Sýrie už nikdy nebude tou samou jakou byla před vznikem Islámského státu. Ten se sice rozpadl, ale statisíce lidí z různých příčin Sýrii opustilo. Celé území už Asad kontrolovat nebude, zvláště pohraniční. U moci bude jedině díky přítomnosti Ruského vojska. Mnoho lidi si tam poštval proti sobě svým terorem proti demonstrantům v úvodu tamních nepokojů. Nevýhodu má také v tom je šíitů je tam jen čtvrtina a zbytek jsou hlavně sunniti a pak v pohraničí Kurdové.

Stále na tom bude podstatně lépe než kurdové s tím jejich nespolehlivým spojencem kterého si zvolili. Iráčtí kurdové i ti afrínští by mohli vyprávět.

Problém Kurdů je neřešitelný. Přál bych jim samostatný stát, ale to nepřipustí především Turecko, jako stát s nejsilnější armádou v regionu. Turci jsou si své síly vědomi a klidně uskutečňují akce, které by neměly být slučitelné s oficiálním posláním NATO. To si v NATO dovolí jen Amíci a Turci. Předpokládám, že ono severní pásmo Sýrie bude již trvale pod tureckým protektorátem a později toto území anektují zcela. Kurdům ale v žádném případě zřízení samostatného Kurdistánu nepovolí. Naše diplomacie na to nemůže mít vůbec žádný vliv. Assad je v tom také malý hráč. Na Turky nestačí a Rusko mu proti Turkům nepomůže. Konflikt s NATO nebude riskovat.

Když pominu samostatný stát který je naprosto nereálný, tak mají v podstatě jen dvě možnosti. Buď spoléhat stále na amíka a čekat kdy je podrazí až je nebude potřebovat anebo se spojit z Damaškem. To druhé v Afrínu neudělali, byť k tomu měli možnost a tudíž pak díky paličatosti svého velení dostali bohužel zcela zaslouženou vojenskou lekci.

A nyní je to za Eufratem podobné, pokud se dohodnou s vládou tak se žádná turecká demilitarizovaná zóna konat nebude, pokud ne tak jejich smůla, dopadnou podobně.

Dal bych vam karmu, ale navrh, ze by se na priklad v situaci mela zapojit EU, je naivni.. Neschopnost EU zamezit vpad nevhodnych vetrelcu ji zcela diskvalifikuje pro kakoukoli akci v Syrii ci jinde.

Sýri e je zmítaná občanskou válkou, jedině proot, že rodinu Asada podporuje od roku 1967 SSSR a dnes Rusko, které díky tomu tam svoji vojenskou základnu. Kdyby Rusko neblokovalo Radu bezpečnosti OSN, mohlo dojít k vyřešení situaci v Sýrii dříve, než přeroste v občanskou válku. V Sýrii bojovalo 63 000 ruských vojáků, 69 letadel, které stále v Sýrri zůstávají. USA mělo v začátku konfliktu 14 000 vojáků, v současné době je tam 2 000 vojáků.

Asi ano.

Nejak mi to pripomina Berlin 1953, kdy proti pokojne demonstrujicim delnikum tam ruska okupacni armada poslala sve tanky. Opravdu nevim, zda v Damasku pred osmi lety to byly jen syrske, nebo take ruske tanky. Ale vzhledem k tomu, ze Rusove jsou mistri sveta v jakemkoliv podvadeni se tedy domnivam, ze tam byly i ty ruske, premalovne.

Války v Afganistánu se zúčastnilo 36 zemí na základě rezoluce OSN a se souhlasem všech států NATO. Kdyby náš stát řekl, že ne tak tam NATO nebylo. Já jsem velmi rád, že jsme loajální vůči USA, protože tento stát pro naši zemi udělal velmi mnoho. Více než SSSR a Rusko

Naprosto souhlasím s první částí blogu. Nejste zdaleka sám který by si přál sebevědomou zahraniční politiku a tudíž bez trapného lezení do určité části těla našim údajným spojencům.

Nicméně o její vylepšení vložením se do problémů syrských kurdů si vůbec jistý nejsem. Jejich hlavní problém je totiž úplně jiný a o něm se v našich médiích samozřejmě nedočtete a tj. jejich nejednota jejich vedení. V nedávné době, po hrozbě stažení USA z jejich zóny, proběhlo několik jednání SDF s Damaškem a byť se ve velké většině bodů naprosto shodují, tak ta jednání přesto skončila krachem z toho důvodu že zatímco arabská část vedení si tu dohodu přeje, zatímco ta kurdská dává i nadále přednost těsnému spojenectví z USA, byť se už jednou těžce spálili a těžce na to doplatili viz Afrín o který díky jejich naivitě přišli.

A kdo se spálí jednou a žádné poučení si nevezme, tak tomu bohužel není pomoci.

"údajným spojencům"? Tlačenko , tlačenko....

.......Souhlasím!

A pokusil byste se pane Merto formulovat, co byly ty pokusy Slovenska o vlastni zahranicni politiku pred rozpadem Ceskoslovenska?