Vítězství opozice ve Venezuele může znamenat katastrofu pro kubánský režim bratří Castrů

Venezuela se po rozpadu Sovětského svazu stala strategickým partnerem Kuby, který ji pomáhá udržet v chodu její nepříliš výkonnou ekonomiku dlouhodobě drcenou dopady amerického ekonomického embarga.

Drtivá porážka socialistů ve venezuelských parlamentních volbách nemusí sice bezprostředně znamenat změnu zahraniční politiky této země, protože v této zemi funguje prezidentský systém a v úřadu tedy zůstává nadále socialista Maduro, ale je pravděpodobně jen otázkou času, kdy jeho vláda bude muset přepustit vedení země koalici Kulatý stůl demokratické jednoty, která sdružuje opoziční strany. Naplnění tohoto scénáře nejenže výrazně ovlivni vnitřní politiku tohoto významného latinsko-amerického státu, ale bude mít dopad i na politiku v regionu a také na ekonomiku blízkého spojence Venezuely – Kuby, což může mít ve svém důsledku i dopad na politické dění v tomto karibském státu, který je na pomoci Venezuely značně závislý.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Kuba ocitla bez svého mecenáše, který ji dodával zbraně, ekonomickou pomoc a hlavně ropu, která je základní surovinou pro výrobu elektřiny. Po kritickém období přišla nenadálá spása v podobě zvolení Huga Cháveze venezuelským prezidentem v roce 1999. Rok po jeho zvolení uzavírá Kuba s Venezuelou smlouvu Convenio Integral de Cooperación, která obsahuje i mechanismus výměnu ropy za služby. V rámci programu Barrio Adentro, který měl přinést dostupnou zdravotní péči i chudým Venezuelcům přijelo do Venezuely pracovat 30 000 kubánských lékařů a zdravotních sester, jejíž práce je protihodnotou až za polovinu dodávek venezuelské ropy. Druhá polovina dodávek, které dosahovaly výše až 90 000 barelů denně, byla Kubě dodávána na velkorysý úvěr, který je zjevně nesplatitelný. Překvapivé je zjištění, že Kuba až polovinu dodávek ropy reexportuje, což ji např. v roce 2005 přinášelo až 2,3 mil. USD denně. Co vedlo Cháveze k tak velkorysému postoji k režimu bratří Castrů? Chávez chtěl totiž navázat na Fidelovy politické postoje a stát se vůdčí osobností latinsko-americké levice k čemuž mu měla podpora kubánského vůdce dopomoci. S Kubou byl také spojen nepřátelstvím vůči USA, které se prohloubilo zvláště potom, co se ho část armády snažila odstranit vojenským pučem, za nímž zřetelně stály Spojené státy. Kromě výše uvedeného Kuba také participuje na výhodách dalších projektů, které uvedl v chod, dnes již zesnulý, venezuelský prezident Chávez. Jedná se především o regionální sdružení ALBA[1], energetické sdružení Petrocaribe[2] a například i o operaci Miracle (zázrak) v rámci které provedli kubánští lékaři v zemích LA na 1,5 miliónu očních operací financovaných z venezuelské státní pokladny.

Jak je vidět z výše uvedeného, tak kubánská ekonomika je dodnes silně závislá na pomoci svého spojence a i když ta v posledních letech klesá, může její úplné zastavení Kubáncům přinést mnoho problémů. Režim se na tuto situaci sice již nějaká léta připravuje, což je vidět z rozvoje turismu, v podpoře zahraničních investic a snahami zlepšit vzájemné vztahy s USA, ale ani tato opatření by zřejmě nezabránila rozpoutání ekonomické krize, která by mohla přerůst i v masové protesty obyvatel a vést k pádu režimu. Je otázkou, jak si s případnou krizí poradí armáda, která je šedou eminencí kubánské politiky. Je docela možné, že se bude snažit na Kubě etablovat režim, který funguje v Číně, tedy zavést tržní ekonomiku, ale politiku ponechat pod kontrolou komunistické strany.

Zdroje:

1) Corrales, Javier, Erikson, Dan a Falcoff Mark. 2005. Cuba, Venezuela, and the Americas: A Changing Landscape. http://www.thedialogue.org/PublicationFiles/CubaVenezuelaandtheAmericasAChangingLandscape.pdf

2) Kirk, John. 2009. „Cuban Medical Internationalism and its Role in Cuban Foreign Policy.“ Diplomacy&Statecraft 20, č. 1, 275–290.

3) Kotrba, Štěpán. 2006. „Pokus o puč proti Chávezovi v roce 2002 organizoval Bush, Chávez nyní vytváří globální alianci proti USA“. Britské Listy. http://blisty.cz/art/31557.html

4) Sánchez, Germán. 2007. Cuba and Venezuela, An Insight Into Two Revolutions.

5) Suchlicki, Jaime. 2009. The Cuba-Venezuela Challenge .to Hemispheric Security: Implications for the United States. https://umshare.miami.edu/web/wda/hemisphericpolicy/VenCubaSecurityChallenges.pdf

[1] Alianza Bolivaria para los Pueblos de Nuestra Américas (ALBA). http://www.alianzabolivariana.org

[2] PetroCaribe. Países Miembros. El Acuerdo de Cooperación Energética Petrocaribe. http://www.petrocaribe.org/