15. březen - den mediálního ticha

Ač jsou jiná data připomínána s velkou urputností, tohle datum z titulu politické korektnosti je potřeba z historie vymazat, alespoň dle chování oficiálních sdělovadel.

Pocházím z kosmopolitní rodiny, rod mého dědečka přišel ze Skandinávie, ale protože on sám se narodil v roce 1895 ve Vídni, stal se pro příští půlstoletí říšským Němcem. I stalo se, že v tomto dresu byl v obou světových válkách, ale náhodou skončil v ruském zajetí. Takové štěstí neměl jeho syn, který na ruské frontě zahynul. Trochu větší štěstí měla jeho dcera, protože jako spojařka skončila rovněž v zajetí od roku 44 a když se jí v srpnu Gorlovce (ano tam, kde se teď znovu bojuje) narodil syn, eskortovali ji i s děckem na vánoce 1949 ven, doma jí vystoupit z vlaku nepovolili, ale mohla si vybrat, do kterého ze dvou Němecek chce, rozhodla se pro to západní.

Moji matku s rodiči vyreklamoval z pochodu v Pohořelicích můj otec, který se právě vrátil z koncentračního tábora v Buchenwaldu a před tím Osvětimi, (kde ovšem na rozdíl od pana Bradyho nestrávil měsíc, ale tři roky). Otce jsem se na ony události zeptat nemohl, protože zemřel velmi brzy po válce, ale když jsem se ptal své matky v reakci na Havlovu omluvu Němcům, jestli by se také omlouvala, odpověděla "nasrat". Odsun si totiž nevymyslel ani Beneš, ani mocnosti na Jaltě, ale již v roce 1938 Němci ze Sudet.

A zatímco se dnes horlivci typu brněnského primátora Vokřála s devótností vlastní omlouvají za odsun, aby je vyznamenal německý prezident a zároveň tak uvrhli do kolektivní viny náš národ, cítí dnešní vyvolení potřebu se zalíbit novému příteli a přepsat tak historii a nepřipomínat okupaci před 78 lety, která poznamenala vývoj na dalších 50 let.

Takže stejně jako po válce, kdy se několik horlivců snažilo svými činy vydobýt ostruhy těch správných revolucionářů, máme tu znovu podobné charaktery.