Podpory nejsou sprosté slovo. Je dobře, že se o nich znovu mluví.

V posledních dnech se ve veřejném prostoru znovu objevila témata, která by za jiných okolností měla být běžnou součástí odborné diskuse.

Bohužel, u nás se často zvrhnou v boj o titul „kdo si zaslouží pomoc“ a „kdo je parazit“. Tentokrát je to návrat k přídavkům na děti, ale v širším kontextu jde o potřebu důsledné revize všech podpor a dávek – a to je dobře.

Zásadní je jedna věc: neřešit dávky jako jednu uzavřenou škatulku, ale podívat se na celý systém. A ten dnes potřebuje změnu.

Nejen pečující rodiny, ale i organizace a kraje

Rodiny, které pečují o osoby se zdravotním postižením nebo seniory, dnes čelí enormnímu tlaku. A není to jen o emocích. Jsou to tvrdá čísla. Stát na ně často přenáší odpovědnost, ale podpora zůstává směšná nebo extrémně zbyrokratizovaná.

Jenže pečující nejsou jediní, kdo je ve hře. Kraje, příspěvkové organizace, poskytovatelé sociálních služeb – ti všichni nesou náklady na péči. A pokud opravdu chceme, aby bylo o naše nejzranitelnější občany postaráno důstojně, musí mít podporu i tito poskytovatelé. Třeba formou účelových investičních dotací, standardizovaného příspěvku na lůžko nebo alespoň predikovatelného financování na více než jeden rok.

Jako ředitel příspěvkové organizace vím, že každá nestabilita ve financování padá na záda zaměstnanců a klientů. Tohle není ideologie. To je praxe.

Co potřebujeme?

• Transparentní a pravidelně aktualizovaný systém dávek s jasnou adresností.
• Podpory nejen pro jednotlivce, ale i pro organizace a zřizovatele, kteří nesou odpovědnost za síť služeb.
• Zohlednění regionálních rozdílů – příklad život na Vysočině má jiné náklady než v centru Prahy, stejně tak potřeby služeb nejsou všude stejné.
• Investice do digitálního systému dávek, který bude lidský, srozumitelný a nebude lidi urážet nebo nutit běhat po úřadech jako ve 20. století.

Proto říkám: ano, je dobře, že se otevírá téma dávek

Pokud chceme moderní, důstojnou a funkční společnost, musíme si přiznat, že podpory nejsou sprosté slovo. Naopak – jsou to nástroje soudržnosti a stability. A je jedno, jestli jde o přídavky na děti, o příspěvky na péči, podporu sociálních služeb nebo kompenzace pro organizace.

Je jen třeba držet kurz, být féroví, přemýšlet systémově – a nenechat se zatlačit do laciné populistické rétoriky, že pomoc je synonymem pro zneužívání.