Rodina (prý) základ státu.

Tohle dnes už skoro zapomenuté heslo, které razil ještě černobílý československý film, už asi dnes nemá tu správnou hodnotu. Jeho původní výklad byl jasný jednoduchý a dobře čitelný. Rodina je společenství, ve kterém starší a moudřejší má dávat mladším a nezkušenějším správný příklad a pomáhat najít dobrý styl a smysl života. Kdysi to možná fungovalo. A nejen v rodině ale i ve státě jako takovém.

V rodině zlobivého jedince usměrnilo pár pohlavků případně trest ve formě zákazu vykonávat nějakou oblíbenou činnost. Těm nejzlobivějším se hrozilo podle jejich věku „Polednicí“ až po dětský domov. Pohlavek byl výchovná metoda a výprask „na holou“ byl jeho důraznější variantou.
Rodina ale nebyla jen od toho, aby trestala a napravovala. Rodina dávala pocit bezpečí a ochrany před zlem, kterého svět měl vždycky nadbytek. Malé děti se méně bály v náručí maminky a ty starší byly rády, když je táta ochránil od průšvihu nebo z něj pomohl vytáhnout. Rodiče pak na oplátku například očekávali, že v jejich stáří se o ně jejich děti postarají. A tak děti své rodiče někdy milovaly, jindy nesnášely, občas pohrdaly jejich radami a ve většině případu nakonec uznaly – až v dospělosti – že to s nimi rodiče mysleli dobře. Pokud původní rodina fungovala dobře, děti si budovaly své rodiny podobným způsobem.

Když si za rodinu dnes dosadíte naše soudobé politiky a sebe do role jejich dětí zjistíte, že je všechno jinak. Tahle pseudorodina už není základem prosperujícího a slušného státu. Politici-rodiče se nezajímají o své děti – nás občany. Zajímají se jen o svá plná břicha, konta a posty. Čím větší aféra a podvody – tím lépe. Kde se v jiných státech-rodinách politik vzdá funkce a zmizí ze scény, aby se kvůli ostudě nemusel zastřelit, tam český politik se jen ještě víc zviditelní a upevní si svou pozici. 
PROČ by se starali o své občany-děti, když ty je ze svých daní živí právě teď? Proč by měli mluvit pravdu, chovat se zodpovědně a čestně, dávat dobrý příklad svým soukromým životem, dělat skutečně dobré a správné věci, zákony a politiku tak, aby zlobivé dítě-občan bylo včas a řádně usměrněno a hodné dítě-občan se necítilo jako nechtěné, nežádoucí, nepotřebné…. Či rovnou méněcenné?

Dnešní stát v roli rodiče je loupeživý nepotrestatelný příživník, preferující sobě podobné a parazitující na těch svých dětech, které se nedokáží nebo nemohou bránit. Tenhle rodič nasadí masku přívětivosti, pochopení a přejícnosti jen před volbami, kdy slibuje nápravu a 10 minut po vyhraných volbách své děti už nezná. Tohle je dnešní vzor pro rodinu.
Rodina se má hádat a nesnášet se navzájem – jako politické strany mezi sebou, rodina má zneužívat všeho ve svůj a jen svůj prospěch, pracovat lajdácky a nezodpovědně, nestarat se o své děti… Stát v roli rodiče-otce je usvědčený, nepotrestaný, zloděj, alkoholik, rozvedený, podvádějící, pracující pouze pro sebe a alimenty neplatící otec. A vláda pak je jako promiskuitní matka-feťačka, jako kukačka hledající cizí hnízdo kam dá své vajíčko, aby se o její dítě staral někdo jiný. Aby ona sama si mohla svůj život užívat podle sebe bez zodpovědnosti a všeho balastu, který jí je jen na obtíž. A když se oba rodiče náhodou sejdou a mají potrestat nezdárné dítě, které okradlo stařenku o poslední stokorunu, podají žalobu na zatýkajícího policistu pro ublížení na zdraví formou modřin od pendreku, které střelnou zbraní bránící se synek obdržel při neadekvátním zákroku policie. Což "rozumný" soudce ocení tím, že policistu obžaluje a násilníka propustí na svobodu….

Taková má tedy být dnešní moderní rodina – základ …. Základ čeho ???

Má to ale jeden podstatný rozdíl. Jedna nefunkční rodina stát na lopatky nepoloží, kdežto nefunkční stát na lopatky položí všechny dosud dobře fungující rodiny.
Pokud s tím nic neuděláme, jsme vlastně spoluviníci. Kde ale začít ? Bude to chtít důraznou a tvrdou reakci. Já vím, čím začnu. A doufám, že to víte i Vy.