Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Za komunistů bylo líp?

„Jo, za komunistů bylo líp, paní Nováčková, to mi věřte,“ otočila se starší paní ke své sousedce na lavičce a povzdechla si. „No, jak v čem, paní Pavlíčková, jak v čem,“ odpověděla váhavě oslovená.

„Tak mi teda řekněte - co bylo dřív tak špatný, oproti dnešní uspěchaný době?“

„Lidem vadila nesvoboda a …“

„Prosím vás…nesvoboda…,“ přerušila paní Pavlíčková rázně svou sousedku a mávla rukou na důkaz protestu. „Koho to dneska zajímá! Lidi se už nabažili tý možnosti někam svobodně vyrazit do ciziny. Jenom se sem, tím zbytečným cestováním, zavlekly ty strašný nemoci. To za komunistů nebylo.“

„To je možné, ale je hezké vyrazit si kamkoliv k moři a nemuset se doprošovat, jestli tam smím.“

„Ježíši, a kolikrát jste si asi vyrazila, co? Máte na to, paní Nováčková?… Máte?“

„Nemám.“

„Tak vidíte.“

„Ale mám možnost!“

„A co je vám to platný, že? K čemu je vám ta pitomá možnost, když ji stejně nevyužijete. A když se máte hůř než dřív?… Musela jste například dříve tak počítat, aby vám vyšly peníze po celej měsíc?“

„To ne. Máte pravdu, všechno je drahý až hrůza.“

„No vidíte a u doktora jste taky za komunistů neplatila a obě vaše děti krásně vystudovaly zdarma vysoký školy.“

„To je fakt. Dneska bych na to ani neměla. Asi by studovat moc dlouho nemohly.“

„To nemohly. Nevím, jak byste to teď sama utáhla. No, a co ta vaše nemoc?“

„Ani mi nemluvte, měla bych s tím jet do lázní, ale nemůžu. Nevyšla bych. Na pojišťovnu to nejde a ….“

„…a nejste v horních vrstvách, že? Jo, milá zlatá, lázně jsou dneska jen pro ty bohatý…a ještě pro cizince. Kdepak my, důchodci. Na nás se už ani nekouká. My máme odžito a jsme pro stát už jen přítěž. Už jenom tím důchodem…Jako, že nám ho musejí vyplácet,“ přesněji vysvětlila své sousedce, myslíc si, že ji nějak špatně chápe.

„No, ono je těch důchodců asi už moc…“

„Prosím vás, moc,…to aby nás hned po dosažení důchodového věku zastřelili, ne?… Špatně hospodaří se státníma penězma, to vám povídám, špatně!“

….

„A to ani nemluvím o tom, co se teď všude děje,“ pokračovala paní Pavlíčková, když její sousedka nereagovala a odmlčela se.

„Co se děje, paní Pavlíčková?“

„Ta kriminalita všude, ty feťáci a teroristi. To dřív nebylo. Bála jste se dřív vyjít večer jen tak ven? Ne, že jo! A zamykala jste branku? Taky ne! Já vám něco povím, paní Nováčková, dřív bylo bezpečnějc. Děti šly do školy a nic se jim nestalo. Chodily si hrát samotný na hřiště a nic se jim nestalo. Žádnej úchyl na ně nečíhal a nikdo je netahal do auta, aby je v lese zabil. To je ten svět, který si lidi odzvonili klíčema? Jo,…kapitalizmus chtěli, tak ho mají. Se vším všudy. S nezaměstnanýma, s chudákama, s feťákama, s kriminalitou a hamižnejma kapitalistama. Jo, a to víte, co se děje? Dozvěděla jsem se, že u nás v ulici je už deset vykradenejch bytů a pět domů. Prý chodí dva v kapuci a vloupávají se klidně ve dne, i když jsou lidi doma. Jeden z nich je prej feťák. Dokonce se s nima i jedny lidi honili po domě. Domácí byli v patře a ty dva to dole klidně vykrádali. A policie nic. To je, co? Aby se člověk bál i doma a za bílýho dne.“

 

Paní Pavlíčková se vyčerpaně opřela a na chvíli zmlkla. Toho využila paní Nováčková, která rukou pevněji sevřela nákupní tašku.

„No, ale přeci je i něco pozitivního, ne? Třeba plné obchody. Ovoce a zeliny co hrdlo ráčí…“

„A koupíte si všechno, na co máte chuť?“ reagovala sousedka ihned a opět se napřímila.

