšlenkou, že živnostníci mají dostávat třetinu sádry a třetinu chlopně a dorazil to Babiš, který prohlásil v otázkách Václava Moravce (22. 3. 2015), že ten kdo nemá 2.000 Kč ročně na zavedení povinných registračních pokladen, tak ať radši nepodniká.

A to nemluvím o tom, že tato skupina nezávislých, samostatných a pracujících lidí v poslední době neposlouchá nic jiného, než že jsou vlastně největší vyvrhelové naší společnosti, protože kradou, krátí daně a podnikají nepoctivě. Všechno tohle dohromady má živnostníky a podnikatele znechutit a dehonestovat v očích veřejnosti.

Proč se to vše děje?

A teď přichází otázky: „Proč? Proč se najednou živnostníci a drobní podnikatelé stávají štvanou zvěří pro Sobotku a Babiše? Proč se na tuto skupinu obyvatel zahájil takto přímý a cílený útok?“ Nabízí se hned několik logických odpovědí, jako například: „Protože socialisté dlouhodobě hlásají, že jsou zde hlavně pro utlačované zaměstnance. Protože pro Babiše jsou živnostníci a drobní podnikatelé absolutně pod jeho rozlišovací schopnost, byť se mu podařilo valnou část těchto lidí předvolební rétorikou oblbnout. Nebo protože prostě Babiš nikdy nemůže pochopit, že například 2.000 Kč je pro živnostníka hodně peněz a vždy bude chápat jen problémy a stesky velkých firem a průmyslu, protože je jeden z nich. A budou-li přijata opatření a zákony, která pomáhají velkým, tak tím pomáhá i sám sobě.“

Hlavní důvod

Hlavní důvod a odpověď na otázku proč nicméně zní takto: „Protože Sobotka a Babiš si vzali tuto skupinu lidí jako své rukojmí ve svých naoko hraných přestřelkách a koaličních neshodách.“

Touto dehonestující rétorikou odklánějí pozornost od své neschopnosti a opravdových problémů české ekonomiky, jako je třeba nižší výběr daní, anebo zjištění, že se stát opravdu nedá řídit jako firma. Sobotkovi jsou tyto lidé úplně fuk, protože to není jeho voličská skupina a Babiš s nimi hraje hru na cukr a bič. Cukr jim dal před volbami falešnou nadějí a naprosto populistickou rétorikou. Teď bude bič, který se pokusí schovat za nátlak svého koaličního partnera ČSSD a plnění programového prohlášení vlády. Ostatně už jsme to zažili s třicetikorunovými poplatky, o kterých Babiš prohlásil, že je neměl rušit, ale že to bylo na nátlak ČSSD.

Všichni živnostníci, malí a střední podnikatelé si snad brzy uvědomí, že jediné zastání, které v současné době mají, je pouze u ODS. Ano, je pravda, že jsme v minulosti ne vždy dodrželi své sliby, které jsme dali této skupině obyvatel, ale za to jsme zaplatili a platíme vysokou politickou daň. Tuto chybu již do budoucna nehodláme opakovat! Dnes jasně říkáme: „Nechceme a nepodpoříme žádná represivní opatření, která budou namířena proti našim živnostníkům a podnikatelům. Chceme proaktivní opatření, a tím jsou zejména jednotná sazba DPH a snížení odvodů na sociálním pojištění, které je jedno z nejvyšších v Evropě.“
 

Vzkaz pro živnostníky a podnikatele

Milí živnostníci a podnikatelé, ne vždy jsme se vůči vám chovali tak, jak by pravicová strana měla. Chápeme, že vás mnozí z našich bývalých představitelů zklamali, ale mějte na paměti, že molotovův koktejl represe a šikany, který nemá po ´89 obdoby, a který ohrožuje vaší existenci, na vás chystají Sobotka a Babiš.

Přes všechny vaše výhrady vůči ODS musíte uznat, že ODS toto nikdy nedopustila a do budoucna na to nikdy nepřistoupí. Neexistuje koaliční vláda a ministerské křeslo, které by nám za to stálo. To ať všichni vědí už dnes, skoro tři roky před volbami.