Nezaměstnaným jde o razítko a podporu,ne o práci.Tak to prostě je!

Opět se tu přemílají staré nepravdy o diskriminacích, nemožnosti sehnat zaměstnání  a o sociálním vyloučení. Tak na to koukněme z jiného úhlu. Třeba toho Vietnamského.

Stále častěji slýchám, jak je těžké sehnat pracovníky kamkoliv. Do krámu za pult, do firmy obchodní, stavební, strojní… do zemědělství.  Uchazeč o místo přijde, zhrozí se, že „takovou práci nezvládne duševně nebo zdravotně“ řekne si o razítko pro úřad práce a zase odkráčí. Ti vyčůranější se nechají na pár týdnů zaměstnat a pak začnou marodit a nakonec o práci „bohužel“ přijdou. A hurá na pracák a n sociálku pro dávky.

Před mnoha lety k nám přišli Vietnamci. Dalo by se říct, že jsou také uzavřená komunita, jako Romové. Ovšem většina pilně pracuje a snaží se svým dětem zajistit dobrý život. Dát jim vzdělání a šanci na práci.  Všichni jsme je vnímali podobně jako Romy. Byli jiní a „začlenit se nechtěli“. Byli a jsou obchodníci a manuálně zruční pracující. Ale jejich děti  začaly chodit do českých školek a škol, ač neuměly česky. Vietnamské děti byl ve škole včas a první, učily se mnohem víc a odpoledne pomáhaly rodičům s jejich obchodem. To se děje i dnes, po desítkách let od chvíle, kdy k nám přišli.  Řada z těchto asijských přistěhovalců se stala úspěšnými lidmi. Ano, jsou tu i pěstitelé drog a podvodníci, ale ty nejdete i mezi českými“domorodci“. Přesto většina z těch obyčejných se snaží vlastní pílí něčeho dosáhnout a předat to dětem pro jejich lepší život.

Zaujal mě článek o Romech, co vyhráli soud o diskriminaci, kterou zažili ve třetí třídě základní školy.  Vyhráli napodruhé soud a dostali odškodné. Ale dnes s jedinou výjimkou jsou nezaměstnaní, nebo spíš nezaměstnatelní. Vymlouvají se na vzdělání, rasovu nenávist a podobné věci. Jejich děti nechodí do škol a rostou z nich jejich rodiče. Žádný sebelepší integrační program nemá šanci na úspěch. Proč – protože oni jsou Romové a celá staletí takto žijí a své tradice nehodlají měnit. Jen to občas zneužijí, aby na tom něco trhli. Umí poznat druh kovu a vědí, za kolik ho ve sběrně prodají, umí si spočítat, jaké dávky mají dostat a vědí, na co mají nárok. Víc nepotřebují. A když se jim něco nelíbí, všichni se jejich reakce bojí a tak jim požadavky splní.

Kdyby se takto snažili i Romové, spousta problémů by odpadla. Chyba je jen v tom, že Vietnamci vědí, z čeho odešli a za čím šli. Z jaké zoufalé situace se dostali k šanci na slušný život a toho si váží.  Romové nikdy nic takového nezažili. Vždycky byli chráněnou skupinou, která si všechno vyřvala na údajných rasistických základech.

Když Vám teče do bot, nemáte co jíst a nemáte kde bydlet, jste ochotni na sobě pracovat a získat lepší a lepší podmínky pro sebe a své děti. Když všechno máte, začnete přemýšlet, jak to mít i bez práce.

A právě z podobného soudku je následující situace. Ve firmě jsou zaměstnanci, co z nějakých důvodů nemohou vykonávat svou bývalou práci. A protože adekvátní práce pro ně není, jsou doma za průměrnou mzdu. Po roce se s nimi zaměstnavatel rozloučí nebo oni nějakou práci přijmou. Na pár měsíců a poté jsou zase „práce neschopni“, skončí zase na ročním, průměrném platu a tak to jde dokola.

Změna nastala, když je lékař uznal schopnými pro práci-nepráci. Tedy mohou je některé provozy využít například pro konání dozoru nad pracovníkem, který provádí sám nějaký náročný úkon a kdyby se mu něco stalo, hned tak není poblíž nikdo, kdo by mu pomohl nebo to včas nahlásil a přivolal pomoc. Takový, průměrem firemní mzdy placený hlídač s nárazovou činnosti dozoru.  A ejhle, ani tuhle práci najednou „zpět do pracovního procesu povolaní “ nezvládnou. Pro přirovnání je to jako hlídat dítě na pískoviště s tím, že hlídaný není dítě ale rozumný a uvažující člověk, co ví, co má a co nemá dělat. Notabene pracuje za stejné nebo dokonce menší peníze, než ten, co ho hlídá.  Ani tahle práce však nevoní. Přece je lepší být doma v pohodlí a za průměr než cokoliv jiného.

P.S. A takových je z 500.000 nezaměstnaných hóóódně velké procento. Na změnu bude potřeba velmi silné páky. Jinak se situace měnit nezačne.