„Nekoupím, je to drahé a tak se na to všechno ovoce chodím alespoň dívat. Je tak cizokrajné…tak neznámé… a já stejně vůbec nevím, jak bych ho jedla.“

„Tak vidíte. Ani si to nekoupíte a tak je to pro vás k ničemu. Pro takové jako jsme my dvě, milá paní, tahle doba vlídná není. To vám, paní Nováčková, povídám.“

 

Paní Nováčková si povzdychla. Je to pravda. V tašce má svoje obvyklé dva pomeranče a čtyři jablka. Dnes si však trochu přilepšila a přidala jeden květák a kilo brambor. Bude mít dobrý oběd. Vlastně tři. Rozdělí si to a pak nebude další dva dny muset vařit.

 

Rozhlédla se po okolí. Prokouklo to její rodné město, jen co je pravda. Nové fasády, čisté a opravené ulice a parčíky. Jen ty lidi. Jakoby se změnili. Neustále spěchají, mračí se, neprohodí slovo. Jako začarovaní. Vyzařuje z nich nespokojenost. Ale proč? Vždyť to chtěli, vždyť si ten strašný kapitalismus vyzvonili tenkrát na Václaváku.

Tak proč nejsou spokojení?

Autor: Alena Pekařová | pátek 6.3.2015 16:40 | karma článku: 31,07 | přečteno: 2704x
  • Další články autora

Alena Pekařová

Měla jsem kolegyni

Je to sice již hodně dávno, ale ......měla jsem kolegyni. To by samo o sobě nebylo nic divného, jenže tahle kolegyně se trochu vymykala. Chovala se zkrátka jinak než ostatní a to kolektiv nerad odpouští.

24.11.2014 v 10:25 | Karma: 16,12 | Přečteno: 1556x | Diskuse| Společnost

Alena Pekařová

Proč si lidé lžou –aneb- máte pálivé papriky?

Sháněla jsem jeden čas z jistého důvodu pálivé papriky a to nejlépe hodně pálivé. Ve všech obchodech i obchodních řetězcích se skvěly nádherné velké papriky, v různém barevném provedení a různých velikostech. Prostě paprik bylo všude opravdu plno, až oči přecházely. Ale všechny sladké. Ty, mě dobře známé, špičaté zelené a velmi pikantní, ty nikde.

21.11.2014 v 5:00 | Karma: 14,79 | Přečteno: 1441x | Diskuse| Společnost

Alena Pekařová

Jak nejlépe umyjeme podlahu

Nejprve jsem zkoušela všelijaké prostředky a pak na hodně dlouho zůstala jen u teplé vody. Jo, píšu o mytí podlahy, přesněji řečeno o mytí lina, které máme na podlaze.

20.11.2014 v 5:00 | Karma: 18,03 | Přečteno: 1700x | Diskuse| Ostatní

Alena Pekařová

Malá vánoční inspirace

Blíží se nám to milé dámy, blíží. Ten čas vánočního pečení a přemýšlení, čím ostatní potěšíme. Pro usnadnění výběru vám posílám pár vyzkoušených a dobrých receptů. Možná, že něco z toho rády použijete.

19.11.2014 v 8:40 | Karma: 0 | Přečteno: 34x | Diskuse| Ona

Alena Pekařová

Nemáte čtrnáct korun?

Tuhle jsem zase stála s ostatními na autobusové zastávce. A že nás tam bylo. Různých – mladých, starých, žen, mužů, školních dětí. Ale on si vybral mě a přišel blíž. Byl mladý, tak kolem pětadvaceti, v riflích a kostkované košili.

11.11.2014 v 8:25 | Karma: 19,42 | Přečteno: 2725x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky

1. května 2024

Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...

Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu

1. května 2024

Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...

Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky

1. května 2024

Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...

Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus

1. května 2024

Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...

  • Počet článků 106
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 752x
Jsem "obyčejná ženská z lidu", tedy středoškolačka, která věnovala skoro celý život práci. Práci pro svého zaměstnavatele i pro svou rodinu. Nyní již při vidině blížícího se důchodu se začínám věnovat i sama sobě. To znamená především svým koníčkům, což je zahradní architektura a nyní nově i psaní. Začínám psát nejen povídky, ale i romány.