Když začala současná velká vládní krize, schválně jsem vyčkával do doby, dokud bude možné kroky vrcholných politiků střízlivě analyzovat. Těžko říct, zda ta doba už nastala. Nicméně pokus o zhodnocení situace přináším.
Nechci tu obsáhle psát o tom, co se na české politické scéně děje. Bylo by to zbytečné, ostatně poslední týden jsou toho plné noviny, internetová fóra i televize. Situace je velice složitá, vstupují do ní další a další aspekty, které je potřeba brát v úvahu. Jistá je bez nadsázky jen jedna věc: jde o největší českou ústavní krizi od sametové revoluce.
Na úvod je potřeba si říct, co stojí v centru celého problému. Jsou to podezření mapující nekalé praktiky ministra financí Andreje Babiše. Za svými oponenty šéf hnutí ANO zcela bezpochyby argumentačně zaostává. To, co roky kritizoval na "tradičních" politicích - to, že neodpovídají na otázky, jsou z nich papaláši honící se za mocí - to se jako bumerang vrací právě jemu. A to je ten největší problém. Stále dokola hovořit o kampani, Kalouskovi a třeba zkorumpované pakáži zkrátka není žádné vysvětlení, jen kopání kolem sebe. Bez okolků zde platí, že potrefená husa se vždycky ozve. Nechci tu obsáhle rozebírat osobnost ministra financí, jeho bývalá spojenectví s těmi, které teď kritizuje, z toho si může každý udělat obrázek sám. Mnohem podstatnější jsou nahrávky, které teď vypluly na povrch. Samozřejmě to není náhoda, souvisí to se současnou politickou situací. Na jednu stranu je třeba přiznat, že byly zjevně pořízeny nelegálně. Jedním dechem je ale potřeba podívat se na jejich obsah, kde se odhaluje, že ministr ovlivňoval dozorčí orgány a obsah svého média. A to už je velmi vážné. Roli v tom ani nehrají sprosťárny, kterými častuje své politické oponenty, ale právě ona druhá nahrávka - rozhovor s novinářem Markem Přibilem. Už jen to je důvodem pro odvolání Andreje Babiše z funkce.
Další proměnnou vstupující do celého problému je prezident Miloš Zeman. Stává se zjevným, že nehodlá respektovat Ústavu. Článek 74 totiž říká: "Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády." Nejsme prezidentská republika, Zeman zkrátka nemá manévrovací prostor pro to, aby odvolání ministra financí zabránil. Pokud někteří politici říkají, že je teď vše na panu prezidentovi a že nebudou do jeho rozhodnutí vstupovat, pak takovému porušování našeho nejvyššího zákona ostudně přihlížejí. Je smutné vidět, jak se tak děje. Do toho neustále celý konflikt vyhrocuje mluvčí prezidenta republiky, který je více vulgárním a nevychovaným propagandistou, než-li úředníkem. Celá šaráda ale potvrzuje mocenskou dohodu mezi prezidentem a ministrem financí. Ta situace má samozřejmě paralelu v historii, s podobnými dohodami má současný prezident zkušenosti. Stačí se podívat například do voleb 1998, před nimiž pravděpodobně k takové dohodě došlo mezi ním a Václavem Klausem. Byly z toho čtyři roky vládního temna. To je ale jiný příběh.
Jaké je tedy řešení současné krize? Miloš Zeman musí Andreje Babiše odvolat. To mu ukládá nejvyšší zákon naší země. Pokud to neudělá, porušuje ho. A porušení Ústavy by mělo být zadáno jako podnět k Ústavnímu soudu. To, jak rozhodne, je už druhotné.
Komu to prospěje a komu to ublíží? To teprv uvidíme. Je ale nadvýsost jasné, že nudit se v následujících týdnech rozhodně nebudeme.
