Abeceda létání s dětmi (aneb jak na to v klidu a s úsměvem)

Chystáte se poprvé letět se svou ratolestí a nevíte jak na to? Jsem normální máma dvou dětí a létání mám ráda (myslím tím samozřejmě jako cestující. I když  bych jednou strašně ráda letěla kluzákem, a nějaké to rogalo nebo padák by taky nebyl k zahození). Letadlem cestuji upřímně ráda a když neletím, tak aspoň na obloze sleduju letadla a sním kam asi tak letí a co bych tam dělala já. Jelikož žijeme v zahraničí, tak s dětmi létám od jejich narození (dceři byli 4 měsíce, když jsme spolu poprvní letěli za babičkou do Prahy) a vždy sama. Ať už jsme na dovolené nebo v Čechách, manžel za námi maximálně přijede na nějaký ten prodloužený víkend. Za těch skoro 20 let co létám, jsem párkrát byla svědkem, kdy dětské scény velmi úspěšně přiváděly svou, už tak na pokraj vysílenou a vystresovanou matku, k šílenství. Nemusí to tak ovšem být. Stačí vědět jak na to ...

někdy je velká škoda, že máme jen dvě ruce ...BabyBlues

A – aktivity. Je dobré se předem dobře připravit a naplánovat si čas a zábavu v letadle i na letišti. Je dobré mít jednu nejoblíbenější hračku s sebou. Ne víc, aby se některá někam nenávratně nezatoulala. Osobně moc nefandím omalovánkám, sbírat už po padesáté pastelky a fixy po zemi není moje představa o pohodovém letu. Nejlepší je, je na té zemi nechat a rozloučit se s nimi.

Mnohem víc fandím nálepkám všeho druhu, co zabaví snad každé dítě v každém věku, a zábavných sešitků a knížeček je na trhu dnes nepřeberné množství.
Vždy si můžete něco potichounku zazpívat, vymýšlet si srandovní příběhy, zahrát si některé jednoduché hry, ke kterým nic nepotřebujete, anebo naučit dítě nějaká nová slova z jazyku, kterým se mluví v zemi, kam cestujete.

Osobně si nemůžu vynachválit Usborne karty, které sice pokud vím na českém trhu ještě nejsou, ale je možné si je objednat na internetu v angličtině. Ty zabaví každé dítě na dlouhou dobu, k většině z nich nemusí cvrček umět anglicky a je možné je s sebou mít i v autě, ve vlaku, v restauraci, u doktora, v zácpě na dálnici, nebo v čekárně na několikahodinově zpožděné letadlo.

B – bezpečnostní opatření. Asi každý ví, že není možné si brát na palubu letadla žádné tekutiny ve větším balení než 100ml. To platí i pro polévky, kávu, sirupy, mléčné koktejly a jogurty. Takže vůbec nepočítejte s litrovkou ledového čaje anebo krabičkou jahodového mlíčka s brčkem, zakoupenou doma v Albertovi.

Kojenecká strava (ve skleničkách) a kojenecké mléko je většinou v pořádku do 100ml. Buďte ale připravená ji na požádání ochutnat. Hodně ale záleží na kontrolovi a v jaké je náladě. Mně se několikrát stalo, že se mi je podařilo usmlouvat, jindy mi ovšem hrozili zatčením. Do letadla také samozřejmě nepatří krémy, šampony a sprchové gely, žádné natlakované nádoby nebo zubní pasta. Pokud něco takového potřebujete, zakupte to až na letišti a oni vám pro kontrolory poskytnou doklad o jeho bezpečnosti i s plastovým pytlíkem.

