Horečka
Nevěděla o tom. Vlastně nevěděla nic o okolním světě. Nevnímala, že za nemocničními okny byl už letošní první ranní mrazík a namrzlé listí teď pomalu opadává a odnáší ho lehký, ale chladný vítr.
Nevnímala, že každý den se u její postele střídá máma s tátou a v jejich očích je vidět strach a slzy.
Nevnímala ten neustálý nemocniční ruch a tu snahu lékařů a sester.
Skoro pořád spala. Snad to bylo tou velkou horečkou, snad léky, které jí proudily do žil. Každopádně, bylo jí takhle dobře a vyhovovalo to jejímu tělu zmučenému vnitřním žárem. Žila si tak ve svém horkém světě a mozek, místo aby odpočíval a věnoval všechny své myšlenky na uzdravení, pracoval na úplně jiné obrátky.
Žila si tak ve světě krásném a spravedlivém. Milém a příjemném. Čistém a všeodpouštějícím. A bylo jí tam dobře. Viděla ty, které již dávno vidět nemohla. Mluvila s nimi a dotýkala se jich. A oni se dotýkali jí a mluvili na ni. Všichni se na ni usmívali a natahovali k ní ruce. Byli moc rádi, že ji zase vidí. Byli krásní, šťastní a zdraví. Veškeré nemoci a neduhy, které je dříve trápily, byly ty tam a oni se pohybovali s lehkostí, do které byla přidána jakási podivná ladnost, s kterou nikdy dříve nechodili. Ale vše bylo tak samozřejmé, tak jasné a uklidňující, že se tím vůbec nezabývala. Byla ráda, že je mezi nimi a oni ji s radostí provázeli krásným krajem.
Ten kraj byl jako z pohádky. Veškeré krásy, které si jen mohla vymyslet, tady byly přímo před ní a ona se jich mohla dotknout. Jezera plná čisté vody, vodopády padající z vysokých skal, louky kolem řek a lesy za nimi. Všude plno květin, vonících tak lahodně, tak nezvykle, tak moc, že se k nim vůbec nemusela shýbat, aby je cítila. Písek, podél břehů jezer, byl zářivě bílý a tak jemný, že když na něj šlápla, hned se za ní sesypal zpět, do původního neporušeného tvaru. Všechno tu bylo pro ni a kvůli ní. Všichni se točili okolo ní a snažili se, aby se jí tady líbilo. A jí se líbilo. Tak, jako tady, jí nikdy a nikde nebylo. Chtěla tady zůstat. Chtěla a moc. Chtěla nechat za sebou všechny ty starosti a nespravedlnosti, které ji poslední dobou potkaly. Nemyslet už na ně a jen si tady užívat krásy a čistoty kolem.
Jen ta její babička, ta jí to tu trochu kazila. Ta jediná se jí nedotýkala a dívala se smutně a vážně. V jednu chvíli k ní pak přistoupila blíž a potichu na ni mluvila. Mluvila dlouho a po celou tu dobu se smutně dívala do jejích očí.
„A ty myslíš, holčičko, že děláš správně? Proč to všechno hned zahazuješ? Proč nebojuješ? Jsi mladá, máš ještě hodně času, abys něco dokázala a byla někomu prospěšná. Vždyť tys to ani nesplnila. To poslání, které má každý z nás a které by měl splnit. Nepromarni tu šanci a vrať se! Bojuj a dej všechno zase do pořádku. Sílu na to ještě máš! Nepouštěj se jí tak lehce a nezavrhuj ji. Tady na to, všechno kolem, máš ještě dost času a určitě ti to neuteče. Neboj, všichni tě tu budou zase čekat, ale až bude čas. A ten teď není. Cítím to. A víš, že jsem ti vždycky dobře radila. Jdi, holčičko moje, jdi a vrať se tam! Sice mi tu bude bez tebe smutno, ale nejde to jinak. Já tady budu čekat a budu se celou tu dlouhou dobu na tebe těšit.“
Pohladila vnučku po tváři a ona ucítila chladný dotek. Ten dotek byl tak chladivý, že cítila, jak ji zima zaplavuje celé tělo. Ty krásné krajiny kolem se najednou začaly ztrácet v mlze a ona se probrala.
Ležela v jakési vaně, obložená ledem a zabalená do prostěradel. Nad ní stála máma a hladila ji po tváři.
„Probrala se, pane doktore, kouká se na mě!“
„Tak sláva, to budeme mít vyhráno. Přendáme ji zase na pokoj.“
Doktor se nad ní sehnul a vzal ji za ruku.
„To jste nám dala zabrat, slečno. Vyspala jste se alespoň na měsíc dopředu. Tak teď to tady budete muset všechno dohnat. Budete se snažit, viďte?“
Kývla hlavou. Začala vnímat okolí, ale zároveň ucítila i bolest. Snad celého těla. Zavřela raději zase oči a alespoň v duchu, se ještě na chvíli vrátila TAM.
TAM, kde ji nic nebolelo a všechno bylo tak, jak to má být.
Alena Pekařová
Proč to nefunguje?
Možná se to už stalo i někomu z vás. Možná je to jejich normální chování. Možná jsem ojedinělý případ. Nevím. Každopádně jsem byla velmi rozčarovaná a měla jsem strašnou chuť někomu osobně vysvětlit, jak by to mělo správně chodit.
Alena Pekařová
Proč je mi smutno na Silvestra
Zkusili jste si někdy vyjít na Silvestra ven do noční zahrady a jen tak v tichosti tam postát? Ne? Pak asi nepochopíte ten můj smutek nad lidským a hlučným vyjádřením silvestrovského veselí.
Alena Pekařová
Proč si nedat třeba amarouny?
„Tak, a je po Vánocích,“ konstatoval syn s pohledem upřeným do lednice. Ne, že by byla prázdná, ale trochu přece jen zhubla. „Ty máš hlad?“ zeptala jsem se spíš jen proto, aby řeč nestála. Byly dvě hodiny odpoledne a po docela vydatném obědě hlad mít ještě nemohl. „Ne, jen mám na něco chuť.“
Alena Pekařová
Proč si nepopřát – aneb jsem tady nová
Nevím ještě, jak to tady na blogu všechno chodí a funguje. Jsem nová (od letošního léta) a jako nováček se tady teprve pomalu rozhlížím. Ale přece jen jsem již na něco důležitého přišla a podle toho se začínám i chovat a zařizovat.
Alena Pekařová
Proč se tak chovají?
Když mi tu příhodu vyprávěl, přepadl mě velký vztek na celý ten nespravedlivý svět. Proč se někteří chovají tak bezohledně, tak agresivně a tak hnusně? Proč schválně kazí náladu ostatním a pak se ještě hrozně diví, že nejsou mezi lidmi oblíbení?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky
Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 752x