Jihlava PRO sociální

Bydlení pro mladé, malometrážní byty pro seniory, byty pro matky samoživitelky. To je jen malý výčet možných uživatelů sociálně dostupného bydlení. Myslím si, že se určitě shodneme na tom, že bydlení je pro každého základ.

 Jak chceme spokojeně žít, když nemáme kde bydlet. Jak chceme pracovat a odvádět kvalitní pracovní výkon, když nemáme, kde spát. Jak si můžeme užívat seniorského věku, když nemáme na základní lidské potřeby.

Zákon o sociálním bydlení, které připravovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem pro místní rozvoj v minulém volebním období nedopadl. Věřím, že město jistě vyčkávalo na parametry tohoto zákona, aby mohlo samo jednat. Zákon není, ale město bytový fond má, i když již značně malý, jelikož většinu z fondu rozprodalo.  Stávající byty či domy jsou ve stavu, kdy vyžadují rekonstrukci. Tato rekonstrukce může být spolufinancována z ministerstev, které mají zřízené dotační programy na dostupné bydlení.

Dle Českého statistického úřadu si mladá generace, která je společností nazývána mileniány, na své bydlení nedosáhne. Většina mladých je tedy odkázána na pomoc rodiny a vzniká nám tzv. sandwich generation, kdy mladí dospělí žijí s rodiči většinu svého života, jelikož si nemohou dovolit své vlastní bydlení. Přitom řešení je vcelku jednoduché. Například v Třebíči, která je v Kraji Vysočina, mají startovací bydlení pro mladé páry a rodiny s jasně stanovenými podmínkami.

Na opačném pólu jsou senioři, kteří mají sice kde bydlet, ale velmi těžko, při velikosti starobního důchodu, zvládnou pokrýt nájem. Zde může také svou roli sehrát město a nabídnout seniorům bydlení v malometrážních, dotovaných bytech.

Pro město, které vlastní řadu bytů či celých domů, by to mohlo být velmi přínosné a vyslalo by tak společnosti zprávu, že se zajímá o lidi, kteří jsou v nouzi a potřebují pomoci.

Samostatnou kapitolou jsou osoby v nouzi, jako třeba matky samoživitelky, které si po zaplacení nájmů nemohou už dovolit koupit dítěti například pastelky či jiné věci pro rozvoj osobnosti dítěte. Místo toho, aby peníze od daňových poplatníků končily v kapse soukromníka, který vlastní ubytovny, kde poskytuje ubytování těmto matkám, by tyto peníze mohly končit v rozpočtu města. Tento rozpočet by byl obohacen a dané finance by se mohli použít na další smysluplné věci v sociální oblasti.

Je potřeba začít řešit i další sociální problémy města, ale o tom až příště.