C – cestování s jedním dítětem je pohoda; s mrnětem absolutní blaho; od 3 let už to začíná být um;  a letět poprvní sama s dvěma capartama je na prášky. S třema to snad už nemůže být tak hrozné (pokud tedy nejsou trojčata, a to vám stejně žádná aerolinka nedovolí letět samotné). Zvlášť pokud to třetí je už trošku starší a může mamince i pomoci. Miminka jsou většinou spokojená v mateřském náručí, usnou nebo jen tak sledují cvrkot v letadle. Zhruba od třetího roku do osmi až deseti, dítě bude požadovat zábavu, zvlášť pokud letí poprvé a není na cestování zvyklé. Tu můžete najít pod písmenem A, H, J, L, R, S a V. Těm starším stačí laptop, MP3, Nintendo a podobné nesmysly.

D – diskuze. Každá maminka ví, jak mají malé děti rádi bez přestávky mluvit a mluvit a mluvit, až se vám z toho točí hlava. Využijte toho, stejně před tím nemáte kam utéct, a pokuste se těch pár hodin v letadle vžít do role učitele a bavte se třeba o letadlech, z čeho a jak jsou vyrobená, jak se drží ve vzduchu, o letuškách a pilotech a jejich zodpovědnosti, jak se dostanou kufry z letiště do letadla, o jiných kulturách a národnostech, o jiných zemích a jaké to tam ... možností je bezpočet.

E – extra místo. Obecně platí že čím kratší let, tím menší pohodlí v letadle, proto pokud je to jen možné, je ideální v případě nenaplněného letadla, pokusit se sehnat volné sedadlo ve vaší řadě. To se samozřejmě hodí i v případě několikahodinového meziatlantického letu.

F – finty. Check-in je čas, kdy si je dobré dát vše v klidu do tašky, kabelky, batohu. Je to nejlepší doba, kdy si uklidit v kočárku, pokud nějaký ještě máte, abyste potom ve zmatku nemusela vyklízet dudlíky a medvídky před celníkama při bezpečnostní prohlídce.

V zimním období, pokud trváte na tom, že s sebou musíte brát čepice, rukavice, bundičky a šály, doporučuji všechno dát do větší igelitové tašky, kterou po použití můžete zahodit. Není nic horšího, než neustále počítat a kontrolovat jestli jste neztratili nějakou rukavici, nebo chytat 4 bundy, které máte hozené přes rameno a padají, když po vás celník chce pas, nebo letuška letenku.
Ruce mějte vždy volné a mějte připravené pasy a palubní lístky. Kabelku přes rameno, v každé ruce dítě, třetí v kočárku a hurá na celní kontrolu a odbavení.

U dětí cca od 3. roku se mi mnohanásobně vyplatil malý lehký pojízdný kufřík (s vloženou vizitkou a jménem dítěte). Nejen že si v něm budou hlídat své oblíbené hračky a pastelky, svačinku a pitíčko, ale při přestupech, zdržení letadla, nebo dlouhých frontách na imigračním se tím zabaví vymýšlením různých her na přeskakování, barikády, obchůdky, atd. A navíc jsou jako maminka, takže nemají až zas tak velkou potřebu se vám někde ztratit.

G – grogy nebudou ani po dvou neurofenech. Stejně to nepomůže a nenechejte si nikým namluvit, že je to naopak. Teda samozřejmě pokud vaše děti nejsou nějak vážně nemocné anebo mají horečky.

H – hry. Já vím, že je to někdy těžké, ale zabavením dítěte hrama, čtením knížky, nebo společným kreslením, je menší zlo než na něj pořád křičet a už po desáté mu opakovat, aby chvilku sedělo v klidu a bylo zticha.

I – identifikace. Ať je dítě sebevíc zodpovědné, staré nebo zkušené, vždy jej vyzbrojte skrytou cedulkou s jejich jménem a bydlištěm, nejméně dvěma telefoními čísly a adresou kam jedete. Nemusí to být vždycky v kapse od bundy, neboť tu můžete mít zrovna vy ve vaší kabelce. Dobré jsou speciální papírové náramky, které si můžete i doma sama vyrobit a z obou stran oblepit pevnou průhlednou izolepou.

Pokud je dítě starší 5let, instruktujte jej také, co má dělat kdyby se ztratilo, sjeďte s ním základní informace o jeho a vašem jméně, kde bydlíte a kam jedete. Nikdy nevíte co se může stát.

