Co nám říkají Slováci? A proč Babiše není radno podceňovat.

Po nedávných návštěvách našich politiků v Bratislavě jsem nemohl přeslechnout, co si tamní veřejnost i experti myslí o české politice.

Mnozí naši slovenští sousedé nás pozorují s obavou, že v Česku hrozí podobný vývoj, jaký zažívají oni sami. Jenže zároveň – a to je důležité – ukazují na některé rozdíly, které mohou být pro Českou republiku nadějí. A možná překvapivě jednou z těch nadějí je i Andrej Babiš.

Fico a Babiš: rozdílné cesty

Je pravda, že Robert Fico jako politický hráč v posledních letech značně zradikalizoval, což se po atentátu ještě prohloubilo. Ale jeho schopnost dosáhnout svých cílů je stále vysoká – umí „dokončovat“. U Babiše se častěji hovoří o tom, že dokáže rozehrát více her najednou, ale méně z nich dotahuje. Jenže to je především výsledek odlišného stylu, manažerského stylu, který se víc opírá o data, experty, nálady společnosti. Babiš si dobře uvědomuje rizika polarizace a hledá řešení, která by kombinovala efektivitu a popularitu.

ANO není Smer

V diskusích na Slovensku často zaznívá, že české ANO není slovenský SMER. Zatímco SMER se po pádu důvěry uchýlil k antisystémovým voličům, ANO zůstává hybridní stranou – kombinací protestních i systémových voličů. A to je silný rozdíl. Je to právě Babiš, kdo dokázal udržet silné zázemí u důchodců, podnikatelů, ale i části pracujících, kteří se cítí přehlíženi. Bez hysterie, bez populismu. Je to politika řízená jako firma – pragmatická, srozumitelná a (většinou) bez chaosu.

Strategická rovnováha

Babiš si je dobře vědom, že sám si většinu nesloží. Ale zatímco se mu vyčítá koketování s radikály, realita je pragmatičtější. Vezměme si například Slovensko: tamní vláda je kvůli koaličním partnerům (SNS, Republika apod.) skutečně antisystémová. V Česku bude Babiš, i kdyby šel do vlády s SPD, hrát umírněného lídra – stabilizujícího činitele, nikoliv hybatele extrémů. I to je forma odpovědnosti. A ostatně – kdo jiný má v současné opozici takto silnou zkušenost s vedením státu?

Schopnost (nejen) přežít

Kritici Babišovi často vyčítají, že jeho politika je bez hodnot. Jenže právě to je možná dnes v politice silná karta. Když Evropa čelí ekonomickým tlakům, bezpečnostním rizikům a vnitřní nespokojenosti obyvatel, pak má manažersky řízená země vyšší šanci přežít bez otřesů. Babiš se už několikrát ukázal jako pragmatik: umí ustupovat, když to potřebuje. Ale také ví, kdy udeřit. A co je důležité? Dokáže mluvit jazykem běžných lidí.

Závěrem: Nejde o spasitele. Jde o řízení

Nechci z Andreje Babiše dělat svatého. Není. Ale pokud ho poměříme s evropským kontextem, nevybočuje směrem k populistické hysterii jako Orbán, Fico nebo Meloni. Nezapomeňme, že v době covidu dokázal udržet stát v chodu, za jeho vlády se rozjely důležité dotační programy, ať už v oblasti dopravy, nebo digitalizace.

Čas nám ukáže, co bylo dobře, ale jedno je jisté. Pro část veřejnosti zůstává symbolem toho, že se „něco děje“. A že existuje někdo, kdo věci drží pohromadě. A to v dnešní době není málo.