Emisní povolenky pro domácnosti – další hřebíček do rakve našeho venkova

Politici se obvykle po každých volbách diví, proč v pohraničí a na venkově dostávají nejvíce hlasů populisté a extremistické strany. Odpověď je ale nasnadě.

A ta zní, že lidé tam mají často těžký život a vlády místo toho, aby jim tento život usnadňovaly, tak naopak na ně valí další břemena, která je ještě více táhnou ke dnu. Když píši o venkově nemám na mysli satelitní městečka, nebo atraktivní vesnice, do kterých se stěhují, úspěšní a bohatí, ale klasickou vesnici obývanou většinou starousedlíky. V takových vesnicích chybí obvykle dopravní obslužnost, a obyvatelé těchto obcí jsou zpravidla závislí na individuální dopravě, není zde moc pracovních příležitostí, nejsou zde obchody a někdy ani školy. Pokud zde proběhla plynofikace, tak většina lidí topí plynem, ale pokud tam plyn není, nebo na něho někteří lidé nemají, tak tito zůstávají u uhlí, nebo dřeva s čímž je sice práce, ale holt každá korunka se počítá. Teď se ovšem objevila nějaká ETS 2, podle které se mají zavést „daně“ na fosilní paliva, tedy uhlí, plyn, benzín a naftu. A nejde přitom o žádné drobné. Optimistické odhady hovoří o zdražení uhlí o 70 %, plynu o pětinu, benzín a nafta má zdražit okolo čtyř korun za litr. To jsou ovšem odhady, které se drží při zemi. Aby byly plněny cíle Green dealu, musí být cena povolenek daleko vyšší, což by učinilo spalování fosilních paliv absolutně neekonomické, a o vo to přece jde.

Nikoho nezajímá, že se tím zahodí miliardy investované do plynofikace, že se tím zmaří investice občanů do plynových kotlů, nebo kotlů na uhlí vyšších ekologických tříd. Přitom ještě nedávno dával stát dotace právě na tyto kotle, a byl tedy vytvářen dojem, že tyto investice jsou bezpečné, že si lidé pořizují ekologický zdroj tepla, který jim bude dlouhodobě sloužit za přijatelných ekonomických podmínek. Nechci tady řešit, kdo co v Bruselu co schválil, kdo co podepsal, ale je tady velký problém, a ten musí být řešen našimi politiky, byť bychom se měli dostat do sporu s evropskou byrokracií a špičkami EU. Poláci volí cestu přes svůj ústavní soud, ale podle našich ústavních právníků ten náš může posuzovat smlouvy jen před podpisem. Část vládního tábora, tedy zejména ODS chce v rámci EU cenu povolenek za stropovat, ale jak již jsem dříve zmínil, tak to by bránilo dosáhnout cílů Green dealu. Zastropování lze v reálu učinit jen zákazem volného obchodování s povolenkami, což je ale málo pravděpodobný scénář. Mimoto pro občany mnoha západních zemí, kde jsou násobně vyšší příjmy, či tam, kde problémy s topením není třeba řešit, není zavedení povolenek až tak velký problém, kdežto pro obyvatele Východní Evropy by zavedení povolenek znamenalo pořádnou facku. Je tedy v zájmu vlád těchto zemí vyvázat se závazku, který byl nedomyšleně přijat. Pokud by vedení EU nechtělo od cílů Green dealu ustoupit tak by nezbylo než tyto závazky jednostranně vypovědět, a to se všemi možnými důsledky. Našim politikům by mělo jít především o naše občany, a ne o plnění plánů evropské byrokracie, která by se měla zabývat palčivějšími problémy, které nás trápí, a neupínat se k cíli, který lidstvo nespasí, ale naopak může znamenat sociální rozvrat, přinejmenším na východě starého kontinentu.