J – jídlo. I když máte předplacenou stravu, je dobré mít po ruce malé předbalené porce ve svačinových sáčcích (například dítě má alergii a vy jste to zapomněla oznámit, nebo zrovna servírují něco, co váš miláček nerad) – pokud možno v co nezábavnější formě. Zkuste být kreativní a dítěti nabídnout něco, čím ho nekrmíte každý den, ale zase čím si budete jistá, že to sní a nenastanou žádné spory. Pozor na sůl, neboť ta může napomoci pasmové nemoci.

Osobně se vyhýbám balení pokrmů do umělohmotných krabiček, které jsou těžké, v kabelce vám zabírají moc místa a nemůžete je jen tak v klídku hodit do koše a uvolnit si místo ve vašem zavazadle.
Také nemám ráda dobrůtky plněné nebo obalené v čokoládě nebo s medem, lízátka a cucavé bonbóny atp. Nejen dítě, ale i vy, sousedi, sedadla a váš pas bude ulepené, a nepomůžou ani navlhčené ubrousky, pokud jste ovšem zrovna tím posledním zrovna před chvilinkou neutřely rozteklou čokoládu.

Pro mě jsou aboslutní NE přezrálé ovoce a zelenina jako jsou rajčata, broskve, pomeranče, meruňky, hrušky atd. Pokud se vám to nerozprskne už v kabelce, je zaručené že to skončí na tom posledním tričku a kalhotech, které jste zrovna vytáhla z kabelky na převlečení.

Výborné jsou nakrájená mrkev, naloupaná paprika, řapíkatý celer, vykrájena jablka, tvrdé sýry,  sušené ovoce, domácí muesli, směska oříšků, želatinové bonbony (ty jsou obzvlášť dobré při odletu a přistávání jak vzniká tlak v uších), nedrobivé pečivo. Mějte jídla připraveno radši víc než míň neboť můžete například být na několik hodin zdrženi na přestupu a není nic horšího než hladové, unavené, protivné dítě.  

K - Pokud ještě kojíte, tak máte vyhráno. S nastartováním prvního motoru přisajte dítko k prsu a odpočívejte. Mě se při kojení velmi osvědčil nějaký větší lehký šál (např. pashmina). Nejen že ho máte pořád okolo krku, takže nikde nezavazí, ale v zimě vás zahřeje, a v létě nemusíte sáčko, a vašemu broučku jím nabídnete soukromí při jeho posilňování, a hezky jej i ochráníte i před klimatizací a světly.

L – létání je hra. Ještě nikdy jsem nepotkala dítě, které by nemilovalo odlety a přistávání. Krásně to drncá, je to hlučné, napětí, očekávání ... zkrátka je to ta nejlepší doba, kdy se stoprocentně nudit nebudou. Pokud vy zrovna tuto dobu nemusíte, snažte se to nedát najevo. Bavte se o motorech, rychlosti, principu letu a zdolávání velkých vzdáleností. Pomůže to i vám odreagovat svou pozornost od něčeho, co je na celém létání to nejnebezpečnější.

M – mobil. Věřte že teď už jej nebudete potřebovat. Je dobré jej vypnout hned ve frontě při check-inu, stejně zbytečně rozptyluje, teda pokud jej nezapomenete na přepážce.  

N - náhradní oblečení je nutnost snad i u toho nejkratšího letu. Nikdy nevíte co se může přihodit (nezapomeňte na kalhotky a trenýrky). V letadlech i na letišti bývá většinou horko z klimatizace, proto jsem zastáncem cestování nalehko a děti oblékám jen do trička, než do teplého svetru.

O – při odbavení nečekejte až na kontrolu na vyprázdnění kapes, sundávání pásku, bot, věcí z kočárku a podobně. V klidu si všechno připravte, zapněte kabelku. V ruce si nechte pouze pasy a palubku a neustále sledujte děti. V tom zmatku se mohou lehko zatoulat. 

