Kdybych byl Američanem, volil bych Kamalu Harrisovou

Nebylo by ovšem pro obyvatele Evropy lepší, aby v amerických prezidentských volbách zvítězil Donald Trump?

Američané v těchto dnech řeší, koho si zvolí svým novým prezidentem a pro mnohé to jistě není rozhodování jednoduché. Právě dnes jsem četl článek, který se pokoušel vysvětlit, proč bílí američtí voliči z nižších tříd preferují multimiliardáře, pravicového populistu Donalda Trumpa, a ne jeho protikandidátku Kamalu Harrisovou, která se prezentuje více levicově, více liberálně, která se zajímá o práva a potřeby menšin, žen, těch méně úspěšných atd. Autor článku vysvětluje, že právě tito bílí, méně úspěšní voliči nevěří již slibům Demokratů, ale raději sázejí na miliardáře, který jim slibuje práci, jež jim údajně berou přistěhovalci a dovozy levného zboží ze zahraničí, čemuž prý Trump učiní konec. No, moc bych na Trumpovy recepty nevěřil, ale holt takové podobné předvolební mámení funguje i u nás, i když Trump má jistě blíže třeba k Václavu Klausovi než k Andreji Babišovi, jenž neslibuje dobře placenou práci v soukromém sektoru, ale chce ze státního rozpočtu podporovat především státní zaměstnance a důchodce, kteří patří k jeho největším voličským skupinám.

Kdybych byl chudý Američan tak Trumpa nevolím, protože již jeho předchozí prezidenství ukázalo, že jeho podpora přináší více těm majetnějším než těm chudým, a dal bych tedy hlas paní Harrisové, která představuje takového „vrabce v hrsti“ v některých sociálních otázkách, i když bych s ní v mnoha dalších tématech asi nesouhlasil. Ovšem Američan žijící ve Spojených státech nejsem, tak mohu jen teoreticky uvažovat, koho bych měl volit jako Evropan, potažmo Čech. Nevím jak vy čtenáři, ale já jsem dost rozpolcen. Jako levicového voliče mě politika pravicového populisty, miliardáře odpuzuje. Mám obavy z jeho ekonomického tlaku na Evropu, jenž se potácí v krizi, kterou si částečně zavinila i sama přijímáním zelené legislativy. Evropa slábne, a Trump by jistě této situace využil. Na druhou stranu Trump slibuje uzavření příměří na Ukrajině, což by jistě vedlo k omezení odčerpávání peněz z rozpočtu EU, i jednotlivých států Evropské unie, které na Ukrajinu míří a zamezilo dalším lidským i materiálním ztrátám. Z historie víme, že odložení konečného řešení konfliktu, nemusí být katastrofou, ale může nakonec přinést oboustranně přijatelné řešení, než je pokračování války přinášející další a další oběti.

Co se týče postojů Kamaly Harrisové k zahraniční politice USA, ke vztahu k Evropě, válce na Ukrajině, tak ty vidím poměrně nejasně. Zřejmě by se chovala k Evropě spíše jako rovnocenný partner, ale třeba k řešení konfliktu na Ukrajině asi nějaký funkční a rychlý recept nemá, ale možná by mohla překvapit. Takže nevím, a možná jsem i rád, že nějaké rozhodnutí nemusím činit. Možná přece jen ta méně čitelná Harrisová než arogantní Trump, ale jistý bych si nebyl. Je zajímavé, že v této otázce se u nás často neshodne ani vedení jednotlivých politických stran se svými voliči, holt všichni mají nějaké preference, a ty často mohou být i protichůdné. Již brzy se dozvíme, jak to v USA dopadlo, a teprve pak se ukáže, které sliby bude zvolený politik plnit, co přinese jeho prezidenství pro Američany, pro Evropu i celý svět. Možná, že se to všem nebude líbit, ale i o tom ty volby jsou.