Chcete? Dám Vám! Bez problémů, jen si řekněte!

"Dávat" je jednou z krásných činností. Dokonce je to někde sledovanou povinností, podle které se hodnotí. Komukoliv, kdo přijde a řekne, že chce, tomu dát… Nádhera!

O čem je to řeč? Ne nejde o sexuální služby. Jde o Českou poštu. Každá z poboček musí nabízet i finanční služby, tedy také půjčky.  Půjčují na každé poště a dokonce pokud nepůjčují dost a často, jsou kráceni zaměstnanci pošty na platech.

No, proč ne. Jsou na to zařízení. Ale co jsem viděl a slyšel na jedné pobočce, kam jsem si šel pro doručenou zásilku, mě překvapilo….

Vzal jsem si u dveří pořadové číslo podle služby, kvůli které jsem přišel a protože lidí v místnosti bylo dost, usedl jsem… Znáte to, když někde čekáte, koukáte, co se kolem děje. A tady se dělo! U poslední přepážky stál mladý muž a mladá žena. Oba oblečeni od renomovaných sportovních výrobců oděvů a obuvi velmi světlých barev, patrně aby vynikla jejich krásně opálená, tmavohnědá pleť. Téma hovoru nebylo možné neslyšet. Šlo o půjčku. Nebyla řeč o tom, na co je hotovostní půjčka chtěná. Jen šlo o technické úkony realizace půjčky.

Otázky úřednice byly také hlasité. Asi aby byla přes tlusté sklo lépe slyšet, nebo aby jí bylo dobře rozumět.

Na dotaz o výši půjčky dostala jasnou odpověď, že 50 tisíc. Pak šly témata jako trvalé bydliště, další půjčky, telefonní číslo, na koho ta půjčka bude a podobně. Mladá žena půjčku vzala na sebe – po důrazném doporučení vedle ní stojícího – asi – partnera. Nahlásila svoje „nacionále“ a paní za přepážkou se zeptala, zda má účet u nějaké banky, kam by peníze pošta poukázala. Odpovědí jí bylo, že ano, protože tam chodí dávky a mateřská.  Úřednice se pak už jen zeptala, zda na účtu je dostatek na splácení půjčky. Následovalo poslední „ano“ od budoucí poživatelky půjčky, načež poštovní úřednice konstatovala, že se jde zeptat, zda dostane povolení půjčku poskytnout. Odcházel jsem z pošty v okamžiku, kdy se úřednice vrátila s tím, že půjčka byla schválená… Spokojenost byla na obou stranách.

Úřednice získal klienta a tím i body u nadřízených. No a stát půjčil prostřednictvím státní instituce peníze někomu, kdo mu je bude splácet z toho, co mu náš sociální stát z daní poplatníků dává… Kruh se uzavřel.

Že by realizace pohádky „O zemi, kde pečení holubi létají sami do úst“? Ne, jen ukázka toho, jak se dá krásně a bohatě žít v naší krásné, demokratické, k jedincům štědré republice.

P.S. Cílem České pošty je půjčit. O tom, jestli se jí to vrátí zpět – o tom to asi není.

P.P.S. Tento článek není vyjádření závisti nad štěstím někoho jiného, komu se žije snáze a lépe.