Vydá Česká republika „teroristu“ Nazmi Sahina do rukou tureckého režimu?

V podezřele utajeném režimu probíhá vydávací řízení v kauze  tureckého občana Nazmi Sahina zadrženého v listopadu minulého roku královehradeckou policii.  

Zatčení Sahina tehdy ministr vnitra Chovanec bombasticky označil za jednoznačný úspěch české policie v boji z teroristy s Islámského státu. Posléze se ovšem zjistilo, že Nazmi Sahin nikdy neměl s touto organizací nic společného a dokonce ani nikdy nespolupracoval s PKK, což mu bylo později také podsouváno. Jak bylo později zveřejněno, tak zadržený byl v Turecku odsouzen na šest let a tři měsíce za napojení na organizaci s politickými zájmy neslučitelnými se státním zájmem Turecka. Tato informace je ale jediným faktem, o které česká média zatím informovala. Advokátka obžalovaného jen neurčitě dodala, že se má jednat o organizaci levicového charakteru. Odsouzený měl údajně pouze šířit letáky a neúčastnil se žádných násilných akcí. Po útěku z Turecka měl získat politický azyl v Itálii, kde pracoval jako pomocný kuchař v kavárně ve městě Ferrara a později se živil jako obchodník se zbožím, které dodával prodejcům kebabu.

Je záhadou, proč dosud nebylo zveřejněno vyjádření italské strany ohledně přiznání azylu zadrženému, ani přesně popsána skutková podstata jeho trestné činnosti v Turecku. Podle strohé zprávy z minulého týdne však již turecká strana dodala té české dokumenty potřebné k vydání Sahina. Za nezájmu médií tak běží proces, který může vést k předání zadrženého do Turecka, které jak je známo, nepatří mezi země, jež se mohou pyšnit fungujícími demokratickými institucemi. Amnesty International upozorňuje na rostoucí autoritářské tendence režimu zejména na: omezování svobody projevu, podkopávání nezávislosti soudů, zneužívání boje proti terorismu k pronásledování oponentů režimu a k užívání nadměrné síly proti demonstrantům. Zpráva ovšem upozorňuje i na menší počet případu mučení a nedodržování délky vazby. Tato zpráva ovšem nezachycuje období minulého roku, kdy výrazně vzrostly represe proti kurdské menšině a politické opozici. České orgány by měly citlivě zvážit všechny tyto okolnosti a k případu Nazmiho Sahina přistupovat velmi zodpovědně. To, že Turecko je náš spojenec by nemělo ovlivnit rozhodnutí o vydání, či nevydání zadrženého, rozhodující by spíše mělo být posouzení jeho údajného trestného činu v kontextu našeho trestního řádu a v souladu s naším chápáním lidských práv. Naše veřejnost by měla také být průběžně informována o vývoji případu, aby zde nevznikaly dohady, že naše orgány chtějí záležitost zamést pod koberec a zadrženého v tichosti vydat do tureckého vězení. Je potřeba si uvědomit, že pokud jsou informace o jeho trestném činu pravdivé, tak by se Česká republika tímto aktem spolupodílela na uvěznění člověka, který by měl mít podle západních pravidel statut politického vězně.