Po stopách apoštolů v Turecku : Pergamon, Asklepion a Bergama část 1

Rozhodli jsme se, že na svých toulkách Tureckem navštívíme místa, o kterých se píše v Bibli a zjistíme, jak to tam vypadá v současnosti.

V Turecku se nachází více míst, o kterých se píše v Bibli nebo jsou spojena s apoštoly. Např. Apoštol Pavel, autor velké části Nového zákona, pocházel z pobřeží jižního Turecka z Tarsu, kousek od dnešního tureckého města Adana, nedaleko od slavné oblasti Kappadokie s raně křesťanskými památkami. Ale nejvíce nás lákal Ephesus (viz předešlý článek) a další slavná místa nedaleko jako Pergamon (dnes u města Bergama) a Smyrna (se dnes jmenuje Izmir). Všechna tři místa zmiňuje Apoštol Jan ve Zjevení Janovo v rámci dopisů 7 církvím (7 křesťanským komunitám v dnešním Turecku viz link níže).

Když se řekne Pergamon většině Čechů aspoň mé generace se asi vybaví slavné archeologické muzeum v centru Berlína (dříve Východního Berlína). Nás zajímalo, jak to vypadá přímo v místě slavného Pergamonu v Turecku nyní a co zbylo na původním místě. Antické vykopávky Pergamon se nacházejí asi 100 km severovýchodně od Izmiru u dnešního tureckého města Bergama. Ale dostat se tam tureckou veřejnou dopravou je v rámci jednoho dne pro Evropana trochu mission impossible. Vlakem to trvá asi 4 hodiny jedna cesta, ale se 3 přestupy.

Turistické skupiny překvapivě do Pergamonu jezdí jen málo. Nabídka na internetu pro bohaté Američany byla 330 eur za osobu na den bez vstupného, což nám přišlo šílené. Ale nevzdávali jsme se, ještě nám zůstala varianta půjčit si auto a dojet si tam sami, ale v centru Izmiru půjčovny aut nejsou jen u letiště a místní doprava na letiště taky není úplně snadná.

Napadlo mě se zeptat v našem velkém hotelu v Izmiru, personál recepce sice mluvil slušně anglicky, ale tvářili se, že se na Pergamon nikdo nikdy neptat a že se zkusí zeptat pana ředitele. I ten byl trochu překvapený, ale slíbil, že zkusí zavolat do cestovky, se kterou kdysi spolupracovali. Zázrak se stal a sehnal nám soukromý transfer z našeho hotelu do Pergamonu i s osobním skvěle anglicky mluvícím průvodcem na celý den jen za 1/3 ceny za 110 eur za osobu a stálo to za to.

Až na místě jsme ocenili přínos místního průvodce, protože Bergama je docela rušné pro nás trochu „exotické“ turecké městečko. Vypadalo to tam trochu jako někde v severní Africe podle stavu silnic, domů a oblečení obyvatel. Brzy jsme pochopili, že turista to tu nemá úplně snadné a hlavně tu nejsou moc orientační cedule a již předešlé dny jsme zjistili, že Google maps nám v Turecku moc nepomohou, protože místní na web informace prostě nedávají..

Z původního antického města Pergamonu totiž zbyla jen Akropolis na kopci. Apoštol Jan ho označil ve Zjevení Janovu jako Ďáblův trůn. Pergamon byl jedním ze 7 křesťanských komunit v dnešním Turecku, kterým Apoštol psal rady a povzbuzení. Pergamon spíše káral, že místní křesťanská komunita se příliš nerozrůstala a převládala římská božstva.

Dolní městečko Pergamon je celé přestavěné na tureckou Bergamu s cca 70 tis. obyvatel. Zbyl tu jen středověký kostel Svatého Jana (apoštola) z 5.století, kterému se také říkalo Červená bazilika, protože je z červených cihel. V současnosti jedna část Červené baziliky slouží jako malá mešita a zbytek je oplocený a nepřístupný. Podařilo se mi za pomoci našeho průvodce se tam podívat a udělat pár fotek, které sdílím. Zajímavé je, že Červená bazilika byla původně za císaře Hadriana antickým chrámem zasvěceným egyptským božstvům Serapis podobně jako u dolní Agory v Ephesu.

Nejúchvatnější bylo strmé antické divadlo a mohutné římské klenby terasy na niž stojí zbytky antických chrámů. Z chrámu zasvěceného bohu Zeusovi toho opravdu na místě moc nezbylo, celý ho odvezli na konci 19.století do Berlína, ještě že divadlo se odvézt nedalo. Pro jeho odvezení museli postavit silnice k pobřeží, protože Pergamon je cca 30 km od pobřeží. Ale tím jeho peripetie neskončily. Původně byl v provizorním muzeu až do roku 1930, kdy vzniklo Pergamon museum ve východní části Berlína.

Během bombardování za 2. světové války ho schovávali v podzemí zoologické zahrady a po příchodu sovětských vojsk dokonce hlavní část putovala do Ruska do Puškinova muzea, ale nemohli s ním projít dveřmi, tak ho vystavovali venku. Až v roce 1958 ho zpátky jako gesto dostalo Východní Německo a putoval zpátky do Pergamon muzea. Jinak mělo o něj zájem i Turecko, ale Němci tvrdí, že ho legálně dostali za pomoc s archeologickým průzkumem ještě za Ottomanské říše a že nebýt jich konkrétně Carla Humanna, což byl původně stavební inženýr, který Pergamon objevil kolem roku 1865 a získal v Německu příznivce a sponzory pro výzkum a záchranu Pergamonu, nic by z Pergamonu nezbylo, protože by ho místní prostě rozebrali. Otomanská říše mu splnila jeho přání a byl v roce 1896 pochován v areálu Pergamonu a jeho hrob je tam stále možné vidět viz foto se stromem a vlevo nákres reliéfu Zeusova oltáře (více link nad fotkami)

3D Model of the Pergamon Altar | Antikensammlung

Po něm výzkum převzal Schliemann, který se proslavil jako objevitel bájné Tróji, ten si ale prý bral co ho zaujalo bez řádného povolení a dodnes je tu v nemilosti…

Bohužel i z místní slavné knihovny nic nezbylo, byla to prý tehdy jedna ze tří největších knihoven na světě ještě se svitky spolu s knihovnou v Alexandrii a Ephesu. Místní ji stihli rozebrat, i když svitky byly prý převezeny do Ephesu ještě mnohem dříve. A název papíru „pergamon“ opravdu pochází odtud.

biblenet.cz | bible online | český ekumenický překlad, bible kralická

Sedm církví Zjevení – Wikipedie

pergamon | YouVersion vyhledat | Aplikace Bible

Zjevení Janovo | Témata

Příště již slibovaný bájný Asklepion a historické centrum Bergama i s fotkami interiérů Červené baziliky a místní gastronomie.

Autorka článku je i autorkou všech použitých fotografií.