Včera - s bídou zedníkem, zítra - výborným stavebním inženýrem…

Znalostmi a dovednostmi by před 25 lety byl středně dobrým zedníkem a dnes? Výborný stavební inženýr, majitel renomované stavební firmy … Je to vůbec možné? Je a to díky rozdílu mezi vzděláním a vzdělaností.

Před revoluci v 89-tém bylo právo na vzdělání zakotveno v zákoně a na vzdělání byl kladený státní důraz. Dnes ve jménu demokracie je ještě věští důraz kladený na vzdělanost. Že je to to samé? Chyba lávky!

Před čtvrt stoletím : Jsem rád, že jsem prolezl základku a uchytím se u řemesla. Jako šikovný řemeslník se budu mít dobře. Melouchy se pohrnou… Peněz budu mít dokonce víc než inženýr, když budu jen trochu šikovný…

Dnes : Proč se živit rukama, když je manuální práce namáhavá?  Stačí udělat maturitu a pak nějakou „vejšku“. Přeci nebudu hloupý. Když to zvládli jiní, zvládnu to taky. A co nezvládnu, to se „udělá“ nějak jinak. Od čeho má táta / máma konexe, peníze, vliv…? A když bude nejhůř – mají i „správné páky“. A když budu mít vzdělání vysokoškolské, přijmou mě všude…. A taky mě musí dobře finančně ohodnotit…

Kde je chyba – pokud někde chyba je? V „touze“ mít vzdělanější a vzdělanější obyvatelstvo než v jiném státě, se kvalita vzdělání stala druhořadou? Nebo je chyb více?

Stačí se podívat na některý z filmů pro pamětníky. Třeba „Škola – základ života“ nebo „Cesta do hlubin študákovy duše“ a budete mít jasno. Ovšem dnes si učitel nemůže dovolit trestat žáka či studenta fyzickými tresty nebo nějakou jinou formou. A už vůbec ne špatnou známkou. Na to jsou rodiče a společnost hákliví! To, co by jindy usměrnila dobře mířená a bez cizích očí udělená facka jako Brno, to dnes je trestným činem na mladistvém. Aby syn či dcerka místního bosse, či velkopodnikatele/lky nebo dokonce politického činovníka/ činovnice neprošel vzdělávacím ústavem? NEMYSLITELNÉ!!!

Pak pedagogové logicky nechtějí mít problémy a „demokraticky“ skutky a neznalosti výtečníků „nevidí a neslyší“. Někdy stačí dostat od rodičů nějaký dárek a jindy upozornění, že život nemusí být i nadále tak fajn… Demokraticky se lze pak i rozhodnout o dalším přístupu.

A takhle vylepšený charakter si „premiant“ nese dál a výš. Když pak jednou má nést zodpovědnost za svoje činy nebo za lajdáckou práci, při které někdo přišel k újmě na zdraví nebo dokonce přišel o život – je tu banda kamarádů právníků, kteří ho z toho za peníze dostanou ven. Tak čeho se bát?  Když máš peníze, jde skoro všechno. Když máš i právníky všechno i projde…

Tak co je lepší? Být dobrým, ne moc bohatým řemeslníkem… zedníkem, nebo bohatým a nedotknutelným podnikatelem …ve stavebnictví?

P.S. Přestaňme si hrát na počty vysokoškolsky vzdělaných (nezaměstnatelných nezaměstnaných) a koukejme na to, že řemeslo má taky zlaté dno. Když se dělá dobře…