Na slovíčko v jazykovém rynku

Na pěkné zvonivé slůvko „rynek“ už v současné češtině narazíme zřídka: spíše v knihách, kterým na hřbety sedá prach, anebo na mapě, kde se uchovalo v místních názvech. Přesto přijměte i dnes pozvání na rynek.

Komu u slova „rynek“ ihned naskočí synonymum „náměstí“, v zásadě se nemýlí, skutečně se tak v češtině postaru náměstím říkalo. A ne ledajakým, zdá se, že tahle měla být už z podstaty slova do kruhu. Proč právě taková? Když půjdeme po původu slova, nejprve se objeví germánská linie rodokmenu: slovo ring v němčině, angličtině i holandštině, ve švédštině ringa svorně vyjadřuje „kruh“ a romantikům se jistě vybaví i „prsten“ (smysl to dává, zkuste si na prst navléct něco jiného než kroužek). Zřejmě se nedobereme statistik, kolik náměstí je ve světě čtvercových, obdélníkových, oválných, rozeklaných, klikatých, ztracených – ačkoli pro badatele napříč obory by mohlo jít o zvláštní výzvu –, ale co se týče domnělé kulatosti u rynku, ta brzy dostává povážlivé trhliny – či snad hrany? Dovolte jednu analogii z úpolového sportu. Když chodili zápasníci do „ringu“, vymezili jim kruhovou arénu. Ostatně znáte ten výjev alespoň z filmu, strhne se rvačka a lidé okolo celkem přirozeně v touze něco uvidět a aspoň v duchu si zafandit vytvoří kruh okolo dvou zápasících. Avšak v tom tkví ten pravý háček: v boxu anebo ve wrestlingu už dávno představuje ring čtvercové území. A pak že kulatý čtverec neexistuje! (Ale ten, kdo boxery zve vznešeně „rohovníky“, s kruhem už nepočítá.) Podobně se přesvědčíme, že ani rynek nemusí být nutně rozkošné kulaté náměstíčko.

Abychom se netočili jen v kruhu, podívejme se na druhý zdroj, ze kterého se napájí význam toho slova. To náhle nabývá tržní hodnoty. Jak prosím? Zadejme „rynek“ do internetové mapy a na českém území se vyrojí stejnojmenný řetězec obchodů, operující na území Vysočiny. Další stopa nás například vede do Příbrami, kde zdrobnělé jméno Ryneček nese jedna ulice. Přirozeně se můžeme ptát proč: to se uzavírá do smyčky nebo obkružuje nějaký plácek, drží v pomyslné náručí kostel? Vůbec ne, je to běžná ulice, má začátek a konec a v polovině se dokonce láme do pravého úhlu! ale co je pozoruhodné: vede podél městské tržnice. Ještě nejstarší jihočeské město Netolice má v sobě Ryneček, docela rovnou a krátkou ulici, na kterou přes hlavní silnici navazuje ulice Tržní. Pojmy trhu a rynku se nám začínají překrývat a potvrdí to i slovanská stopa, kterou se teď vydáme. V polštině rynek, v ruštině a ukrajinštině rynok a v běloruštině rynak znamenají „trh“ či „tržnice“, „tržiště“. Představa o čistém synonymu se zakaluje a pak už se nabízí samo podívat se i jiným národům na jazyk a zjistit, že pojem „náměstí“ si pro sebe rozebrala slova vyjadřující jakoukoli otevřenou plochu (plaza – angl., la place – francouzsky, piazza – italsky, plaza – španělsky, Platz – německy, plac – polsky, ??????? [ploščaď] – rusky) nebo čtverec (square – anglicky, zatímco polský skwer – polsky a ruský skvier označují park čtvercového tvaru). Ovšem také naše „náměstí“ a slovenské „námestie“ naznačují, že se scházíme na prostranství, které město nosí jako chloubu na své kamenné hrudi. Na rynek, zdá se, tedy zbyl význam „tržiště“! To nejlepší místo pro pořádání dříve jarmarku, dnes třeba farmářských trhů.

Nakonec od rozmlžených významů pojďme zpět k fyzickému slovu. Ať znamená cokoli, „rynek“ je perlou slovníků, je vzácný mezi čtverci a plochami ve světě. Na závěr jsem si nechal dva takové klenoty, jeden domácí a jeden zahraniční: U nás najdete Ptačí ryneček ve středočeské Kouřimi. Ten představuje kosodélníkový plácek obemykající zdejší ukázku burgundského slohu, chrám sv. Štěpána. Ale jestli tu druhdy volání trhovců mísilo s povykem ptáků v klecích, to bude nejspíše otázka na starousedlíky. Poslední zmínka – ovšem už hranatá – patří údajně nejkrásnějšímu náměstí světa Grand-Place v centru Bruselu, které svou holandskou variantou názvu Grote Markt („Velký trh“) obě jazykové stopy rynku velkolepě sjednocuje.