Proč je dobro v sociálních službách neviditelné?

Zkuste si na malý moment položit jednoduchou otázku: Kolik dobra dnes vzniklo v sociálních službách? Nejen u nás v organizaci poskytující sociální služby nebo ve vaší nejbližší organizaci, ale v celé České republice?

Kolik pečovatelek a pečovatelů dnes někomu pomohlo vstát s pocitem důstojnosti? Kolik osobních asistentů někoho trpělivě vyslechlo? Kolik klientů udělalo svůj první samostatný krok a kolik rodin usíná klidněji, protože ví, že je o jejich blízké bezpečně a s láskou postaráno?

Troufám si tvrdit, že jde o desetitisíce drobných okamžiků, lidských vítězství a neviditelných zázraků každý den. A teď druhá, o poznání nepříjemnější otázka: Kolik lidí se o nich dnes dozví?

Odpověď známe všichni. A právě tady začíná náš největší problém. Ne v tom, že bychom v sociálních službách nedělali skvělou a smysluplnou práci, ale v tom, že ji neumíme ukázat světu.

Dobro není tiché. Jen jsme si odvykli ho slyšet

Když dnes otevřete zpravodajské servery nebo noviny, jaké zprávy ze sociální sféry dominují? Kontroly, pochybení jednotlivců, nedostačující kapacity, inspekce a neustálá krize. Nechci tyto věci zlehčovat – jsou součástí naší reality a musíme o nich mluvit. Jenže vedle této negativní reality existuje ještě jedna, o které se téměř nepíše.

• Realita pracovníka, který po náročné směně zůstane o půl hodiny déle jen proto, že klient potřebuje někomu věnovat svou pozornost a lidské teplo.
• Realita sociální pracovnice, která týdny mravenčí práce skládá mozaiku řešení pro jednu ohroženou rodinu.
• Realita aktivizační pracovnice, která v člověku po letech znovu zažehne chuť tvořit a žít.

Představte si organizaci, která během roku vykoná 10 000 skvělých věcí. Pomůže stovkám lidí, zachrání desítky rodin. Pak se jednou něco nepovede – přijde chyba, chyba člověka, stížnost. Co se objeví v titulcích médií? Ta jedna chyba. A těch 10 000 dobrých věcí zůstane skryto v tichu.

To není chyba médií, ty z podstaty věci vyhledávají senzace a výjimečné události. Chyba je na naší straně, pokud zůstáváme pasivní. Aktivní komunikace z naší strany nemá být lacinou reklamou, ale nástrojem k budování dlouhodobé důstojnosti a důvěry v celý náš obor.

Změna nezačíná novou budovou, ale změnou myšlení

Právě z této frustrace a touhy posunout vnímání sociálních služeb vznikla myšlenka projektu Vidět dobro. Nemůžeme totiž nečinně čekat, až o nás začne někdo jiný mluvit lépe. Musíme začít sami u sebe.

Když dnes řešíme budoucnost sociálních služeb, nejčastěji sklouzáváme k technologiím: řešíme digitalizaci, umělou inteligenci, chytré domácnosti nebo virtuální realitu. To všechno je skvělé a bezpochyby to přijde. Budoucnost sociální péče ale nebudou definovat technické nástroje. Budou ji definovat lidé a kultura.

Můžete mít dvě organizace se stejným rozpočtem, identickým softwarovým vybavením a nejmodernějšími pomůckami. Jenže v jedné lidé věří svému vedení, sdílí zkušenosti a práce je naplňuje, zatímco ve druhé panuje skepse a vyhoření. Ve které z nich byste chtěli pracovat nebo mít své rodiče?

Technologie jsou jen nástroj. Lidskost je hodnota.

Neschovávejme dobré nápady do šuplíku

Skutečná síla sociálních služeb nespočívá v konkurenci, ale ve sdílení. Po celé České republice vznikají každý den stovky geniálních řešení, nápadů a dobré praxe. Jenže drtivá většina z nich nikdy neopustí zdi jedné konkrétní budovy nebo jednoho města.

Představte si, jaké by to bylo, kdyby vedoucí z jednoho regionu veřejně popsala novou metodiku adaptace zaměstnanců, kolegyně z jiného koutu republiky přidala článek o práci s rodinami a další ředitel natočil podcast o chybě, kterou udělal – aby ji už nikdo jiný nemusel opakovat.

Potřebujeme zahodit strach ukázat naši práci, přestat se obávat kritiky a začít se otevřeně dělit o to, co funguje.

Až se zítra vrátíte do své organizace, podívejte se kolem sebe. Dost možná vedle vás sedí člověk, který každý den dělá něco výjimečného, ale nikdo o tom neví. Nebo vaše organizace našla cestu, která by mohla ušetřit měsíce tápání jiným.

Nenechávejte si to pro sebe. Mluvte o tom, pište o tom, sdílejte to. Protože dobro v sociálních službách existuje ve obrovském množství – a sakra si zaslouží být vidět!

Zdroj

www.videtdobro.cz