Vzácný návštěvník?

Tento návštěvník k nám přišel nečekaně a nejprve vzbudil údiv a respekt. Vlastně přišla.

Velká červená housenka. Dlouhá dvanácticentimetrová housenčí dáma (nebo pán?) se líně a pomalu pohybovala po našem trávníku a směřovala k velkým kamenům u jezírka.

„Pojďte se všichni podívat! Honem foťák, co to je?“ „Tropický motýl Emanuel v prenatálním stádiu.“

„Teda, ta je krásná!“

„Vidíš ty tlustý nohy? Ty jsou ...“

„Sáhnul by sis na ni?“

„Ani za nic. Když je červená, tak bude asi jedovatá. Je to ochranná barva.“

„To nevím ...“

„Koukej, kam leze.....“

A housenka, vůbec nevzrušená tolika lidmi a hlasy, pokračovala pomalu svou cestou. Přelezla celý velký kámen a nechala se vyfotit. Zpět se dala stejnou cestou a shledajíc, že tento kámen je vyhovující, dala se pod ním do hloubení úkrytu. Pomalu se ztrácela lidem z očí a pod kamenem vyrůstala vedle ní hromádka zeminy.

„Hele, běž se podívat na internet a zkus si najít larvy roháče obecného. Beztak to bude ono. Co by to bylo jiného, takhle velkého u nás nic není.“

„Třeba TO není od nás a přicestovalo TO v bedýnce s banánama. Když takhle můžou cestovat jedovatí pavouci, tak může i housenka.“

„Zkus ten internet a bude jasno.“

Nejmladší z rodiny se docela ochotně ponořil do vyhledávání a po chvíli se z pokoje ozval vítězný výkřik.

„Už to mám.“

„Tak co to je, roháč, že jo?“

„Ne, je to Drvopleň obecný – Cossus cossus. Hele, to je přesně ona.“

„Tak ukaž, co tam o ní píšou.“

A tak zjistili, že Drvopleň obecný je motýl, jehož housenka vážně poškozuje větve a kmeny dřevin. Způsobuje lámání větví i stromů i úhyn celých stromů.

Drvopleň obecný se vyskytuje v lesích, parcích i zahradách. Miluje vrby, topoly, jilmy a ovocné dřeviny.

Ochrana rostlin pak spočívá ve skácení a spálení napadených větví nebo celé hostitelské dřeviny.

Rozpětí křídel dospělého motýla je až90 mm. Délka těla až40 mm. Jsou těžkopádní. Složí-li motýl křídla, vypadá v této klidové poloze jako výběžek nějaké větvičky, která je nahoře ulomena.

Drvopleň obecný napadá převážně zdravé stromy, svým žírem je oslabuje a jeho chodby jsou vstupní branou různým chorobám. Dochází k silnému poškození dřevin, odumírání větví nebo nezřídka celých dřevin. Housenky poškozují větve a kmeny do průměru10 cm, na povrchu při větším poškození jsou zřetelně viditelné otvůrky s pilinami a výkaly. Na řezu letorostem jsou chodbičky. Poškození drvopleněm je podobné žíru tesaříků, ale z otvůrků se nesypou piliny.

Hostitel zůstává velmi citlivý na poškození větrem a oslabené stromy jsou často napadány jinými škůdci.

Housenka se tři roky vyvíjí v hostitelské rostlině. Na konci vývoje dosahují délky až12 cm.

Kuklí se v napadených stromech nebo v kokonech z rozhryzaného dřeva.

Housenky bývají potravou ptáků, například strakapoudů. Vajíčka hledají sýkorky. Dospělé motýly loví netopýři, sovy a lelek.

„Tak, a co teď?“

„Já ji nemůžu zabít, dělá se mi z toho špatně.“

„Ale žere nám vrbu.“

„Já vím.“

„Prostě o tu vrbu přijdeme.“

Ze vzácného hosta se stal během chvilky host nevítaný a nežádoucí. Co s ním?

Poradíte?