Velký Cirkus odjel…

„Obecenstvo bylo spokojeno. Program byl dost pestrý, účinkující nebyli špatní a lvi sežrali krotitele. Bude se o tom mluvit ještě pár dní . A když se na všechno zapomene – na fanfáry, na ohňostroj a krásné uniformy – na návsi zůstane jen kruh vysypaný pilinami a díry po kolících. Ale déšť a zapomnění  smažou rychle i tyhle stopy…“ (Velký cirkus, Pierre Clostermann)

 Za svoji osobu bych rád poděkoval následujícím aktérům (v libovolném pořadí):

• Hraběti – že neztratil glanc a zůstal bohorovně nad věcí – prostě formát!
• Petrovi ze Zlých časů – ať mu to výjde, bude to fuška překopat ten modrej Titanik...
• Topolovi - uměl to včas zabalit...
• Kaldovi – dokázal ukázat složitý problém v jednoduché formě, kterou pochopil i „obyčejný člověk“.
• Jardovi Hokejkovi – opět nás přesvědčil, že víra vítězí i když má soupeř miliónovou převahu. Prý musí teď všude chodit s Gumou, no páni…
• Jirkovi Bundozérovi – že odešel činit dobro na Ústecko. Ale pozor na něj, Mordor stále číhá, ještě o něm uslyšíme…
• "Obyčejnému člověku" - že projevil svoji vůli. I když v žargonu Jirky Bundozéra mi toto slovní spojení nebezpečně připomíná "běžný prací prášek"... 
• Panu Vajíčkovi – ten si teď konečně vyzkouší, jak se pracuje s deficitem (mandátů). Jeho dentální marketing mě bude ještě dlouho pronásledovat…
• Zeleným i černým – ať se zamyslí…
• Vítězům voleb – ať uklidí ze všech koutů veřejného prostoru ty svoje vymazlené billboardy a spočítají si, kolik a za kolik…
• Ten úklid samozřejmě platí i pro ostatní, po roce kampaně toho mám(e) plný brejle...
• Bratrům od dolního móóóře – kromě Cyrila s Metudem nám ukázali, že všeho dočasu a otevřeli oči sociálním snílkům
• Milošovi z Vysočiny – 30 příběhů svými procenty pomohlo. Díky moc.
• Wjecem – no teď se teprve ukáže, kdo, co a za co (?)

Na koho jsem zapomněl, ten za to asi nestál…

Teď nám teprve začne veselo, ale našlápnuto máme snad dobře… Al

„Jsme objekty všeobecné nesouvztažnosti… Jsme zlomky velké stavby a bude třeba více času, více mlčení a více odstupu, abychom ji viděli v celku“

(Válečný pilot, Antoine De Saint-Exupéry)