Končím se ženami ! Budu otec – samoživitel…

Píše se rok 2020 a já jsem opět sám. Bude mi 35 let a životních zaškobrtnutí mám už za sebou dost. Právě tak jako špatných zkušeností ve vztazích se ženami….

…ANO -  jde POUZE o fikci, ale proč by se to v budoucnu  nemohlo přihodit ? Dnes je to běžné téma pro ženy, proč tedy nám, mužům, by mělo být zapovězené. Zkusím nyní utvořit příběh možná ne nepodobný článku o budoucí matce-samoživitelce….Jen maličko pod jiným úhlem pohledu…

Náhodných známostí, které byly přehlídkou hodnou panoptika a jen zázrakem neskončily hůř, bylo už dost na to, abych se vážně zamyslel, zda si nevychovat vlastní dítě bez přispění nějaké další osoby pro rodinný život nestvořené. Matně se probírám těmi nejhoršími zkušenostmi… despotická megalomanka, do sebe zahleděná rádoby intelektuálka, rozmazlená maminčina holčička Barbie, hospodská povalečka…a přitom se na začátku známosti tvářily mile, zajímaly se o rodinu, mé zájmy, dokonce občas se mnou šly i do společnosti, … a já se bezhlavě zamiloval… Pak přišlo vystřízlivění. Najednou byly „paními situace“, z krásných a milých múz se staly skoro čarodějnice. S „pár“ kilečky navíc, ve vytahaných teplácích, s hlasem vichřice…S takovými už nechci nikdy svůj život spojovat. Natož mít dítě !!!

Pro tyhle případy tu je pro rozhodnuté, samostatné muže jednoduché řešení. Všude po světě dávají ženy do „vejcobank“ svoje vajíčka. Koupím si tedy nějaké a nechám jej svou spermií oplodnit. Pak mi oplozené vajíčko implantují do dutiny v břiše a za pár měsíců se mi císařským řezem narodí moje dítě. Vím do čeho jdu. Už před 20-ti lety se nechal takto Arnold Schwarzennegger ve filmu Junior vpravit do role matky v mužském těle a od té doby se tahle metoda stala už mnohokrát prověřenou.

Svoje dítě pak ušetřím hysterické matky, spousty traumat z hádek a dalších negativních vlivů. Vychovám ho tak, aby mělo skvělý život… Není mi ale jedno, jestli to bude děvče nebo kluk. Proces bude upraven tak, že to bude silný a perfektní jedinec mužského pohlaví.

Důležitý je samozřejmě na počátku i výběr ženského vajíčka. Nechci jen tak nějakou dárkyni. Vždyť její kvality dostane moje dítě do „vínku“. V dotazníku musím rozhodně uvést správně její „parametry“ a doufat, že při testech nelhala. Nerad bych po všem svém snažení měl problematické dítě jen kvůli nějaké ulhané ženské, která si přivydělává na své potřeby dárcovstvím či dokonce prodejem svých vajíček do „vejcobanky“…!!! Musí být samozřejmě zdravá, přirozeně inteligentní, krásná, moudrá, bez obvyklých ženských neřestí… Musí být atletické postavy, profesně úspěšná, schopná se o sebe postarat…Uffff, je toho tolik, co musí splňovat.

…Tak jsem si přinesl formulář z „vejcobanky“. Mají neuvěřitelně stupidní otázky. Jako jestli dokážu dát dítěti všechno jako úplná rodina, jestli se o něj dokážu skvěle postarat v tisíci modelových případech, zda jsem si všechno dopředu uvážil. Zejména jak nás uživím, když budu na otcovské dovolené – byť jen půl roku, jak dítěti vysvětlím absenci druhého rodiče, co mu odpovím, až se zeptá, kdo je jeho matka…

…Komise pro umělé oplodnění mi doporučila, abych si nejdříve zkusil nějakou z alternativních forem rodičovství. Pro začátek prý dávají na rok k výchově nějakou hračku. Jmenuje se to prý „tamagoči“. U Japonců se to osvědčilo. Druhá úroveň je pětiletá. Už je to živý tvor. Je možné si vybrat z nějaké psí rasy štěně. Když jej úspěšně zvládnu, možná mi pak povolí mít skutečné dítě…. Zatím si stále věřím. Jen aby mi to skutečně vydrželo. Je to asi vážně obrovská zodpovědnost, vychovat dobrého nového člověka…

O 11 let dříve…

...dnes jsem četl o tom, jak si ženy prostě svůj život snadno a bez mužů dokáží zařídit třeba tak, že se nechají uměle oplodnit vybranou spermií neznámého, ale po všech stránkách skvělého dárce. Pro jistotu si dojedou do zahraničí. U nás by mohly riskovat, že si ve spermabance koupí nějaký „šunt“.

Kam ten svět spěje? Já myslel, že spermabanky jsou instituce poslední záchrany pro bezdětné manželské páry, kterých podle médií a lékařů přibývá až příliš. Když už si potencionální rodiče nevyberou z plných dětských domovů a kojeneckých ústavů je tu tahle možnost.

A že sperma nedají za pár korun každé "všemi-muži-zhrzené" a "z-marného-hledání-správného-chlapa" unavené ženě, která to nakonec dělá z trucu a navzdory, „Ať všichni Ti hnusní chlapi vidí, že je k životu nepotřebuje“.    

Za sebe si přeji jediné. Pokud bych někdy sperma deponoval do spermabanky, rozhodně do svých podmínek zahrnu požadavek, aby moje spermie nebyly předmětem splnění nějaké pomsty.

P.S. Sexmise byl zábavný film se šťastným koncem, ale nerad bych se takové reality dožil.