Chraňme děti před jedovatými rostlinami! Vyhubme je!

Šípková Růženka v Mladoboleslavské verzi? „Vykácíme všechny jedovaté rostliny, keře a stromy jen proto, aby se někdo neotrávil jejich plody! A bude klid…“ No nebude, dokud…!

Představte si situaci, že vezmete dítě do parku. V létě tam rostou houby, zrají jahody, borůvky a maliny či ostružiny. Mezi tím vším může klidně být rulík či nějaké jedovatá houba. Poučíte své děti nebo budete spoléhat na to, že městský zahradník či správce lesoparku či majitel lesa odstraní ze svých ploch všechno jedovaté?

Nedávný případ, kdy dítě snědlo plody jedovatého stromu, který rostl poblíž dětského hřiště je ukázkou nikoliv nezodpovědného sázení takových rostli a dřevin, ale hloupou omluvou matky dítěte je jí vlastní nezodpovědnosti a ignorantství k přírodě.

Máte doma pokojové rostliny? Určitě mezi nimi najdete nějakou, co je jedovatá. Nejspíš své dítě učíte, že by nemělo na takové rostliny sahat a ani je ochutnávat. Stejně tak ho učíte nebo jste ho učili, že do pusy nepatří spousta dalších věcí. Ale jak se zdá, doba se změnila i v přístupu k takovým záležitostem, jako jsou právě škodlivé nebo dokonce jedovaté rostliny a jejich plody, které by mohly vaše děti „ochutnat“.

Od malička mě rodiče učili, co do pusy patří a co ne. Přímo před domem nám běžně rostly jedovaté keře a stromy. Všechny děti z domu věděly, že jsou jedovaté a že by mohly umřít, kdyby je „ochutnávaly“.  Svoje děti učím stejně. „To je tis a je jedovatý, to je mochomůrka citronová a je smrtelně jedovatá, to není borůvka ale rulík, ro je diefenbachie a je jedovatá, to jsou okrasné jahody a nejsou jedlé,…“

Připomíná to pohádku o Šípkové Růžence. Všechno s trním šlo pryč, všechno ostré bylo otupeno… a výsledek? Kdo mohl za to, že se princezna nakonec stejně píchnula?

Jenže – víte, jak to chodí, kdy jsou maminky s dětmi venku… Pokud bude dítě správně vychované, nebude strkat do pusy nic, co mu neschválíte. Ani jedovaté lusky nebo králičí bobky. Prostě to bude vědět, že se to nemá. Ale dnešní mladé maminky jsou jiné. Mají mnoho starostí samy se sebou, natož aby poučily své děti o nástrahách a rizicích. Většina z maminek ani netuší, že některé rostliny a stromy jsou jedovaté nebo mají jedovaté plody. Budou vám tvrdit, že je to snad samozřejmé, že takové věci se vyskytují jen v divoké přírodě, kam ony se svými dětmi zásadně nejezdí.

Ale stačí se koukat na dětské hřiště, jak se maminky věnují ostraze svých dětí. Znám to z vlastní zkušenosti, když jsem chodil na hřiště se svými dětmi. Maminy probírají zásadní témata jako to, že jejich manželé jsou tupá hovada, co nic nedělají a jen čekají, co ony…  Maminky jsou zmalované, vysolárkované, ve značkovém oblečení a to všechno je jen dalšími tématy hovorů. A děti? No těm se snad nic nestane, když to hřiště je dělané podle norem EU. A jestli se jim něco stane, budou žalovat toho, co hřiště postavil a ručí za něj a jeho bezpečnost.

V našem případě budou obětovány všechny jedovaté dřeviny a stromy, aby zase někdy v budoucnu nějaká nezodpovědná matka neměla problém se v klidu soustředit na mnohahodinový rozhovor s kamarádkami.

P.S. Jen doufám, že dítě nebude papat špinavý píseček, počůraný zvířátky nebo nespolkne staniol od snědené čokolády… Protože nevím, do čeho by pak třeba výrobce čokolády pochoutku balil, až ho kvůli tomu budou popotahovat soudy a nějaká maminka.