Vláda rozhodla při prodeji ČSA správně. Jako vždy.

Korejci získali za malou část objemu ročních platů zaměstnanců ČSA skoro polovinu firmy. 67,5 milionu za přístup na trh. To je obchod století. Říká vláda…

Když budou noví spolumajitelé „černé díry“ (která zůstala po prodeji všeho možného majetku, rozkouskování na různé dceřinné společnosti a holdingy) chtít, tyhle peníze dostanou zpátky jedním leteckým motorem pro dopravní letadlo B 747, jak vtipně uvedli v TV. Ten si domů můžou poslat už dnes.

Všichni se tváří, jako by Korejci koupili dluhy ČSA, ale opak je pravdou. Korejci nekoupili žádné dluhy. Koupili to, co zůstalo. Dluhy přešly na Český stát, tedy daňového poplatníka. Na jejich umoření nejlepší ministr financí od dob Krista a nejlepší premiér (zatím bez mezinárodního ocenění) a nejlepší – dnes už bývalý -prezident planety a současný adept na nejlepšího nového prezidenta všech dob získali celý 67,5 milionu Korun českých. 

Tedy přesněji – samozřejmě minus náklady na oslavu prodeje. Něco málo stálo i výběrové řízení a byrokracie kolem. Pak se část peněz rozkutálela cestou do státní pokladny… Za jednorázový vklad na účet, pak je tu částka na daň z převodu nemovitosti. Ta také musí být součástí správného vyúčtování čistého zisku.

Že to začíná připomínat výběrčího daní z Pyšné princezny a šikovné rádce, kteří postupně stihli oddělit - ještě před následným předáním skoro prázdného měšce - „svůj“ podíl z vybrané částky? No tak nějak to bylo. Nebo bude se zbytkem z těch 67,5 milionu. Vždyť to ani státní rozpočet nezaznamená. Kdo by se namáhal s drobnými, že?

Když se pak dozvíte, že na oslavě prodeje byli skoro všichni, co mají v českém kotlině nějaké jméno, připomíná to závěr garážového výprodeje, co trval několik dlouhých let. Státní oslava transakce za tuhle cenu – to už na tom musíme opravdu být hodně špatně.

Ale někteří si mnou ruce. Prodali. To byl cíl. Vydělali nějakou kačku. To by také cíl. Z čeho by se jinak ta oslava zaplatila? A co bude zítra? Koho by to zajímalo. Zaměstnanci se o sebe postarají. Odbory s tím nic nenadělají a hlavně – to cenné jsme z firmy už dávno prodali, ukradli a vytunelovali. Jenže …

Komu k čemu budou všechny ty dceřinné společnosti a holdingy, když od nich Korejci nemusí nic chtít brát. Mají všechno svoje už dávno. Jen si teď koupili velmi levně přístup na trh. Pokud o něj nějak přijdou krachem ČSA, nebude je to tak bolet. Zato můžou jako spoluvlastníci budoucnost ještě slušně ovlivňovat.  

Kdyby ale nabídli o pár milionů ještě méně, asi bychom jim, jako jedinému zájemci nakonec ten podíl prodali za jakoukoliv cenu. Třeba jen za doživotní volné letenky pro ministra financí, premiéra a pár dalších VIP. Vždyť doba je zlá a každá kačka je dobrá. Zisk patří těm, co se o něj zasloužili. Dluhy zaplatí stát. Ostatně ten za ně může. 

Osobně doufám, že jim to neprodali i s Vltavou od Smetany, když jim ji tak úžasně symfonický orchestr na rozloučenou s ČSA zahrál. 

P.S. Tak co máme k prodej dál, kluci? Určitě Vám už od té párty na letišti vyhládlo…

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/korean-air-ziskaly-44procentni-podil-v-csa-f16-/eko-doprava.aspx?c=A130410_142246_eko-doprava_neh