Máme tři vnoučátka a do toho ještě dvě nedospělé dcery (12 a 15 let). Vůbec to není špatné :-) Mladší holky se učí už od mala starat o dítě - jsou občasné "výpomocné tetičky" a doslova se o hlídání derou. Řekla bych, že kdo nezkusí, nepochopí. 

S manželem si užíváme jak dětí, tak vnoučat a protože už jsou všechny naše více méně samostatné a velké, zbude nám čas i na nás samotné. A není to vůbec špatné. Nikdy jsme neměli čas si zevšednět a nudit se spolu.

Naše nejmladší dcera je doslova sluníčkem rodiny a jsme vděčni, že ji máme.

Moc hezky shrnuto. Gratuluji.

Ani náhodou. Děti jsem vychoval dvě. Teď už je to jejich úkol. Proč bych měl v padesáti vytírat zadeček a pobíhat s kočárkem. Já už chci mít klid. (Ale vnoučátko klidně pohlídám)

Děkuji za Váš pohled. Takhle nějak to vnímám - udělejme to každý podle svého. "Dostal" jste mne tím, že vlastně po čtyřicítce je na děti víc klidu (kariéra je vyřešena, dům postaven...). Takhle jsem se na to nikdy nedívala. Ať se Vám doma daří 

Ono je to skutečně jedno, v kolika letech si člověk dítě pořídí. Jestli  mu otec odejde  dřív, než bude brát rozum, tak to vůbec žádný problém nebude.

Pokud  rodič seniorského věku odejde třeba páťákovi, dítě to holt musí chlapsky  překonat, a chlapi přece nepláčou.  Nikdo tu nebude věčně. A  konec konců, neúplné rodiny jsou dnes úplně normální,  a vlastně i  moderní, tak proč brát na dítě ohledy. Nebo se snad pletu?

Tak mi tak přijde, že jste celý článek napsal jen proto aby vám čtenáři to malé dítě v tomto věku schválili, když si tím nejste tak jist. Můj názor je ten, že pokud už máte děti starší, tak si máte života užívat sám se svojí paní a ne se zase hrnout do dalších starostí. Počkejte jak vám bude za 10 let, jak si budete chtít oddechnout, ale dítě bude plné energie. Pro mě je lepší varianta vnouče, to se dá po použití vrátit majitelům.

Opravdu si myslíte, že si pan autor potřebuje nechat schválit -zjevně milované- dítě???  Naštěstí se nemusí řídit názorem nikoho jiného než svým a své paní.

Pane Baloune, víte co pvažuji za nejcennější ve Všem blogu? To, že jste prezentoval svůj názor bez toho, abyste jej vnucoval.

Váš článek se mi dokonce líbí víc, než článek od paní Stárkové, nic proti ní Jsem ráda, že jste namísto příspěvku do diskuse napsal rovnou článek, kde sdělujete své zkušenosti, pocity a spokojenost. Každý jsme sdělili své. Myslím tím všichni tři ve svých článcích. A čtenáři reagují, což bylo mým cílem. Názory se různí a bylo by samozřejmě podezřelé, kdyby byly stejné Ač na mě byl uspořádán v diskusi jistý hon, jsem i tak za ni ráda. Každý se vyjádřil tak jak článek pochopil, až na pár výjimek.

Tak hlavně zdraví, rodino!

Ještě lepší je být mladý dědeček, já si to teda fakt užívám. A když už nemůžu, tak Barušku vrátim rodičům.

Pod to se podepisuji a děkuji za chlapský pohled.