„Almužničku, prosím…“, volá umírající „modrý pták“.

Dost možná se inspirovali žebráky v Praze. Na veřejnosti jsou v roztrhaném oděvu, sedí na zemi, žebrající, s kloboukem na drobné…a po „šichtě“ nasednou za rohem do nových BMW a odjedou na svoje statky.     

Jak smutné… Léta rozmařilého života, kdy nejen víno a peníze tekly proudem do kapes straníků a jejich kamarádů, za slibů růžové budoucnosti a demonstrace moci se překlopila do vybírání almužny k umoření dluhů.

Dluhů samotné strany, nikoliv těch, které ODS zaťala do státní kasy a kapes daňových poplatníků. Kde jsou všichni ti, co léta bohatli a tučněli? 42 milionů není tak velká částka a přesto se ti, co dosud jsou v aktivní politice a na postech primátorů, náměstků, poslanců a senátorů nevzmohli straně z bryndy pomoct? Kde jsou sponzoři, co nalévali miliony do stranické pokladny? Kde jsou všichni kmotrové, co jsou dnes multimilionáři? Kde jsou všichni Topolánkové a Klausové? Nejspíš jsou zalezlí pod zemí a mají strach, aby se nějaký šťoural nesnažil je tahat po soudech a připravil je tak o čest a klidné spaní nad krabicemi s akciemi a kartami od účtů s penězi v zahraničních bankách.    

Veřejný účet ala sbírka na pozůstalé a stranický dluh je víc než jasná informace o tom, o čem si léta lidé šuškali. Ne, že by byla jiná strana o moc lepší, ale tento případ je víc než odstrašující. Mocní muži a mocné ženy ODS jsou dnes téměř všichni za vyvrhele. Včetně bývalého prezidenta Klause. Nepochopeni národem, sraženi na kolena, zostuzeni a přesto – nepotrestáni. Věznice jsou opět přeplněné na amnestii propuštěnými a novými vězni. I těmi, co si brali příklad z fungování strany Modrého ptáka – demokracie je nebát se a nakrást. Nikoliv „NEkrást“.

Veřejný účet na umoření dluhu je opravdu ostudou a nikoliv nějakou sebereflexí a ukázkou toho, jak to torzo strany myslí dobře. Mít straníky s miliony a kamarády s miliardami a být zadlužený – to je vizitka navždy. Bohužel – i tyhle dluhy nakonec uhradí nejspíš daňoví poplatníci. Neuhradí je žádný straník z peněz, ke kterým díky své stranické příslušnosti nebo náklonnosti přišel. Jednoduše proto, že by tím přiznal spolupodíl na vině. A když už někdo peníze pošle, pošle tak směšnou částku, že je to spíš výsměch, než pomoc. Ale co si zaseli, to sklízí.

Žebrání o příspěvek je velmi zajímavé i v souvislosti s blížícími se volbami. Ukazuje to skutečný obraz strany. Titanik se skoro potopil a všichni kapitáni se zachránili dřív, než dosedne na dno. Dosedne s těmi, co se obětují? Nebo dosedne zcela prázdný, jen po okraj naplněný dluhy?

P.S. Na to mají lidé přispět? To těžko…!