P - pitný režim je obzvlášť důležitý při dlouhých letech a čím víc dítě pije vodu, tím lépe. Na pití je třeba důkladně dohlížet, aby se předešlo dehydrataci a také pasmové nemoci. U krátkých evropských letů, z vlastní zkušenosti pití limituju na minimum. Nejen že je někdy obtížné se k záchodkům vůbec dostat (včas), ale často jsou jsou v takovém stavu, že litujete toho, že tam vůbec musíte.

R – radost dětem nejvíce uděláte nějakým drobným překvapením, která máte přípravena v kabelce. Ať už ve formě dětského časopisu, malé hračky, nebo lákavě zabalené dobrůtky, které dítě zná jen z reklamy a které normálně nekoupíte.

S – studium. Při každém letu si ráda nastuduji, pár zajímavých faktů o místě, kam letíte. I když někam letíme už po desáté, vždy je možné i starou informaci předhodit v novém obalu přzpůsobené věku dítěte.

Dobré je také bavit se o různých přírodních jevech. Je dobré mít v kapse pár faktů například o mracích, slunci, vodě, ostrovech, zeměkouli a solárním systému, časových zónách …

T - trpělivost. A hodně! Kdyby to šlo, vypůjčte si od známých a rodiny. Budete ji potřebovat. A opakujte si: Jsou to jenom děti!

U – únava a pásmová nemoc. Ta přichází v úvahu hlavně při dlouhých meziantlantických letech nebo letech do Asie. Snad každé dítko při dlouhých letech usne únavou. U těch kratších se spánek dá oželet a dožene se na druhý den. Několikahodinový rozdíl se zvládá celkem jednoduše, zvlášť pokud letíte zpátky časem, tj. USA apod. Ovšem úplně převrácený rytmus, kdy hodiny ztácíte, tj. Asie a Austrálie bude trvat déle a jako nepsané pravidlo platí, co hodina rozdílu, to den na aklimatizaci. Dejte dítku čas to dospat a tolerujte jeho nálady. Akceptujte, že dětský organismus se adaptuje hůř.

Pokud máte z pásmové nemoci strach, je dobré uvažovat o dovolené ve stejném časovém pásu, nebo maximálně s 3-4 hodinovým rozdílem. Těmto požadavkům vyhovují kromě klasických turistických destinací i Kanárské ostrovy, Egypt, ale třeba i Jihoafrická Republika a Madagaskar.

V – videohry, laptop a DVD pro starší dorost jsou samozřejmostí. U dlouhých letů jsou součástí služeb poskytnutých leteckou společností.

W – na WC při krátkých evropských letech můžete rovnou zapomenout. Donuťte dítka vyčůrat několikrát na letišti a těsně před nástupem do letadla. Je ale celkem jistota, že hned po odstartování, jedno z dětí bude potřebovat na velkou. A vy? No, do záchodku se s vámi děti nevlezou a letuška vám dítě nepohlídá, i když budete prosit sebevíc. Můžete jen spoléhat na laskavého souseda, ale těch je pomálu. Takže vydržet.

Z - zbavit se na chvíli dětí!!! Po přistání si vyžádejte ticho, klíííd a alespoň pár minut relaxace daleko od dětí. Pokud je to jen možné, dobijte baterky něčím příjemným, abyste se mohli zase usmívat a být ta nejúžasnější, nejusměvavější a nejlaskavější máma na světě.

A co závěrem?

I když všechno selže, je dobré zůstat za každou cenu v klidu. Neocenitelné je nestydět se a požadat o pomoc. A hlavně za nic na světe nesleduovat okolí a nenechat se vystresovat ostatními spolucestujícími, kteří mají i ty nejsprostší komentaře a poznámky.

Spolupracute s dětmi, komunikujte a věřte jim i sama sobě. Za pár minut přistávame ...

Přeji vám všem šťastnou a pohodovou cestu, maminky ...